,,Zayne, nech ji jít. Ona s tím nemá nic společnýho, kurva!'' zahřměl Niall a pokusil se vymotat ze všech tě provazů. Nepodařilo se mu to, a tak naštvaně zaklel.
,,Ale, ale... Pinky. Já myslím, že ona toho má s tím vším společnýho mnohem víc. Všechno ti to klidně povyprávím, i tvýmu šefíkovi, když toho kokota sem přitáhneš,'' uculil se na něj a položil mu hlaveň pistole na spánek. ,,No tak... řekni, kde je.'' Nahmatal spoušť a jemně na ni zatlačil. Zalapala sem po dechu a mé ruce vystřelily v obraně směrem k Niallovi.
,,Ne!'' vyšlo ze mě a hlas se mi roztřásl. Zayn se ušklíbl a namířil svou černou pistoli přímo na mě.
,,Dobře, tedy. Necháš kámošku ve štychu, posránku?'' prstem přejel po spoušti a Niall si odevzdaně povzdechl.
,,Je kousek tady v lese. Zavedu Vás tam, jen mě musíte rozvázat,'' smlouval, ale Zayn zavrtěl nesouhlasně hlavou. Nebyl zjevně tak hloupý, jak jsem si původně myslela.
,,Zavede nás tam ta jeho,'' rozhodl. ,,Pokud teda ví, kde bydlí.'' Podíval se na mě a já raději uhnula pohledem, abych se hned neprozradila.
,,Neví. Já vás tam zavedu!'' odpověděl za mě Niall, protože nejspíš nechtěl, abych s ním byla osamotě, ale Zayn ho vůbec neposlouchal.
,,Ví. No tak... Nic se ti nestane. Nevím, jak moc blízcí si vy dva s šéfíkem jste, ale něco mi říká, že to bude docela zajímavej příběh, hm?'' otázal se a já párkrát zamrkala, abych zabránila slzám, které se mi draly do očí. Věděla jsem, že jsem v koncích. Nechtěla jsem, aby ublížil Niallovi a už vůbec ne Nejvyššímu. ,,Jdeme!'' křikl a já sebou leknutím trhla. Popadl mě surově za vlasy a vytáhl ven ze zříceniny. Niall něco protestně zařval, ale ozvala se rána, jako by ho někdo uhodil, a ta ho umlčela.
,,Ne-Neubližujte mu,'' zašeptala jsem mezi vzlyky, abych se aspoň pokusila o záchranu Nialla, ale Zayn mi na to nic neřekl a vydal se beze slov směrem k lesu.
,,Buď mě k němu dovedeš, nebo tě teď ihned svlíknu, ošukám a dost nehezky zabiju. S tím, že si i tak rychle najdu cestu k šéfíkovi, protože díky mým pátracím schopnostem jsem teď tady. To tě může utvrdit v tom, že si nedělám prdel,'' zavrčel mi výhružně do ucha a já na moment přestala dýchat. Pak jsem s pláčem kývla, abych ho ujistila, že ho za ním v klidu zavedu, a vydala se cestou, která se mi zdála nejvíce povědomá. Vzpomněla jsem si na den, kdy jsme spolu s Nejvyšším stáli na kopci a on mi představoval zdejší okolí. Nahlas jsem vzlykla, protože mi docházelo, že to už se také nemusí nikdy opakovat.
,,Nebul,'' napomenul mě ostře Zayn a já se v duchu ironicky zasmála nad tím, že mi to zakazuje. Přála bych mu nacházet se v téhle situaci, kdyby byl mnou. Malou a bezbrannou holkou, která se namočila do nehezkých věcí kvůli člověku, do kterého se zamilovala.
Zanedlouho už jsem spatřila dva propletené stromy do sebe a zamrzla na místě. Zayn se podíval stejným směrem a ušklíbl se při pohledu na dřevěnou chatku, kterou Nejvyšší sám sestavil.
,,Tak tady žije? Má u sebe nejdražší věc na světě a žije jako vyvrhel.'' Hrdelně se zasmál a pak se otočil čelem ke mně. Vytušila jsem, že mluvil o diamantu, ale nechápala jsem, odkud to mohl zrovna on zjistit. Od Rica? ,,Tak, lásko. Ty teď dojdeš k těm dveřím, zaklepeš, on ti otevře a zbytek už zařídím já, ano?'' Pohladil mě po vlasech a oči mu zajiskřily štěstím, jako by měl snad z toho všeho, co napáchal, radost. Uhnula jsem jeho ruce, abych zabránila dalším nepříjemným dotekům, a nasadila o něco pevnější výraz.
