,,Wyatt! Ještě jednou se budete bavit a vyloučím vás!" Zařval na mě profesor. Pěkný debil, ale pěkný, to se musí nechat.
Má krásné modrošedé oči, hnědé vlasy, vysoký a svaly se mu trochu rýsovali i skrze zarovnanou košili.
,,Od zítřka se jezdí zkušební jízdy. Na chodbě je napsaný rozpis kdo pojede v kolik a s jakým kantorem."
Zazvoní a já rychlostí světla odejdu ze třídy. Zastavím se až u nástěnky.
17. Wyatt- Duff
Super. Takže jedu poslední a ještě s tím idiotem. No tak snad si vezme zase jednu z těch jeho košil. Nad tím se uchechtnu.
,,Něco k smíchu Wyatt?!" On je snad všude.
,,Ne pane profesore."
,,Spěcháte někam?"
,,N-ne proč?" Vykoktal jsem ze sebe ani nevím proč.
,,Pojďte se mnou."
Přikývnu.
Rozejde se k jeho kabinetu.
,,Chci s vámi probrat vaši zítřejší trasu."
Přikývnu.
Otevře mi dveře a pustí dovnitř.
Vejdu. Zase je za mnou zavře. Otočím se na něj.
Zůstává stát u dveří. Začal jsem trochu nervóznět.
Pomalu se ke mně začal přibližovat, já pro změnu začal couvat. Dokud jsem nenarazil zadkem do stolu. To ke mně došel.
,,P-pane.. co-co to děláte."
,,Jsi tak krásný Brookie." Díval jsem se na něj a nevěřil tomu co říká.
,,C-cože?"
,,Mám ti to zopakovat? Jsi krásný Brooklyne."
Stále jsem nepobíral.
Došel až úplně ke mně, chytl mě pod stehny a vysadil na stůl.
,,A-a děkuji.." začal jsem červenat.
Postavil se mi mezi nohy a chytil za boky. Jen jsem se na něj díval.
Začal mi vyhrnovat triko, až mi ho sundal a hned na to mi začal prsty přejíždět po každém svalu.
Nechápal jsem co se děje ale nijak jsem do toho nezasahoval.
Ani jsem nepostřehl jak ale sundal mi kalhoty. Byl jsem před ním už jen v boxerkách. Načež se začal vysvlékat i on.
Začal jsem mu pomáhat. Postupně jsem mu rozepl knoflíček po knoflíčku u košile. Pak mu ji pomalu vysvlékl. Jen co uviděl jeho nahou hruď měl jsem co dělat abych nezačal slintat. Byl tak krásný.
On si mezitím svlékl kalhoty a než jsem stihl mrknout mě otočil a položil břichem na stůl.
Jen co mi začal stahovat boxerky jsem si skousl ret.
Začal mi svou pusou hlavně jazykem dráždit zadeček i můj vstup. Odpověděl jsem mu na to vzdychy.
Ani nevím jak ale najednou do mě začal přirážet. Silně a já taky tak začal vzdychat.
,,Wyatte!! Vy spíte v mé hodině?!" Najednou se objevím ve třídě, normálně v lavici, ještě v hodině. To byl jen sen?!
,,Právě jsem říkal, že na nástěnce budete mít vypsané zítřejší zkušební jízdy."
Promnul jsem si oči a rozhlédl po třídě. Zrovna zazvonilo. Hned jsem se zvedl a klusem vyběhl ze třídy domů.
Celý zbytek dne jsem nemohl přestat myslet na nic jiného než na jeho tělo, přírazy a to co mi krásného říkal.. proč to jen nemohla být realita..
***
For: wooxxie
Snad se opravdu líbí😂❤️
zatím první část❤️❤️
