Pozvánka|💙💚(2)

203 10 9
                                    

„Proč si mi to neřekl? Nebo mi nenapsal?"

,,N-nesnášel si mě.."

„Co to povídáš.. to není pravda.."

„Je.. nesnášel si mě.. furt sis mě dobíral, posmíval ses mi. Vlastně ani nevím proč.. jednu dobu to bylo krásný.. a pak si mě začal nesnášet.."

Zarazil se jakoby nevěděl co dělat, co říct.

„To není pravda.." řekl po chvíli.

„Ale ano je. Před fanoušky sis hrál jak jsme  bůh ví, jak skvělý pár.. ale jinak si mě nesnášel. Víš jak mi bylo?! A je?! Vidět tě, jak si šťastný? Zatím co mi se vše hroutilo.."

„STOP!! To bylo Ú-CHVA-TNÉ!!" zeširoka se usměju a podívám se na režiséra.

I Harry se začal usmívat jako sluníčko.

„No nic teď tam ty dva. Vás teď necháme osamotě." Jen co odejdou vyskočím na Harryho a silně ho obejmu.

„Už nikdy nechci hrát, že jsem na tebe naštvaný." zašeptám a tisknu se na něj. On mě chytí pod zadečkem a rozejde se se mnou do vedlejší místnosti.

„Už nikdy nebudeš muset. Všichni už teď budou vědět pravdu o nás dvou.. sice trochu jinak ale budou."

Hned co zavře dveře se mu natisknu na rty a začnu ho líbat.

„Ale prr, prr.. snad tak hrozný to nebylo ne?"

Smutně se na něj podívám. „Bylo. Bylo to strašný ale teď nechci se uklidnit po tom co se stalo.  Chci si nacvičit další pasáž." ušklíbnu se na něj a zase ho začnu líbat.
Konečně mi to začne oplácet.

Během vteřiny jsem byl ohnutý o stěnu a on byl rty nalepený na mém vstupu. To už jsem nevydržel a začal vzdychat. „Mhhh Daddy.."

Nemusel jsem ho ani vidět a věděl jsem že se ušklíbl. Chvíli na to co si mě prsty roztahoval je vyndal a postavil se.

„Víš, že bychom ještě neměli.."

Zakňučím.

„Vážně to chceš teď kazit?" Fňuknu a víc mu vystavím zadeček.

Dlouhou dobu mlčel. „Máš pravdu. Nechci. A stejně ti nejde odolat." uchechtne se a na to do mě konečně přirazí. Zavzdychám, a taky se zároveň prohnu jako luk.

Ani jsem se nestihl pořádně nadechnout a on už začal přirážet. Prvně mě šetřil ale, pak dost přitvrdil a já tak začal pravidelněji vzdychat. Někdy jsem z úst vypustil i jeho jméno.

Dneska to trvalo docela dlouho než jsme oba dosáhli vrcholu. Ne že bych si ale stěžoval. Právě naopak! Bylo to úžasné.

Potom všem jsme oba skončili na zemi. Já ležel na jeho hrudi a lehce ho hladil a škrabkal po hrudi, zato on se mi jen lehce přehraboval ve vláskách.

„Miluju tě, Harry.." zašeptám do ticha.

„Já tebe taky, Lou." pousměju se a pak už si jen užívám tuto chvíli..

***
2/2
Přišla jsem na to, že když jsem fakt naštvaná, tak dokážu v klidu psát.
For: ellegrecmalova again..

•DG•

To już koniec opublikowanych części.

⏰ Ostatnio Aktualizowane: Nov 14, 2020 ⏰

Dodaj to dzieło do Biblioteki, aby dostawać powiadomienia o nowych częściach!

One-shotsOpowieści tętniące życiem. Odkryj je teraz