,,Opovaž se mu něco udělat,'' zasyčela jsem hrozivě, i když jsem se uvnitř třásla strachy a měla z něj ohromný strach.
,,A ty mi v tom snad zabráníš?'' reagoval posměšně a postrčil mě blíž k chatě. Měla jsem chuť mu jednu vlepit, ale bylo mi jasné, že by pak nenastaly příznivé následky. Zaklepala jsem na dveře, ale protože se mi hrozně třásly prsty, nebylo to skoro slyšet. Zayn si stoupl vedle dveří, aby - když Nejvyšší otevře - nebyl vidět.
Pokynul mi, ať to zkusím znovu, ale hlasitěji. Poslechla jsem ho a na druhé straně se ozvaly těžké kroky. Doufala jsem, že mě bude Nejvyšší ignorovat jako tenkrát, když jsem se mu tady s brekem složila u dveří, ale... bohužel, mi ten nahoře nepřál. Otevřel a zasmušilá tvář se mu rozjasnila hned, jak mě spatřil. Pak si ale všiml mých zarudlých očí, které kmitaly nejistě ze Zayna na něj, a nejspíš pochopil, že se něco děje. Dřív, než však stihl zareagovat, Zayn si s pistolí stoupl za mě, chytil mě pod krkem a hlaveň mi natiskl silou na spánek. Zajíkla jsem se a Nejvyšší zbledl.
,,Nazdar. Slyšel jsem, že je s tebe docela stvůra. No... nějak se ten ohýnek na tobě podepsat musel. Myslíš, že maskou to snad spravíš?'' zeptal se ho Zayn posměšným tónem, ale Nevyššího to nijak nerozhodilo. Byl zaměřený pouze na místo, kde se chladný povrch pistole dotýkal mé tenké kůže.
,,Nech ji. Tohle je jen mezi námi dvěma,'' ucedil Nejvyšší a zatnul své pěsti, až mu klouby na rukou zbělaly. Jizvičky se zaleskly a Zaynův stisk na mně zesílil.
,,Teď určuju pravidla já, Netvore. A pravidlo číslo jedna je, že mě budeš kurva poslouchat, nebo tý tvý malý děvce přímo před tebou vystřelím mozek z hlavy!'' zašeptal dost zlým tónem a Nejvyšší zvedl obě ruce nad hlavu ve znamení, že se vzdává. Vypadal zvláštně. Jeho výraz, pohyby a hlavně to, co se mu odráželo v očích. Děsilo mě to. Takhle jsem ho totiž neznala.
,,Fajn. Ale děvka jí říkat nebudeš. A jestli jí zkřivíš jedinej vlásek na hlavě, přijdeš o celou ruku, jak jsem sliboval,'' pohrozil mu chladně Nejvyšší, až mě zamrazilo. Zayn na chvíli ztuhl a kupodivu nic neřekl, jen mu naznačil, ať jde před něj. Nejvyšší chtěl jednou nohou zavřít dveře, ale škvírou proklouzl Scar a zavrčel na Zayna.
,,Okamžitě si ukliď toho svýho posranýho čokla!'' vykřikl polekaně Zayn. ,,Zavři ho dovnitř, nebo jí vážně rozmrdám hlavu na sračky!'' zahřměl a já přitiskla víčka těsně k sobě, protože mě tlak pistole začínal nepříjemně pálit. Nejvyšší křikl na Scara a prakticky ho jednou nohou dokopal do chaty. Rychle zavřel a ozval se agresivní štěkot obou černých dog. ,,Ty máš vážně dva? To sis za těch deset let vypěstoval z nudy útulek?'' Zayn se svému rádoby humornému vtipu zasmál a pak zase zvážněl, aby si udržel svou hrozivou masku. Nejvyšší s rukama nahoře předstoupil zády k němu a Zayn ho navigoval ke zřícenině, kde na nás po celou dobu čekali Louis s Niallem. Když Nejvyšší pochopil, kam chce Zayn jít, zastavil se v pohybu a prudce se otočil.
