VA - Východ slunce 2

24. Uvěznění

Rose před očima uviděla černo a slyšela růzdné hlasy. Někdo s ní třásl a řval ať se vzbudí. Otevřela oči a dívala se na tmavovlasého Strigoje.
"Nechte jí být!" křičela Lissa a Strigoj na ní vrhl pohledem.
Rose zamrkala a začala se rozhlížet kolem. Měla svázané ruce za zády, ale nohy se jí nikdo neobtěžoval zavázat.
"Rose!" uslyšela Dimitrijův překvapený hlas.
Rose otočila hlavou a pohlédla vedle sebe. Dimitrij seděl svázaný hned vedle ní. Rose se povzbudivě usmála a svázanýma rukama se opatrně dotkla jeho ruky. "Jsem v pořádku." vydechla jako by tušila na co se jí chtěl zeptat. Rozhlédla se kolem jak jen jí to situace dovolovala. Spolu s ní a Dimitrijem tam byla, Lissa , Viktorie a taky Christian. Rychle si s Lissou vyměnila pohled a když Lissa naznačila rty dítě Rose kývla a nahlas odpověděla. "V pořádku"
Velké kovové kódovací dveře na pravé straně od Rose se otevřeli a v nich se objevil Viktor.
"Jaké to překvapení!" zasmál se. "Naše stínem políbená Rosemarie se už probudila."
"Nech jí napokoji." promluvil ledově ostře Dimitrij a jeho ruský přízvuk byl ještě těžší než normálně.
"Ale,ale... Neboj se Belikove tvé studentce se nic nestane pokud se bude slušně chovat." zasmál se Viktor znovu. "Ach... Rose neměla si tyhle šaty v tu noc co jsi zachránila Lissu." utahoval si z ní.
"A neměl si i ty v tu noc stejný blbý keci?" zeptala se drze.
Strigoj vedle Viktora se už snažil Rose vrazit facku, ale Viktor ho máchnutím ruky zastavil. "Vidím, že od našeho posledního setkání stále postrádáš správné vychování." odvětil."Máš štěstí, že s vámi mám své plány." usmál se.
"Jo zas nějaký velký převrat. To už tu jednou bylo." pronesla Rose hořce.
"Co pak jsi Rose zapoměla?" zasmál se. "Zapoměla jsi na to jakým skvělým Strigojem Belikov byl? Vždyť to kvůli tobě se neproměnil úplně." připoměl jí. "Mylím, ale že ta chyba by se dala napravit tvou smrtí." usmál se Viktor. "Nebo bys mohla být Strigojkou také." navrhl.
"Nikdy!" vyštěkla.
"Neboj ani jedno s tebou v plánu nemám." oznámil jí. "Ale prozraď mi co bys dělala, kdyby z tvého Dimitrije byl zas Strigoj. Vasilisa už by ho nemohla proměnit zpět jako posledně, protože to bych jí nedovolil. Tak kdo by ti pomohl tentokrát?" vysmíval se jí přímo do očí.
"Moj..." začala Rose, ale Lissa jí skočila do řeči.
"Rose!" okříkla jí. "Neboj se stejně bych jí pomohla!" vyštěkla Lissa.
"Ale, ale... Něco mi tajíte děvčata? Měl bych snad o něčem vědět?" zeptal se ohromeně i vysměšně Viktor.
"Ne!" odsekla Rose.
"No tak Rose něco mi tajíte a já zjistím co! To ti slibuji." usmál se ledově.
Rose se jen ušklíbla a zasmála se. "Leda by jsi nás tu držel pár měsíců a došlo by ti to!" pomyslela si.
"Ale být tebou tak bych se moc nesmál. Mí Strigojové jsou hladoví a ty vypadáš, že by ti neuškodilo ztratit trošku krve." odvětíl ostře.
"Jen se jí ty nebo tvý Strigojové dotknete a přísahám, že tě zabiju." pronesl Dimitrij výhružně a Rose z něj zamrazilo.
