3. Je to stále on!

117 2 0
                                    

"Co to říkáš Rosemarie?!" zeptala se Janine.
"Tak to tedy proto se mě ptala Vasilisa na zázračné děti, že ano?" zeptal se Abe.
Rose cítila jak se jí do tváří nahání krev. "Tati! Mami prosím teď není důležité, že měl duši. Teď si všichni musí uvědomit, že je to zas on a může být zas strážcem. Dohadovat se o tom jak to bylo když byl Strigojem se můžeme později."pronesla nahlas.
"Žádáme vás jen o to, aby jsme vám mohli vysvětlit proč je zas normální." přidal se Christian.
"Dobrá mluvte a posaďte se připadá mi, že to bude dlouhý rozhovor." rozhodnul Stan.
"Kde začnem?" zeptala se Lissa a pohlédla na Rose, když všichni seděli. Lissa spolu s Rose a Albertou seděla na posteli a ostatní na volných židlích a pohovce.
"Já začnu" vydechla Rose a pohlédla na Dimitrije který jen tiše stál za ní. Posunula se trochu víc do rohu aby mu byla pořád na blízku a šlehla po něm pohledem. On, ale stejně zůstal stát.
"Nedávno jsem Dimitrijovi slíbila, že kdyby se stal Strigojem tak ho zabiju. Bylo to už dávno. Než jsem odešla z Akademie viděla jsem Masona tedy aspoň jeho ducha a to od něj jsem zjistila, že je Dimitrij strigoj. Rozhodla jsem se splnit slib a odjela jsem do Missouly. Po třech týdnech Lissa použila éter a spojila se semnou skrz vynucený sen. Omdlela jsem a mluvila s ní. Lissa mi řekla, že zjistila, že díky éteru může Strigoje vrátit do původní podoby. Když jsem se probudila ležela jsem v posteli a byl u mě on." začala Rose a pohlédla na Dimitrije.
"Po přeměně jsem byl s nesmyslně velkou skupinou Strigojů bylo jich přes třicet. Byl jsem, ale jiný. Nedokázal jsem oběti zabít ani jim ublížit. To nebyl problém, protože ostatní si toho nevšimli o oběti jsme se museli dělit a díky tomu, že od začátku mi všichni dávali velké postavení jsem nemusel zabíjet. Stydím se zato, že jsem musel pít morojskou krev,ale nešlo jinak. Párkrát jsem se pokoušel přežít bez krve, ale pak mě vždy ovládla ta polovina mě kterou jsem nemohl kontrolovat. Po dvou týdnech si mé změny začali všímat ostatní. Říkali, že jsem jedním ze zavržených. Tak označovali Strigoje kterým zůstala část jejich osobnosti neboli duše. Zjistil jsem,že se někdy stane, že i po přeměně zůstane strigojům část duše. Jedinci jako jsem byl já byli likvidováni. Snažili se mě zabít, ale pak dostali rozkaz mně nadále držet naživu. Utekl jsem od nich. Snažili se mě zastavit, později i najít, ale já vždy našel způsob jak je přelstít. Když jsem žil s nimi zjistil jsem, že všechny má pod palcem Vktor Daškov a ovládá je i z vězení. Schoval jsem se v Missoule kde jsem několikrát zahlédl Rose. Nejdřív jsem si myslel, že díky nízkému přísunu krve začínám blouznit, ale pak jsem jí viděl několikrát až moc živě. Nevěděl jsem co dělá v Missoule a když byl čas tak jsem se to pokoušel zjistit. Po dvou týdnech omdlela a vypadal dost zle. Nemohl jsem jí nechat ležet na zemi a jen se dívat jak blouzní. Netušil jsem co jí je a tak jsem jí pomohl. Ona však se probudila moc brzy a viděla mě." řekl svou verzi příběhu.
Rose zacukali koutky. "Jen mi pomohl?! Jen jsem ho viděla?! Tak se říká líbání?" smála se v duchu. "Byla jsem v šoku a on mi jen řekl, že jsem neměla otevírat oči a zas zmizel. Cítila jsem, že se chová jinak než Strigoj. Potřebovala jsem důkaz. Dřív mě, ale našla máma a chtěla mě odvést zpět. Přemluvila jsem jí aby jsme ještě dva dny zůstali v Missoule. Když máma vařila vytratila jsem se a šla najít Dimitrije. Věděla jsem, že mě sleduje. Celé dva týdny jsem cítila, že chvílemi nejsem sama." začala Rose a nevěděla jak pokračovat.