,,To si děláš kurva že prdel?'' ucedil Nejvyšší a pak se podíval nejistě na mě. V očích se mu zračila panika, na kterou jsem u něj nebyla vůbec zvyklá. ,,Ona zůstane tady!'' řekl mu rozhodně, ale Zayn se smíchem zavrtěl hlavou.
,,Nene, bude se pozorně koukat,'' ušklíbl se a popohnal ho. Nejvyšší své vysoké a šlachovité tělo znovu obrátil čelem ke zřícenině a vešel. Vrátili jsme se do osvětlené místnosti, kde se na zemi se zakrvácenou hlavou svíjel Niall a svázanýma rukama se snažil chytnout za břicho, do kterého ho nejspíš Louis zasáhl.
,,Do prdele, proč do toho serete tolik lidí? Oni dva s tím nemaj nic společnýho, kurva!'' rozeřval se sprostě Nejvyšší a pak přelétl pohledem místnost, kterou jsem si konečně prohlédla důkladně i já. Zastavila jsem se na všech hrozivě vypadajících nástrojích a zrezivělém křesle s pásy.
,,Mají s tím společnýho tolik, že je prostě nemůžu nechat připravit o to představení, který se tu bude za pár chvil konat, šefíčku. Sedni si do hajzlu na támhleto křeslo a drž už konečně hubu!'' křikl Zayn a Louis popadl Nejvyššího hrubě za jednu paži. Byl sice o dost menší, ale měl výhodu v tom, že v ruce třímal střelnou zbraň. Nejvyšší se se svraštělým obočím tedy posadil a Louis ho ihned přivázal ke křeslu těmi koženými pásy. Udělala jsem krok vpřed, abych tomu zabránila, ale Zayn mě okamžitě stáhl zpátky a zatahal mě za vlasy. Sykla jsem bolestí a Nejvyšší zatnul obě pěsti. Pokusil se pohnout pažemi, ale Louis mu pásy upevnil moc těsně.
,,Tak... a teď si povíme celou tu vtipnou historku o tom, jak jsem tě našel a odhalil tak spousty zajímavých věcí,'' začal mluvit Zayn a po celou dobu se přitom díval na Nejvyššího, jemuž se kožené staré pásy zařezávaly přes černý rolák do kůže.
,,Započalo to asi tím, když se pár let po výbuchu otevřel nás případ, kdy jsme jako Pět prstů pěkně pohořely,'' zasmál se, jako by to snad bylo vtipné. ,,Začalo se to řešit a zachoval se jeden kamerovej záznam, kde se plazíš ze schodů. Všichni si tedy mysleli, žes tam uhořel... ale nikdy se nenašly tvoje ostatky a ani diamant, o kterým jsem si myslel, že zůstal v trezoru, protože jsem se pro něj chtěl vrátit. A pak se mi doneslo, že byl spatřen pár chvil po výbuchu chlap s hrozivě vypadajícíma krvavejma spáleninama. Nechal jsem to bejt, i když mi to dost vrtalo hlavou.
No... a asi před rokem, po tak zasraně dlouhý době, přišel Louis s novinama, ve kterejch se psalo o tobě, Nejvyšší. Napsala to jistá Rebecca, říká ti to něco? Psala o životě, kterej strávila jako náctiletá holka bez domova, když chtěla utéct do Ameriky tvořit hudbu. A pak potkala jistýho Jaguára, kterej jí obrátil život naruby. Kradla s ním, viděla na vlastní oči, jak vraždí spousty lidí, užívala si s ním vášnivej sex ve sprše... Dost jsem se bavil. A pak jsem si dal dvě a dvě dohromady, protože... tenhle muž, kterej jí převrátil život naruby, to byl přesně ten, kterej kdysi vládnul Londýnu. Kterýho všichni znali pro to svinstvo, který nadělal. Jaguár. Ten, co stvořil Pět prstů a začal si ze dne na den říkat Nejvyšší.
