Ve dveřích se objevil Laxus. Luna nechápala, ale Laxusův pohled směřující na krabičku ji prozradil, co tím myslel. Spoléhal na to, že její zvědavost zvítězí a že to otevře. Luna se ušklíbla a krabičku položila zpátky na stolek.
„Tss, až moc si věříš,“ odfrkla si. „Ne jen dokážu říct, jak zareaguješ,“ řekl pouze.
„Já nejsem zrovna předvídatelný člověk,“ popíchla ho.
„To tedy ne, ale znám tě už nějakou dobu, takže v tobě dokážu číst jako v otevřené knize,“ odpověděl s úsměškem.
„Si jen myslíš,“ řekla a odešla do kuchyně. Dělala, že ji sametová krabička už nezajímá. Přesto ji prsty ale svrběly a měla sto chutí vtrhnout do obývacího pokoje a dozvědět se co tam je. Laxus povytáhl obočí, ale nic už neříkal a nandal Luně večeři. Popřáli si dobrou chuť a pustili se do jídla. Luna jedla mlčky, pohledem pořád sklouzávala ke dveřím do druhé místnosti. Laxus si toho samozřejmě všiml, ale dělal jakoby nic. Oba dva byli v polovině svého jídla, když sebou Luna trhla. Laxus se na ni podíval a hned pochopil. Už jenom čekal, kdy se zvedne, ale nečekal to, že Luna přímo vystartuje ze židle, až ji převrhla, do obýváku.
„Au!“ slyel Laxus. Nedalo mu to a šel se za ní podívat. Luna byla rozplácla na zemi. Podíval se, co se stalo. Koberec byl shrnutý její nohou, jak o nějj zakopla. Laxus se rozesmál. Luna se na něj vražedně podívala, což ho rozesmálo ještě víc. Pomohl ji na nohy, protože si zranila koleno. To ji ale nezabránilo v tom rychle doklopýtat ke stolu a popadnout krabičku. Laxus jí celou dobu pobaveně sledoval. Luna nečekala a hned krabičku otevřela. V tom se zarazila a s vytřeštěnýma očima koukala na obsah. Skácela se na gauč, který byl přímo za ní. Pořád nemohla spustit oči z vnitřku krabičky. Laxus si sedl vedle ní, natáhl ruku a z krabičky vyndal stříbrný řetízek. Ve světle se zatřpytil měsíc. Luna nespouštěla pohled z přívesku, ani když ho Laxus rozepnul.
„Otoč se,“ řekl s úsměvem a Luna tak učinila. Laxus jí přes krk dal řetízek, zapnul ho, dal Luně vlasy zpod řetízku a otočil ji zase zpátky k sobě. Luna měsíční přívesek vzala do dlaní, pečlivě si ho prohlédla. Byl krásný a zářil stejně jako ten opravdový. Prohlédla si ho i ze zadu a tam uviděla vyrytý nápis.
Budu vždy s tebou! Nezapomínej kdo jsi! Laxus
Po tom co si to přečetla se Laxusovi vrhla kolem krku. „Děkuju! Děkuju!“ opakovala pořád dokola a přitom ho k sobě tiskla. Laxus ji obtočil své velké ruce kolem tela a zabořil hlavu do jejích vlasů.
„Není zač, sestřičko!“
Další den šli oba dva do cechu. Luna se od Laxuse odpojila a hned se vydala za Levy s Lucy a Flare. Posadila se k nim a hned na to k nim přispěchala Erza s Wendy. Hned chtěli vědět, co dostala a Luna jim ho ukázala. „Wow Laxus se překonal,“ řekla Lucy.
„To teda,“ přitakala Levy a Erza, Flare se jenom usmívala.
„Já vím,“ přistoupil k nim Laxus. „Ale to Luna taky, kdy vystřelila ze žkdle, kterou převrhla a pak se rozplácla o koberec, jak se snažila co nejrychleji dostat k té krabičce,“ zasmál se.
„Hele slíbil si, že to nikomu neřekneš!“ sjela ho Luna.
„Řekl jsem jenom, že se pokusím,“ odbil ji se smíchem. Holky si se zaujetím poslechli celý včerejí příběh, poté se rozesmály na celé kolo.
„I když já bych taky tak vystartovala,“ řekla Erza.
„Jo a ještě bys k tomu zničila půlku bytu,“ zasmála se Lucy. Luna s Laxusem se ještě zdrželi u nich, než se vydali k tabuli s misemi. Tam si vybrali jednu za dost slušnou cenu. Oznámili Miře, že si ji berou, rozloučili se s dědou a vyrazili.
Luna ve Fairy Tail konečně našla svou ztracenou rodinu a několik členů navíc. Kdy6 bylo Luně dvacet pět let, Makarov odstoupil ze své pozice mistra a přenechal ho Laxusovi. Ten dal podmínku, že se jím stane, pokud se jím Luna stane taky. Tak Makarov přenechal Fairy Tail svým vnoučatům a sám se dal na odpočinek, ale i tak se ve Fairy Tail často objevoval, protože nemohl jen tak opustit své děti.
„Tak co spratci, stýskalo se vám po mně?“ zeptal se vždy, když přiel. I když měl Fairy Tail jiného mistra, byl stejný jako vždy. Pitky a bitky se pořádali jako vždy, přicházeli noví členové, konaly se zkoušky na mága třídy S a další. Fairy Tail se nezměnilo ani po dvou generacích mistrů a nikdy se nezmění.
A to je konec!
Díky za přečtení! :)