SEA? [ChanBaek]

🐚𝚘𝚍𝚕𝚎𝚝🐚

Baekhyun stál nervózně u svého kufru. Vůbec nechtěl letět. Byl mezi lidmi, které neznal, což se mu vůbec nelíbilo. Zase se bude muset seznamovat s lidma, dávat si pozor na to co před nimi říká, a budovat nějakou důvěru.. pohroma. Mezitím, co však přemýšlel nad tím, jak moc do toho letadla nastoupit nechce, tak přišel jeho otec.

„Takže Baeku, vyplnil jsem poslední papíry, odevzdal tvůj pas, a zjistil, že se máš hlásit u támhle té paní, která vede tvůj oddíl sedmnáct. Také jsem však zjistil, že při odbavování, už tu s tebou být nemohu. Takže pac a pusu a užij si to."

Baekhyun, ještě naposledy objal svého tátu. Sice to moc neprojevoval, ale měl ho opravdu rád. Takže loučení pro něj nebylo zrovna jednoduché.

„Sbohem tati, za tři týdny se zas uvidíme."

Špitl Baek. Pak už se ale odtáhl, a i se svým kufrem se vydal tam, kde stála jeho vedoucí. Vypadala docela v pohodě... Taková obyčejná ženská. Tmavé vlasy, i oči, klasický styl oblíkání, džíny a triko. Ničím nevyčnívala. Tedy, aspoň Baeka nezaujala. Co však upoutalo jeho pozornost, byla menší skupinka, která už se tam pošťuchovala, a vesele se smála. V tu chvíli pochopil, že už se nejspíš znají, a bude problém, se s nimi začít bavit. Bezva. Jakmile však svůj pohled přesunul, všimnul si, že je tu ještě dalších pár kluků, kteří letí určitě také poprvé. Opatrně se i se svým kufrem přiblížil, k jednomu z nich a nervózně spustil.

„Ahoj, taky letíš poprvé?"

Zeptal se s podrbáním na zátylku. Pro jeho překvapení, se mu dostalo docela rychle odpovědi. A dokonce nezněla tak nervózně, jak by měla.

„Ahoj, taky letím poprvé. Jsem Chen."

V rychlosti se představil, druhý chlapec. Baekhyun se nenadál, a aby nebyl za trapného, rozhodl se v konverzování pokračovat.

„Um... Já jsem Baekhyun"

Po představení, si ještě chvíli povídali o různých věcech, o cestě na letiště, zkrátka, už vedli normální konverzaci, jako by se znali. Stejně jako ti jiní, z jejich oddílu. Netrvalo dlouho, a jejich vedoucí, jenž na visačce měla jméno Geun Chae, zavelela, že jsou všichni, a můžou se jít odbavit, do druhého patra.

(Myslím, že dlouhý proces odbavování, a všeho vyřizování okolo toho popisovat nemusím, kdyby to někoho fakt zajímalo, najděte si to na netu. :D)

Po čtyřech hodinách, už Baek konečně držel v ruce svůj pas s letenkou, a pomalu se i s oddílem přesouval do letadla. Během odbavování, mezi sebe s Chanem ještě nabrali nějakého kluka, a přemluvili ho ať si s nimi sedne do trojce. Nechtěli totiž sedět u vedoucí, nebo u jednoho z těch, kteří už s tím mají zkušenost... Jasně, vysvětlí jim, jak to funguje, ale z Baekova pohledu, měli všichni nos na vrh. Nezdáli se mu.

Když s nějakým zpožděním, konečně všichni seděli v letadle a poslouchali instruktáž. Baekhyun to měl zcela na háku. V uších už měl sluchátka, a poslouchal své oblíbené písničky. Chtěl si chvíli odpočinout, konec konců, tohle ráno bylo dlouhé, a v noci toho moc nenaspal. Uklidněně se tedy opřel o sedadlo, a na chvíli vypnul. Bylo to to nejlepší, co momentálně mohl udělat. Páč tlak, při stoupání mu nedělal vůbec ale vůbec dobře. Měl už to odzkoušené z dětství, když s tetou letěl do Egypta, uši ho z té cesty bolely ještě týden.