Děkuji za milé přivítání, lepší si starý muž nemůže přát. Vyrazím dál znovu před svítáním, do města putuji, zpívat a hrát. Po světě toulám se již drahný čas, bohové odpusťte že se tak rouhám. Zažil jsem vichřice i krutý mráz , mnohé jsem protrpěl kvůli svým touhám. Mou vášní velikou jest příběhy sbírat, o tvorech jež mnozí zrůdami zvou. Nemůžeme jim ten název zazlívat, mnozí z nás skutečně mají povahu zlou. Cože jsem řekl? Ach, jak jsem nezdvořilý. Vy jste se kvůli mě lekl. To nebyl záměr příteli milý. Jaké je jméno mé? Rád bych vám vyhověl. Věřím že bylo nádherné, po své smrti jsem ho však zapomněl. Proč se tak děsíte příteli drahý? Že by vám došlo, koho jste pozval dále? Mnozí nás máte jen za tupé vrahy, my se však vidíme v roli nočního krále. O co se snažíte? Křížek vás nezachrání. Co na mě tak nevěřícně hledíte? Ano, spadl vám do ohně, to není zdání. Chtěl jsem vám vyprávět básně, veselé i ty z nichž tuhne krev v žilách. Vy jste však již nyní pln bázně, nutit vás k poslechu není v mých silách. Nikdy mne nelákal soudce lynč. Není to směšné? Mě to tak přijde. Musím vás zahubit a pak hned pryč, snad moje příběhy rádi si vyslechnou někde jinde.