VA-Osudové setkání

Osudové setkání 28

"Cože?"Ihned se narovnal a překvapeně si všiml, že od něj odvrátila s červenými tvářemi.Ještě pořád se červená? Co vše bych s ní měl udělat, aby přestala? I když musím uznat, že takhle vypadá roztomile."Přestaň si ze mě utahovat!""Co jsem zase řekl?""Počkat, počkat, počkat. Ty slyšíš, co si myslím a já slyším, co si myslíš ty...jsem jediná komu to příjde ujetý?""Rose, uklidni si. Začínáš vyšilovat.""Dimitri, nezačínám...já už šílím! Co se to sakra děje? Nejdřív mám v hlavě Lissu a teď tebe! Co bude dál?!""....Jakmile proliješ její krev, tak už bude trvalé.""Její krev? Proč bych proléval její krev?""Její pannenskou krev."Sakra. Že by na těch řečích s poutem přeci jen něco bylo?"Cože?""Rose...""Tohle mi vysvětli. Kde se ta myšlenka vzala?""Před časem jsem měl s Yevou rozhovor...""Který zahrnoval moje pannenství?""Nuž..ano. Byl jsem stejně pohoršený jako ty. Hlavně proto, protože jsem to nechtěl rozebírat s ní. Nechtěl jsem nad tím přemýšlet vůbec, protože by to lámalo moje sebeovládání ještě víc. Jak bych pak s tebou měl trénovat boj, když bych se při každém přiblížení k tobě postavil do pozoru?"Zrudla, tak rychle, jak to u ní ještě nikdy neviděl a pohoršeně vykřikla: "Dimitri!""Líbí se mi, když křičíš moje jméno. Mám tě přinutit křičet ho znovu?""Neutahuj si ze mě!""Já si z tebe neutahuju, ale jsi přede mnou úplně nahá. Musel bych být tři dny prakticky polomrtvý, abych si nedělal naděje na opakovaní včerejší noci. A i tak si nejsem jistý, jestli by to fungovalo. Víš ty vůbec, co se mnou děláš?"Rychle na sebe natáhla jeho triko a stáhla ho, co nejvíc to šlo."Pokračuj. Co říkala? Tohle je důležité.""Mluvila o poutu a takový věci. Nejsem si tím moc jistý. Byl jsem z toho zmatený a půlku toho jsem pokládal za nesmysli.""Se mnou mluvila o něčem podobným, ale já ji neposlouchala. Nechtěla jsem to slyšet.""To jsme docela v průšvihu.""Možná by jsme jí měli zavolat a zeptat se jí na to?""To nemůžeme!""Proč ne?""Protože jí bude hned jasné proč se ptáme.""A?""Do minuty po tom, co zavěsí bude moje matka a všechny moje sestry vědět, že jsme spolu měli sex. Už mi rozumíš?""Do háje. Máš pravdu.""Jsem si jistý, že nechceš, aby věděli, kdy přesně a za jakých okolností jsi přišla o pannenství.""To nechci, ale musíme se to dozvědět. Je mi to proti srsti, ale vážně potřebuju vědět, co se děje. Stačí, že mám v hlavě Lissu. Už s ní tam je přeplněno a teď ještě ty do toho? Proč nemůžu mít svoji hlavu jen sama pro sebe?""Už jsme něco měli jednoduché?""To máš pravdu.""Rose, vím, že sis to asi představovala jinak a vážně bych tě ještě rád rozmazloval a dokazoval ti, jak moc tě miluju, ale na to máme zbytek života. Teď se prosím obleč, ať mě nerozptyluješ. Na tohle se musíme zamyslet.""Máš pravdu."Rychle se převlékla a zamyšleně sledovala okno vedoucí ven. Vážně se to děje?"Rozo...teď si s tím nelam hlavu. Příjdeme na to.""Vážně je to otravné.""To mi povídej. Nechceš si na chvilku lehnout?""Proč?""Protože cítím, že máš bolesti a bolí to i mě.""Jseš si jistý?""Jo, protože ta bolest v podbříšku není moje. Mě tam nemá, co bolet.""Sprosťáku."Nakonec ho poslechla a on si oddychl. Vážně to bylo otravné, když se dokázal soustředit jen na její nahé křivky."Zavolej