Hunger Games : Percy Jackson...

By Bethever

17.8K 1.4K 157

Země Panem. Hlavní město Kapitol. Dvanáct krajů zasvěcených dvanácti bohům. Polobožská verze Hunger Games zač... More

Prolog
Sklizeň
Nenávidím Kapitol!
Trenér
Přehlídka
Úkryt
POZASTAVENÍ
Vzpomínky
Spojenci
Blonďatý útočník
Blesk
Přítel nebo nepřítel?
Jsi idiot, Jasone Gracei
Můj skvělý orientační smysl
Víc než jeden svět
Klam
Děti slunce a úsvitu

Začátek her

892 88 1
By Bethever

Opravdu se moc omlouvám, ale zkoušela jsem psát části z výcvikového centra, ale vůbec mě to nebavilo, tak jsem se přesunula už k začátku her. Snad vám to nebude vadit ^^

Stojím na kovovém kruhu uprostřed arény. Potí se mi dlaně a nemůžu se nadechnout. I když mám strategii, i když jsem si skoro jistý, že se nikdo do mého úkrytu nedostane, i když jsem celé dny pilně dřel a držel pusu - ta možnost smrti je moc děsivá.

Rozhlížím se po krajině. Je tu samozřejmě Roh hojnosti a všechny zásoby okolo něj. Přede mnou leží hustý les a na pozadí se zvedají hory. Vlevo ode mě je jezero, vpravo do něj přitéká řeka. Umíním si, že okolo řeky se dát nesmím, tam po mně půjdou. Zašklebím se - ostatní možná bude sužovat žízeň, já jsem ale na tom s vodou naprosto skvěle.

Moderátorův hlas se rozléhá krajinou: "Pravidla jsou jednoduchá. Sestoupit z desek smíte po 60 vteřinách. Svou moc Nositelů smíte používat, avšak ne v boji a pokud přece, smrtící úder musí být zasazen vaší rukou." Pak se hlas odmlčí a ozve se odpočítávání. 60... 59... 58... 

Prohlížím si zásoby a v tom mě uhodí do očí zlatý trojzubec na hromadě. Ten je pro mě, ten je pro mě! jásá můj mozek. 49... 48... Nad trojzubcem můžu přemýšlet později. Potřebuju jídlo a zbraně, ale musím krotit svoje nadšení, jelikož do středu se vrhnou všichni. Zhruba 20 metrů přede mnou ležel krásný nůž a o kus dál kyj okovaný hřeby. Tomu bych se rád vyhnul. 35... 34... 

Zmerčil jsem spoustu batohů a jsem si jistý, že skrývají jídlo. Zaměřil jsem se na největší z nich, zhruba 30 metrů od Rohu. Když cestou popadnu ten nůž a ještě ten provaz co leží opodál a tu plastovou fólii asi metr přede mnou, s tím batohem by mi to mohlo vystačit, než se dostanu tam, kam mi nařídil jít trenér. 

21... 20... Teď jsem se rozhlížel po ostatních splátcích. Héřina Maya cenila zuby v krvelačném úsměvu. Pobledlý černovlasý klučina, tuším, že Nico stál pevně s hrdě vystrčenou bradou, i když mu mohlo být maximálně 14. Ten Jason, co vypadal v rekapitulaci na zhroucení se snažil působit výhružně, ale na to mu už nikdo neskočí.

12... 11... 10... Blonďatá Annabeth naproti mně vypadala odhodlaně vyhrát a k mému velkému údivu se na mě usmála.

"Nechť 74. Hladové hry započnou!" ozval se moderátor a zároveň se ozval výstřel z děla. Vyrazil jsem.

S potěšením jsem byl u rohu první. Jelikož Maya se hnala přímo doprostřed, tak, kde byl již zmiňovaný trojzubec, popadl jsem podle plánu ten největší batoh, nůž lano a fólii a ještě přibral pilku, která mi ležela v cestě. Vyrazil jsem sprintem okolo a...

.. vyhnul jsem se a uskočil co nejdál od blesku, který udeřil jen pár metrů ode mně. Zvonilo mi z něj v uších a uviděl jsem, jak se ke mně řítí Jason. Vyšvihl jsem se na nohy a zamračil se, potřásl hlavou, abych zahnal zvonění. Tohle přeci nenechám bez odplaty. 

Jezero vybuchlo a všechny voda se slila na Jasona. Kopal a máchal rukama, ale cha chá, teď by se svými blesky jen na místě zabil. Zazubil jsem se na něj a vyrazil pryč. Až u hranice lesa jsem luskl, voda kolem něj opadla a já se ponořil do zeleného přítmí.

Sprintoval jsem, dokud jsem mohl, pak už jsem jen klusal a pevně svíral nůž. Vřava ještě neustala, takže výstřely z děla se ozvaly, až když jsem byl tak ve čtvrtině cesty k horám. Dopřál jsem si odpočinek a počítal, kolik výstřelů zaznělo. 1.. 2.. 3.. To bylo všechno. V úvodní masakru zemřeli 3 lidé.

Nebyl jsem zas tak unavený a tak jsem běžel dál, až se slunce sklonilo na obzor a já se sotva vlekl, nutil jsem své nohy aspoň ke klusu. Bohužel, jen co padlo šero, složil jsem se napůl cesty k horám. Nikde nebyla velká tůň ani jezero či rybník, tak jsem nevěděl, kam se uchýlit. 

Nakonec jsem vylezl na nejvyšší strom v okolí a naprosto dehidrovaný se zhroutil na větev. "No páni." zafuněl jsem a otevřel batoh. Podle očekávání, voda nikde, jen dvě lahve. Soustředil jsem se a přivolal jsem vodu z řeky, vzdálené asi 5 kilometrů. Trvalo to dlouho, ale nakonec ke mně dorazila a já se musel posmívat těm, kteří vodu neměli.

V batohu ještě byl spacák, jód, lékarnička, sušenky, sušené ovoce, sušené hovězí a bochník chleba. v lékárničce byl obvaz, dezinfekce, prášky na bolest hlavy a proti horečce. S provazem, nožem a pilkou senzační úlovek. 

Zachumlal jsem se do spacáku a okamžitě jsem vysoko na stromě usnul.



Continue Reading

You'll Also Like

11.8K 783 64
1. díl Lexie neměla jednoduché dětství. Její otec ji opustil, její strejda umřel tou nejdivnější smrtí a celá její rodina uhořela při požáru. Sice př...
2.4K 259 94
Rhaenyra požádala svého strýce Daemona aby jí pomohl zastavit pochyby o tom jestli její syn Jacaerys je bastard. Jeho žena Laena s tím neměla problém...
2K 57 15
„Slibuješ?" „Ano..."
3.4K 203 18
Láska - slovo, které jsem nikdy nedokázala pochopit. Je to emoce, kterou ve vás vybudí člověk, k němuž něco cítíte. Byla to tedy ta láska, kterou jsm...