Napsala tam dokonce, že vždycky bude litovat toho, že se vyspala s jiným, otěhotněla a sebrala mu všechny věci. Trvalo mi dlouhou dobu, než jsem tu Rebeccu našel. Usídlila se se svou patnáctiletou dcerkou v Liverpoolu, kde si za tvoje prachy, Nejvyšší, koupila luxusní obrovskou vilu a nový auto. Pořád jsem měl v hlavě ty kecy o diamantu a náhodným ohořelým chlapovi na ulici. Napadlo mě, že možná bude něco vědět, že z ní něco dostanu. A taky že dostal. Díky ní jsem vlastně tady.
Nejdřív jsem byl mírnej. Prostě jsem se rozhodl, že ji budu malinko mučit. Ale ani nepípla. Holt... na někoho takový věci nezabíraj. A to jsem jí pomalu vyšukal mozek z hlavy. Asi jí na tobě moc záleželo, Nejvyšší. A pak... pak zazvonila u dveří její rozkošná dcerka. Krásná po mamince. Blonďatá, hnědooká a pleť jako porcelán. Stačilo jí přiložit nůž na krk, říct pár oplzlejch keců, co bych s tou holkou mohl udělat, a ona zmínila tlustýho Itala, kterej by mohl vědět víc. Rico. Přeborník v karetních hrách a hazardu. S obřím sídlem, který získal tvou zásluhou, Nejvyšší...
Jestli žiješ, to bohužel nevěděla. Myslela si stejně jako všichni ostatní, že si zhebnul. Tak jsem ji před tou její holkou odkrouhnul a můžu říct, že je jí škoda. A byl jsem až tak milej, že jsem tu malou nechal žít. Jen ránou do hlavy jsem ji uspal, aby tolik pro maminku neřvala. Dost jsem si namastil kapsy, protože hodnota všech těch věcí ve vile byla vážně obrovská.'' Odvrátila jsem se, protože mi z toho bylo špatně. Nejvyšší to s kamenným výrazem poslouchal a jen opakovaně zatínal pěsti.
,,No... a pak jsem hledal toho slavnýho Rica. Prošel jsem spousty kasin, oslovil tolik lidí, než jsem si toho tlouštíka všiml. Zlatý prsteny, barevný obleky a úsměv od ucha k uchu, když shrabával velkou částku peněz. Převlíkl jsem se za nóbl chlápka, nasadil brejličky, obarvil si vršek hlavy na blonďato a došel k němu, že si chci s ním zahrát. Prohlížel si mě trochu nedůvěřivě, ale i tak to tomu hlupákovi nedocvaklo. Nejspíš si mě z tvých vyprávění moc dobře nepamatoval. Řekl mi, že už dohrál a že na něj čeká letadlo. Ten chudák chtěl letět pryč. Později mi nějak tak došlo, že ses ho pokusil varovat, ale zjevně pro něj byly důležitější kšefty než vlastní život. Je mi to líto,'' pronesl s neupřímným tónem a Nejvyšší zatnul i čelist, až se mu vyrýsovaly jeho vystouplé lícní kosti. ,,Jak už jistě víš, mám vlastní spolek. Ve znaku máme ruku bez palce. Je to taková připomínka na den, kdys mi ho uřízl.'' Sundal si jednu rukavici a ukázal nám čtyřprstou ruku, která měla na místě, kde by měl být palec, vytetovaného hada. ,,Řeknu ti, je to pěkně na hovno. Musel jsem se naučit fungovat levačkou, což byl fakt pěknej opruz. Tahle malá pomsta se ti povedla, to musím uznat,'' přitakal Zayn a uznale pokýval hlavou. ,,Ale... nepovedlo se ti Rica zjevně varovat včas. Moji přátelé z různých spolků se zbavili jeho goril a já si ho hezky unesl do jedný garáže, kam si odvážím všechny zmrdy na výslech. Občas mi tam něco nechají... prachy, prsty, ctěný informace nebo třeba hlavu.'' Zlověstně se usmál a já se chytla za břicho, protože jsem neměla daleko od toho, abych vrhla
,,Byla to legrace. Ten Ital bojoval do poslední vteřiny. Ani nemrkl, když jsme mu rozflákali to zasraně luxusní auto. Nepípl, když jsem mu vzal všechny ty žetony a pomalu je házel do drtiče odpadu, kterej v tý skvělý garáži mám taky. Myslel jsem, že je to slaboch a tohle ho donutí mi vyslepičit informace o tobě. Ach bože, Nejvyšší. Ani nevíš, jaký utrpení musel snýst, než mi to všechno konečně pověděl.'' Zašmátral v kapse a vytáhl nejnovější verzi IPhonu. Došel k Nejvyššímu, který se nemohl hýbat a nenávistně ho sledoval. ,,Můžeš se podívat sám,'' usmál se Zayn a displej mu nastavil přímo před obličej. Pustil nějaké video a mě stále držel u sebe, takže jsem byla nucena dívat se taky. Louis držel Nejvyššímu pevně hlavu, aby mu náhodou nic neuniklo.