tam. Hned prosím, protože jinak zešílím."Chvilku přemýšlel jestli se taky oblékne, ale nakonec to neudělal. Přece chtěla, aby tam zavolal hned. Vypadalo to, že zachytila jeho myšlenku, protože se odvrátila s rudými tvářemi."Věděla jsem, že zavoláš, Dimko.""Ahoj, babičko.""Co vás dva trápí, že mi voláte?""Chceme se tě zeptat na to pouto.""Takže už se rozvinulo?""Ano. Když už to musíš vědět.""Nebuď drzý. Za prvé. Jsem ráda za vás oba. Za druhé. Co přesně chcete vědět?""Všechno, co víš.""Moc toho není, jsou to jen útržky, ale dobrá. Podle toho, co vím, tak by jste si do určité míry měli číst myšlenky. Pak taky cítíte, když je s tím druhým něco v nepořádku, svoje emoce i bolest. Což mi připomíná. Vzkaž Rose, že pokud jí to hodně bolí, tak ať se na chvilku naloží do teplé vody. Nebo si ve sprše pustí teplý proud na podbříšek a bolest zmizí. A taky by se měla zamyslet nad nějakou antikoncepcí, pokud tohle hodláte provozovat i nadále. Dokud nedokončí školu samozřejmně.""Dobře."Sledoval Rose a přesně poznal chvíli, kdy jeho myšlenku zachytila, protože se začervenala a zakryla si podbříšek rukama."Ráda jsem si s vámi popovídala, ale už musím. Zase se ozvěte."Než stihl odpovědět, tak mu zavěsila."Tak tohle bylo divný.""Co? Snažila jsem se soustředit na, co myslíš, ale zachytila jsem jen něco o antikoncepci a teplý vodě.""To podstatný si pochytila.""A co to pouto?""Budeme podle všeho cítit svoje emoce a bolest toho druhého.""Proto tě bolí břicho? Protože bolí mě?""Takže tě bolí?""Jen trochu.""Nelži mi.""Není to nic, co by nepřešlo.""Je mi líto, že jsem ti ublížil.""Neubližovals mi.""Takže chceš říct, že se ti to líbilo?"Přibližoval se k ní s nebezpečným úsměvem a stále nebyl oblečený. Soustředila se mu jen na oči, aby její pohled nebloudil a hned se mu vykroutila ze sevření. Aspoň tedy na chvilku. Během chvilky jí tiskl zády na svojí hruď a držel jí kolem paží, aby se mu nemohla vysmeknout."Ještě jsem nedostal polibek na dobré ráno.""Dimitri, teď není čas na hry. Musíš se obléknout a musíme jít, protože pokud to neuděláš, tak vím, jak to skončí a...""A to je špatně?""Ne, ale máme málo času a ty to víš. Nechci, abychom se dostali do problémů.""Slibuji, že se budu krotit, ale na tom polibku trvám."Nedal jí šanci zareagovat a otočil si jí čelem, aby jí důkladně políbil. Celý svět se s ní zatočil a ona zapomněla, proč se chtěla držet zpátky. Nechala se líbat a později i zbavovat oblečení. Nic nebylo důležité, jen ty pocity co cítila. A pokud některé nebyli její, ale Dimitriho? Co na tom záleželo? Pokud se cítil stejně dobře jako ona teď tak to bylo jenom dobře....ooOooChtělo se jí spát a byla strašně unavená. Věděla, že neměla Dimitrimu dovolit, aby jí znovu svlékl, ale sakra..bylo to tak skvělé. Cítila pobavení a chvilku jí trvalo než jí došlo, že není její. Nenápadně střelila pohledem ke zdroji těch pocitů a pak se nenápadně pod lavicí praštila pěstí do stehna. Zabralo to perfektně, protože si všimla, jak sebou cuknul. Spokojená sama se sebou se otočila směrem k tabuli a už si ho nevšímala."Je ti dobře, Rose? Chováš se divně.""Je mi dobře, Liss. Vážně. Jsem jen trochu unavená.""To kvůli tomu včerejšku?"Ztuhla, když si vzpomněla na důvod její unavenosti."Rose, já to chápu. Dimitri mi to