"A tohle je kdo?" ukázal na Viktorii.
"Jsem Dimitrijova sestra." štěkla Viky kysele.
"Ani se na ní nedívej ty parchante!" zavrčel Dimitrij ostře.
"Ale neboj se já jí nic neudělám pokud se budete chovat slušně." usmál se Viktor tak až se Rose z toho úsměvu chtělo zvracet.
"Ty hajzle! Jestli máš nějaký problém vyřiď si ho se mnou!" zařvala Rose.
"Carlosi ukaž prosím Rose proč by se měla chovat slušně a udělat to co po ní chci." usmál se a ignoroval Dimitrije, který na něj řval něco rusky.
Rose sledovala jak se nad ní postavil Strigoj a odhrnul jí vlasy z krku a začal se k Rose sklánět. Už se připravovala na kousnutí, ale jakmile se Strigoj k ní sklonil až příliš blízko, zařval a odskočil od ní.
"Nedotýkej se jí." zakřičela Lissa.
"Co pak Vasiliso? Proč bych neměl Rose potrestat?" tázal se Viktor se zájmem.
"Nech jí být. Jestli chceš někomu ublížit tak mně!" vyhrkla Lissa rychle.
"Lisso přestaň!" okřikla jí Rose. "Nic nám neudělá." řekla dvojsmyslně a přikývla.
Kódovací dveře se otevřeli a dovnitř vstoupila mladá Strigojka. "Pane nerada vás ruším, ale nahoře se vyskytli komplikace." promluvila tiše jako by se Viktora bála.
"To je v pořádku Clariso hned příjdu za vámi." odvětil a otočil se na Lissu. "Aby jste viděli, že nemám v úmyslu vám ublížit tak vás zbavím těch strašných pout. Stejně se odsud nedostanete i kdyby jste porazili v boji s drogami v těle stráže, přes náš bezpečtnostní systém se nedostanete." pronesl. "Máte tu nějaké jítlo a vodu. Asi tak za tři hodiny vám příjde někdo z mích lidí píchnout novou dávku drog. Je ve vašem zájmu spolupracovat. Za těmi normálními dveřmi je koupelna a něco jako obývací pokoj. My se uvidíme zítra." oznámil a pokynul, aby mu otevřeli kódovací dveře. Viktor se ještě zasmál a pak zmizel.
Strigoj který zůstal rozvázal Lisse pouta a mávl k ostatním. "To už zvládněš." prohlásil a zmizel dveřmi taky.
"Jsi v pořádku?" přeběhla Lissa k Rose a začala jí rozvazovat ruce.
"Neměla jsi použít magii." vyhrkla Rose automaticky.
"Zastřela jsem jim mysl nepamatují si to." usmála se a rozvázala jí ruce už úplně. Pak se otočila a začala rozvazovat Christiana, který něco naštvaně brblal, protože se teprve před chvílí probral asi v polovině rozhovoru s Viktorem a ničemu nerozuměl.
Rose si protáhla ruce a posunula se blíž k Dimitrijovi. Podívala se mu tváře, ale on se na ní nepodíval. "Jsi v pořádku?" zeptala se starostlivě.
"Nic mi není." pověděl jí úsečně.
Rose si všimla, že i Viktorie už se zbavila pout a všichni na ně zírali. "Jděte vedle mi hned příjdeme." řekla směrem k ostatním, ale pohled měla stále upřený na Dimitrije. Když se zavřeli dveře Rose prudce vydechla. "Co se děje?" zeptala se.
"Neměl jsem to dopustit." vydechl ledově a pohlédnul jí do očí.
"Nemohl jsi nic dělat." usmála se povzbudivě. "Nemá smysl se dohadovat co by bylo, kdyby jsme něco udělali jinak. Musíme se vypořádat s tím co máme a nedovolit, aby nás zlomil." pronesla potichu Rose a rozvázala Dimitrijovi plastová pouta.