Na videu jsem rozeznala rysy nějakého snědého obtloustlého muže, který byl stejně jako Nejvyšší přivázaný ke křeslu. Měl pomlácený obličej a zakrvácené oblečení. Nějací dva silní muži do něj bušili všelijakými nástroji a nutili ho tak k tomu, aby Nejvyššího napráskal.
,,No tak, Rico... pověz... Je Nejvyšší naživu?'' ozval se Zaynův hlas někde za kamerou, za kterou nejspíš sám stál. Rico zavrtěl hlavou v záporné odpovědi. ,,Nelži mi.'' Jeden z mužů popadl kladívko a několikrát uhodil Rica do konečků prstů, čímž mu je rozdrtil. Rico nahlas zavyl, ale stále mlčel. ,,Má diamant?'' ptal se Zayn dál, ale odpovědi se opět nedočkal. Druhý muž vzal nůž, k Ricovi si klekl, a ten se zděšením pozoroval, jak mu jej přikládá k malíčku a prsteníčku na ruce.
,,Ty hajzle,'' pronesl znechuceně Nejvyšší a Zayn pohoršeně zamlaskal.
,,Já myslím, že tohle moc dobře znáš.'' Zavřela jsem oči a snažila se nevnímat Ricův bolestný výkřik. Když jsem si představila ty lidi, kterým to dělal i Nejvyšší, udělalo se mi ještě víc špatně. ,,Teď přijde to nejlepší. Vydržel dlouho, ale každý máme svoje hranice,'' zašeptal Zayn a trhl mi za vlasy, abych se dívala stejně jako ostatní. Niall sice ležel na zemi dál od nás, ale celé to poslouchal a tvářil se stejně nenávistně jako Nejvyšší.
,,Tak jo, Rico. Mám tady vařící olej, kterej jsem nechal uvařit speciálně pro tebe. Pokud mi okamžitě teď neřekneš, co víš, nechám ho na tebe vylejt,'' ozval se opět Zayn za kamerou a Ricův ubrečený pohled byl naplněný ještě větší hrůzou. Jak Zayn řekl, jeden z těch mužů donesl kouřící se hrnec. Rico měl napuchlé oči, ale i mezi tenkými škvírami viděl, že si Zayn nedělal legraci. ,,No tak. Deset, devět,'' začal odpočítávat a Rico zalomcoval s pouty. Pak vzlykl, ale stále mlčel. ,,Osm, sedm...''
,,Kurva, Rico!'' zašeptal zoufale Nejvyšší a já ho chtěla v ten moment přitáhnout k sobě a utěšit ho, ale nemohla jsem. Držely mě Zaynovy špinavé pracky.
,,Šest, pět, čtyři,'' pokračoval Zayn v odpočítávání a muž, který v rukách držel nádobu s horkým olejem, si stoupl těsně za Rica. Ten se třásl a vrtěl hlavou. ,,Tři, dva, jedna,'' ztišil hlas a muž hrnec naklonil. Přitiskla jsem víčka těsně k sobě. ,,Nula,'' hlesl Zayn a na to Rico zařval, protože mu pomalu po kapkách začal žhavý olej stékat po hlavě a obličeji.
,,Žije! Žije! Má diamant a všechno! Niall žije taky!'' křičel bolestně a zvuk dopadajícího oleje ustal.
,,Kde?!'' zahřměl Zayn a já stále držela oči pevně zavřené.
,,V Norsku. Nevím přesně kde, přísahám. Vím jen, že někde v Norsku,'' skučel Rico a z toho zvuku mě zamrazilo celé tělo.
,,Dál, povídej! Chci slyšet všechno!''