vysvětlil."Co jí řekl?"Vážně?""Je mi líto, že ti kvůli mně ubližuje temnota éteru.""Liss, netrap se tím. Vím, že jsem to nezvládla, ale Dimitri mi pomohl a díky němu to už budu mít pod kontrolou. Slibuji.""A jak to dokázal? Abych byla upřímná, tak jsi byla docela šílená.""A kdy nejsem?""Pravda.""Hej!""Co?! Je to pravda, ale stejně tě máme rádi. Tak co udělal?""Porval se se mnou.""Cože?!""Musela jsem ze sebe dostat ten hněv, který se ve mně hromadil.""A vyříkali jste si i jiné věci?"Obezřetně se rozhlédla a pak s úsměvem přikývla. Lissa nadšeně zapištěla a objala jí. "Já mám za tebe takovou radost!""Ššššš.""Já vím, já vím. Musíš mi všechno povědět.""Rozhodně ti nepovím všechno. Nikdy nevíš kdo poslouchá.""Kdo by poslouchal?""Dimitri.""Prosím tě, jak by nás mohl odposlouchávat ve tvém pokoji? Nebo kdekoliv jinde, když na to příjde.""To by ses divila...."Rychle pochopil jak funguje jejich pouto a teď toho bezostyšně využíval. Hrozně ho to bavilo. Byla docela legrace trénovat jejich pouto tímhle způsobem. Ale za chvilku měl hlídku a tak zábava musela skončit. Teď se potřeboval soustředit. Hlídka byla klidná, ostatně jako většinou. Málokdy se stávalo, že nějaký strigoj byl natolik hloupý, aby se potuloval v blízkosti školy a to se stejně dělo jen za tmy a studenti většinou neopouštěli svoje pokoje. Tedy kromě Rose. Hned, jak na ni pomyslel, tak se mu v hlavě objevila vzpomínka. Na její nahé křivky, které se tak důvěrně tiskly na jeho tělo....Zase na mě myslíš, soudruhu?Cuknul sebou a otočil se. O zeď tam stála opřená jeho milovaná a usmívala se na něj. Na chvilku dokonce z toho i zapomněl dýchat."Zkameněl jsi nebo co? Máme trénink a ty meškáš. Za to tě čeká deset koleček kolem tělocvičny. Tak honem! Trénink nepočká!"Otočila se k němu zády a on si všiml nápisu na jejích zádech. V případě nálezu vraťte Dimitrimu.Tak to si nechá líbit. Rozeběhl se za ní a společně se vydali na trénink."Nevěděla jsem, že dávám takové rány.""Naučil jsem se ty rány přijímat, takže už mi to moc nepříjde.""Celé je to divné. Uhodím tebe a bolí to mě.""Tak mě musíš přestat mlátit."Dala mu pěstí do ramene a hned toho zalitovala."Auuu..." třela si rameno a zuřivě se na něj podívala. "To je tvoje vina.""Moje?""No jasně.""Nevšiml jsem si, že by sis stěžovala. Vlastně mám ten pocit, že sis to až příliš užívala. Obvzlášť podle toho, jak si sténala bych řekl...."Rychle se na něho vrhla a zacpala mu pusu."Zešílel jsi? Takové věci se nahlas neříkají."Zasmál se a olízl jí ruku, takže jí musela stáhnout."Mám ti je radši ukazovat?""Raději ne.""Víš docela se mi líbí, jak teď na mě ležíš....""Jsi horší než puberťák!""Puberťák?""No jasně. Všechny ty řeči: Jsem starší než ty. Jsem tvůj učitel. Mohl bych být tvůj starší bratr....tím jsi odrazoval mě nebo sebe? Řekni mi, Dimitri. Jak dlouho jsi o tom snil?"Všimla si, že se odvrátil a snažil se soustředit na něco jiného."Takže jsi o tom snil. Chtěl jsi mě držet kolem pasu, líbat mě na ústa a všude kde tě jen napadne..že ano? Chtěl si mít moje stehna kolem boků-""Dost! Ano, chtěl jsem to a bylo to špatné.""Špatné?""Byla jsi oproti mě dítě. Sice jsi na svůj věk nevypadala, ale byla jsi a nebylo to správné.""A připravit mě o panenství správné bylo?""Ne, nebylo.""Lituješ toho?"