Dimitrij procvičil zapěstí a pohlédl zpět na Rose, která se před něj posadila. "Máš pravdu." vydechl. "Teď je nejduležitější dostat se odtut."
"To, ale ještě chvíli počká." usmála se Rose a políbila Dimitrije. Vjela mu rukou do vlasů a druhou si pomohla a posunula se tak, aby si mu sedla na klín.
Dimitrij jí chvíli polibek oplácel, ale pak se odtáhnul. "To bude v pořádku." slíbil a obejmul jí.
Rose se mu schovala v náručí a tak se zas cítila chráněná. "Já vím." zašeptala.
"Rose co jste mi s Lissou neřekli?" zeptal se vážně.
"Na to teď není čas. Musíme vymyslet jak utéct." vyhrkla a chtěla se postavit.
Dimitrij jí však stále pevně držel. "Rose?"
"Prosím teď není čas. Řeknu ti to později slibuju." prosila a snažila se zakrýt zoufalost ve svém hlase.
"Později si promluvíme." souhlasil a pustil jí.
Oba se postavili a otevřeli dveře do vedlejšího pokoje. Pokoj vypadal úplně jinak než ten ve kterém je drželi. Byl obrovský a byl v něm i nábytek. Vše, ale vypadalo dost nerozbytně a nebyla tam ani žádná okna. Byl však osvětlený a vymalován na světle žluto, takže působil pohodlně. Rose se držela Dimitrije za ruku a pustila jí až, když k ní přiběhla Lissa.
"Můžeme začít?" usmála se.
"Jasně" souhlasila Rose a posadila se vedle Viky na pohovku.
Lissa si sedla vedle ní a kluci se posadili do křesel.
"Tak co je náš první problém?" zeptala se Rose vážně.
"Že tu trčíme!" zabručel Christian.
"Kódové dveře a pak zabezpečení domu." odvětil Dimitrij.
"A to, že nám hodlají za dvě až tři hodiny píchnout další drogy. Jo a nezapomeň, že Viktor se k tobě nesmí přiblížit Rose." přidala se Lissa a bylo jí úplně jedno, že všichni na ní cíví.
"A nezapoměň, že před útěkem nám musí ještě zmizet drogy z těla." připomenula jí Viktorie.
"Lisso zvládla by jsi ovlivnit myšlenky toho Strigoje, kterého sem pošlou, aby nás nadrogoval?" zeptala se Rose zamyšleně.
"Jasně! Proč?" nechápala Lissa.
"Dokázala bys mu vnuknout myšlenku, že nám ty injekce dal?" ptala se Rose dál.
"Vím kam tím míříš." začal Dimitrij.
"Jsem hodně naivní?" zeptala se Rose.
"Myslím si, že je to dobrý nápad." pronesl. "Lissa mu, ale bude muset vnuknout představu, že nám ty drogy píchnul a bude mu muset přikázat, aby nám przradil vše o budově kde teď jsme. Mylím ale, že to bude obtížné vzhledem k tomu, že máme v krvy drogy a jsme všichni unavení."
"Zvládneš to?" otočila se Rose na Lissu.
"Jo, ale stejně tu budeme muset minimálně ještě dnes zůstat." vydechla.
"Cože?" vyvalila Rose oči.
"Musíme zjistit nějaké informace!" namítla Lissa. "A stejně dnes a zítra, možná i pozítří nás budou hlídat nejvíc." dodala.
"Lissa má pravdu." souhlasil Dimitrij. "Možná by jsme tu měli pár dní zůstat." navrhl.
"Ne!" vyhrkla Rose. "Lisso!" pohlédla jí do očí. "Viktor to může zjistit!" vyhrkla.
"Utečeme zítra." změnila ihnet názor Lissa.
"Co nám tajíte?" vyštěkl Christian.
"Nic" vyhrkli Rose,Lissa i Viky sborově.
"Nechtěli by jste nám něco říct?" zeptal se Dimitrij.
"Ani ne." odsekla Rose až příliš rychle.