𝕄 𝔸 𝔼 𝕍 𝔼

❀ xix ❀

Ta událost z hodiny obrany proti černé magii jí v hlavě vrtala ještě dlouho. Později se však rozhodla zaměřit na poslední úkol. Nevěděla, co by od něj měla čekat, protože tentokrát neměla žádnou nápovědu. Rozhodla se proto soustředit na všechno, co by ji mohlo v posledním úkolu potkat.

Další věc, která jí přišla podezřelá, jsou její noční můry. Od té doby, co zjistila, že zřejmě ovládá nitroobranu, ji přestaly sužovat zlé sny. Jakoby mávnutím hůlky skončily. Radši se tím dál nezabývala, aby si je nepřivolala znovu.

S blížícím se třetím úkolem se také blížil konec jejího pobytu v Bradavicích. To znamenalo, že po prázdninách se Christian už do školy nevrátí, protože bude mít složené závěrečné zkoušky. Vůbec si nepřipouštěla, že by je její přítel nezvládl. To by se musel snažit, aby měl své odpovědi špatně, protože on sám patřil k nejlepším studentům v jeho ročníku. 

V této době také trávila spoustu času s přáteli, protože se cítila špatně kvůli předchozím týdnům, kdy se soustředila na splnění druhého úkolu.

Když ten večer ležela v posteli, nemohla usnout. Její myslí běhaly myšlenky jako splašené a nedávaly tak prostor spánku. Kdyby řekla, že neměla z třetího úkolu strach, tak by lhala. 

Přece jenom, kdo by neměl. Už zítra se totiž mělo rozhodnout, kdo vyhraje celý Turnaj tří kouzelníků.

Maeve nevěděla, jestli má být ráda, že to bude „jen" bludiště, nebo se děsit toho, na co všechno tam může narazit. 

Nakonec se jí podařilo usnout. 

❀

Christian měl už od rána divný pocit. Nedával tomu však velkou váhu, jelikož tušil, že to bude pouze strachem o černovlasou dívku. 

Celý den strávili spolu, rozdělili se až večer, kdy Maeve zamířila do stanu pro šampiony. On sám zůstal stát pod tribunami jako rodiny ostatních soutěžících. 

Noir Blacková Lestrangeová nepřišla. Dalo se to očekávat. Její stav se v poslední době prý zhoršil. Nejhorší na tom bylo, že jí nikdo nedokázal pomoci. 

„Altair, buď opatrná, prosím, nechci o tebe přijít." Christian se o ni opravdu bál, nevěděl, co by bez Mae dělal.

„Vrátím se, slibuji," usmála se na něj naposledy a vydala se k jednomu z otvorů do bludiště.

Tam na ni čekal Severus Snape, který ji měl pustit do bludiště. Po zaznění výstřelu udělala první krok směrem k bludišti. Severus na ni kývl hlavou, což bylo jeho gesto podpory, které mu oplatila. 

Jakmile vstoupila do bludiště, tak se za ní otvor uzavřel. Chodbou se rozlehlo děsivé ticho a tma. Na špičce své hůlky rozsvítila světýlko, které jí osvěcovalo cestu před ní. 

Po několika odbočkách vpravo i vlevo dostala špatný pocit. Přece to nemohlo být tak jednoduché, protože jediné, co jí zatím zkřížilo cestu bylo jakési malé zvířátko, které uteklo hned, jak spatřilo světlo.

O dvě další odbočky vpravo narazila na Viktora. Oddechla si, protože to znamenalo, že by mohli pokračovat nadále spolu a tím by se zvýšila šance na jejich úspěch. 

To, že nebylo něco v pořádku, poznala hned, jak na ni namířila Viktorova hůlka. 

„Viktore?" oslovila ho a jako odpověď se jí dostalo kouzla mířeného na ni.

Rychle máchla hůlkou a kouzlo odrazila. On však na ni začal pálit víc a víc kouzel. Statečně se jim bránila a občas se jí podařilo poslat i vlastní kouzlo, ale i tak ji do boku zasáhla řezací kletba. Nečekala to a proto zakřičela. Její výkřik Viktora zarazil a on se přestal soustředit. Rychle ho omráčila a rozběhla se pryč.