,,Promiň, Eso. Promiň mi to. Já se snažil. Odpusť mi.'' To byla Ricova poslední slova, pak záznam ztichl. Rozlepila jsem víčka a všimla si, jak se Nejvyšší tváří. Vražedně a zároveň provinile. Vypadal být tak vyčerpaný tím, co právě zhlédl. Nedivila jsem se mu. Právě přišel o dobrého přítele.
,,Chcípnul, ale neboj, má krásnej hrobeček na svým vlastním pozemku. Dobře jsem se o to postaral,'' protrhl ticho Zayn a Nejvyšší škubl hlavou, aby se dostal ze sevření Louise, ten překvapeně odskočil a Zayn ho mávnutím ruky odehnal zpátky k Niallovi.
,,Potom, co jsem se tedy zbavil Rica, jsem se rozhodl, že vyhledám našeho bezkonfliktního Centera, protože mi došlo, že by mohl něco vědět o našem malým Pinkym. Ten zmrd můj spolek opustil a založil si rodinu. No nedělám si prdel, má tři malý haranty a ženušku jedna báseň,'' pokračoval ve vyprávění Zayn a Niall se po zmínění dalšího bývalého člena Pěti prstů nepříjemně ošil. ,,Přestěhoval se do noblesní ulice v Londýně, kde má dům se zahradou, a dokonce i psa. Byl dost překvapenej, když mě viděl, ale stačilo ho přitlačit na zeď, trochu přiškrtit a pohrozit mu, že mu oddělám tu jeho slavnou famílii, a vyslepičil mi, že je Pinky s tebou v Norsku. Prej mu to totiž oznámil po tom, co se setkal s Ricem, že žiješ a že tě jde do Norska hledat. Stále jsem se ale nedozvěděl, kde přesně seš, Nejvyšší. A to mi právě prozradilo samo Norsko. Nebyl problém letět letadlem. Můj kámoš má osobní tryskáč.
Zjistil jsem, že se v jistém místě mluví o Lesním Netvorovi, který vraždí své oběti pomocí dvou černejch čoklů. Moc jsem se tomu smál, ale pak jsem se ještě dozvěděl, že má zohavenou pravou tvář, jako by mu ohořela, a kulhá na jednu nohu. Přesně na tu, kterou sis tehdá přivřel v trezoru, hm? To mi na tebe sedělo. Takže jsem se vydal sem a zastavil se v jednom baru za městem. Tam jsem si všimnul jednoho přiopilýho fialovovlasýho kluka. Toho znáš, Lydie, že?'' Otočil se na mě a já sklesle přikývla. ,,Prej mu říkaj Erik. Otřesný jméno. A ten mi o tom slavném Lesním Netvůrkovi pár věcí sdělil. Třeba... že mu jeden z těch jeho černejch psů málem ukousl nohu a tady Lydie ho zachránila. Policisti to prý svedli na vlky, ale on si moc dobře pamatuje, že to byla velká černá doga.'' Ztuhla jsem a nevěřícně si Zayna prohlédla. ,,No jo... ten moula mě navedl přímo k tobě, lásko. Ale ještě předtím jsem udělal menší zastávku na policejní stanici, kde jsem si o tobě přečetl pár zajímavostí. Že si byla unesena a spatřena při potyčce policistů s Netvorem. Jeden z nich měl přijít snad o ruku, protože jeden z čoklů mu ji ukousl. Všechno to tam měli krásně vypsaný, ale přesto udělali velký hovno. Můžete mi říct, co je to za zkurvysyny, když si neohlídaj vlastní město?'' Všechny si nás prohlédl a Nejvyšší se tomu ironicky zasmál.
,,Umím si to holt obstarat,'' hlesl pohotově a Zayn si odfrkl.
,,Moc ne, když si skončil tady.'' Nejvyšší pokrčil rameny a snažil se hrát bezstarostného. Přesto neustále sledoval mě a Zaynovy pohyby a já na něm poznala, jak nejistý si je. ,,Ten fialovovlasý klučina mi taky řekl o týhle krásný mučírně, která se mi hned hodila do krámu.'' Rozhlédl se kolem sebe se spokojeným úsměvem a pak se opět zaměřil na Nejvyššího. ,,Pořádná hra teprve začíná, Nejvyšší,'' zašeptal Zayn a strčil mě surově na zem.