"A tak Rose udělala megashow." zasmál se Adrian a Rose ho probodla pohledem.
"Nepřeháněj!" obdařila ho nenávistným pohledem. "Po chvíli mého křiku a nadávek se Dimitrij objevil. Mluvila jsem s ním a on mi řekl ať zmizím. Neposlechla jsem a odmítla jsem odejít bez vysvětlení. Pověděl mi co s ním je a já zjistila že je jiný. Vysvětli mi proč mu zůstala část osobnosti a že za vším stojí Viktor. Hádali jsme se chtěl po mě abych odešla a už se nevracela. Já, ale odmítla a řekla mu to co mi řekla Lissa. Odmítl vystavovat Lissu riziku. Já však neustoupila. Dala jsem mu telefon a řekla mu, že zavolám a vyhrožovala mu. Stála jsem si za svým rozhodnutí a trvala na tom, aby si ho vzal. Dohodli jsme se, že mu pomůžeme. Pak jsem se vrátila na Akademii a spolu s Lissou našla způsob jak mu vrátit život." pokračovala.
"Rose mě pak varovala před Viktorem, který mě z nějakého důvodu chtěl najít. Odjel jsem do Great Falls a schoval jsem se v lese v jednom opuštěném domě. Bylo v plánu, že 6 dní po maturitě mě Lissa vyléčí, ale vše se zvrtlo." mluvil na chvíli zas Dimitrij.
"Zjistili jsme, že Viktorovi Strigojové ho našli. Tak jsme jeli do Great Falls pomoc mu. Dimitrij je z nějakého důvodu pro Viktora důležitý a my víme proč. Když jsme přijeli na místo kde se Dimitrij schovával byli tam už Strigojové. Těch Strigojů tam bylo 12!" vyhrkla Rose.
"To je neslýchané! To není možné Strigojové nikdy nepracují v tak početné skupině. Jak to, že ještě žijete?!" vyhrkl Mark
"Tři jsem zabila já. Tři Dimitrij. Dva Lissa. Čtiři Christian s Adrianem a Eddiem." odvětila Rose.
"Vasilisa zabila Strigoje?!" zeptala se Janine zaskočeně.
"S Adrianem umíme ovládnout mysl tak aby Strigoj spáchal sebevraždu nebo aby se napadli navzájem." odvětila Lissa.
"Pozoruhodné to musí být skvělá zbraň." pronesl Abe pobaveně.
"To ano. Když jsme je zabili. Zbývala necelá hodina do svítání a tak mě Lissa za pomoci Rose a Adriana vyléčila." pokračoval Dimitrij.
"Probodla jsem Dimitrijovi srdce a vyléčila ho jako kdysi Rose. Je stínem políbený, ale zablokovala jsem pouto. Nechci aby mi někdo viděl do hlavy kromě Rose. Bude mít některé následky jako Rose. Rose mi dala víc energie než jsem potřebovala a omdlela ještě pár dnů bude slabá." vysvětlila Lissa.
"Belikov jí nemůže do hlavy, ale asi bude moc vídat duchy a zůstane mu stejně temná aura jako má Rose." vložil se do rozhovoru Adrian.
"Přesně tak. Navíc Dimitrij má teď strašně důležité informace o Daškovovi." přidal se Eddie.
"Tak teď znáte pravdu." postavila se Rose a postavila se mezi Lissu a Dimitrije.
"Stále jste, ale nevysvětlili tu duši." konstatovala Alberta
"No tak Rose vynechala si vše zajímavé! Myslím že by to tvou matku zajímalo. No tak pověz jim ten klíč k rozluštění celého příběhu aby konečně vše dalo smysl. Každý vidí, že v tom příběhu jsou ohromné mezery!" smál se Adrian.
"Co bych měla vědět?" ozvala se ostře Janine.
"Zmlkni Adriane musíme dostat Lissu do bezpečí. Vyslovíš ještě slovo a přísahám že ti urvu hlavu." vyštěkla Rose. Dimitrij k ní, ale přiskočil a chytil jí za zápěstí čím jí zabránil skočit po Adrianovi.
"To stačí Rose!" řekl Dimitrij ostře.
"Rose zajímalo by mě proč jsi vůbec chtěla splnit ten slib. Co tě k tomu vedlo? Co vedlo tebe a Lissu riskovat životy?" zajímala se Alberta.
Adrian se začal dusit smíchy. "No tak Rose na co teď se vymluvíš?" pokračoval ironicky.
"To stačí pokračovat v tomto rozhovoru můžeme snad v letadle! Rose má pravdu není bezpečné tu nadále zůstávat." vložil se do toho Abe.
"Má pravdu. Vše co je důležité víme. Dimitrij je živí a zdraví a bude se moci vrátit mezi strážce. Můžeme být rádi, že se mezi naše řady vrátí jeden z nejlepších." přidal se Mark a Rose si oddechla.
"Jsem ráda že si zpět." objala Dimitrije Alberta a usmála se.
"Díky Alberto." usmál se Dimitrij. "Lissa by chtěla požádat, abych se stal strážcem pana Ozery. Ona má svou strážkyni a díky tomu, že pan Ozera je královský si zaslouží také ochranu." promluvil vážně.
"Ano chtěl bych zažádat, aby se strážce Belikov stal mím osobním strážcem." přidal se Christian.
"Váš požadavek předneseme radě Royal hned jak dorazíme ke dvoru." souhlasil Stan.
"Zabalte si. Pane Castlie jděte s panem Ivaškovem a Stanem zabalit si vaše věci. Belikove jděte se svým potencionálním svěřencem a sbalte si. Alberto doprovoď je prosím. Já tu zůstanu a dohlédnu na zbytek."rozhodla Janine.
Všichni poslechli. Rose ještě naposledy pohlédla na Dimitrije a pak se dala do balení. Měla štěstí, že si Lissa donesla už svoje zbalené věci. Abe tam stál vedle její matky a o něčem se dohadovali.
"Dobře budu na chodbě." řekla Janine a odešla.
"Proč šla pryč?" zeptala se Rose.
"Protože vám chci pomoct a k tomu potřebuju s vámi mluvit osamotě." pohlédl na holky a ukázal na pohovku.
Rose se posadila vedle Lissy a čekala až Abe promluví.
"Tak Rose jak dlouho toho dhampýra miluješ?" zeptal se Abe klidně a opřel se o zeď.
Rose začala padat brada dolu. Rychle sebou škubla a vzpamatovala se. "Jak... Jak to víš?" vykoktala ze sebe.
Její otec se uchechtl a zakroutil hlavou. "To by viděl i slepý. Navíc jste přiznali, že měl duši a Vasilisa je zamilovaná do pana Ozery takže bylo jasné, že to ty sním máš vztah." zasmál se. "Jen chci vědět jak se moje dcera zamilovala abych jí pomohl ve lži. Nehodlám ti Rose bránit. Nechci aby jsi udělala chybu jako já a zahodila opětovanou lásku. Budeš potřebovat pomoc, protože jak znám tvou matku bude chtít Dimitrijovi urvat hlavu." zasmál se Abe.
"Zamilovali se do sebe když sme se vrátili na Akademii z dvouletého výletu." odpověděla Lissa.
"No Lissa to trefila přesně." přitakala Rose a chtěla se propadnout do země.
"Hádám, že v tomhle pokoji si nebydlela Lisso tak jak předstíráte." odvětil pobaveně a pohlédl na Lissu.
"Ty umíš snad věštit." vyhrkla Rose.
"Ne jen je to celkem viditelné. Lissa má sbaleno a ty ne. Navíc támhle u postele leží košile a nevypadá jako by patřila jedné z vás." dodal Abe. "Měla by jsi mu zabalit než zavolám tvou matku Rose." zasmál se.
Rose na něj nevěřícně zírala. Pak rychle vlezla pod postel a vytáhla Dimitrijovo oblečení. Lissa na ní jen tázavě pohlédla a zamrkala. "Co je?" vyhrkla na ní Rose. Lissa se jen usmála a mávla rukou. Rose šla ke skříni a vytáhla prázdnou cestovku. Naházela do ní věci a pak jí hodila do kouta. "To je všechno můžeš zavolat mámu." posadila se udýchaně na postel.

VA - Východ slunce 2Where stories live. Discover now