VA-Osudové setkání

Osudové setkání 19

Společně vešly a Rose překvapeně koukala na Dimitriho sedícího v kuchyni. Zahlěděla se na chodbu, kde visel jeho kabát a pak znovu na něj."Tys byl venku?""Nemohl jsem spát a tak jsem se šel nadýchat čerstvého vzduchu."Přimhouřila oči a zadívala se na něj. "Proč ti to jenom nevěřím?""Mě by spíš zajímalo, proč se vy dvě hádáte.""Nehádáme.""Rose napadla mého přítele! Proč mě vy dva nechcete nechat žít?!"Rose se zatvářila smutně a on, i když jí viděl před klubem, tak se na ní otočil. "Co se stalo, Rozo?""Nic.""Nechtěj, abych ti poručil odpovědět. Víš, že mě musíš poslechnout.""Tak mluv, Rose! Proč mu neřekneš, že jseš závistivá mrcha?!""Viky, buď tak hodná a zmlkni. Tak, Rose?"Všiml si, že si pravou rukou zakryla levou klíční kost a dívala se do země. Ruka se jí chvěla a šlo na ní vidět, že se stydí."Co se stalo? Ublížil ti?"Vyděšeně se na něj podívala a bezděčně udělala krok do zadu. Viktorie překvapeně zmlkla a zadívala se na Rose, která tam stála jako hromádka neštěstí a cítila se hloupě, že si nevšimla, že s Rose není něco v pořádku.Dimitri k ní přešel a stáhnul jí ruku, pak jemně odhrnul její bundu a prudce nasál vzduch do plic."Co ti udělal?"Zakroutila hlavou, protože o tom nechtěla mluvit, ale Dimitri na ní naléhal. Pevně jí objal, uklidňoval jí a přesvědčoval jí, že se jí uleví, když to řekne.Hladil jí po vlasech a překvapeně zjistil, že má mokré vlasy. Podíval se na svou ruku a zjistil, že jí má od krve. Ihned jí posadil a na hlavu jí přiložil čistou utěrku."Dohlédni na ni. Nesmí usnout a kdyby začala zvracet, tak křič."Odběhl pro lékarničku a začal jí ošetřovat."Byla jsem na toaletách. Bylo mi horko a chtěla jsem si opláchnout obličej. Najednou byl mezi dveřmi. Vypadal opilý a ztěží při vědomí. Chtěla jsem mu pomoct, když to byl Viky přítel. Vrhl se k toaletě a vypadalo to, že bude zvracet, tak jsem se k němu sklonila, že ho zkontroluju, ale na to čekal a než jsem se vzpamatovala, tak se mnou mrskl o zeď...on...on..""Nemusíš to říkat. Tvoje zranění mluví za vše. Jen mi řekni, udělal ti kromě té ráně na hlavě, modřin a škrábanců ještě něco?""Pokusil se...já..nechci o tom mluvit...""To je dobrý. Dáš si sprchu a půjdeš spát. Viky na tebe v koupelně dohlédne a já na tebe dám pozor během spánku.""On řekl..že jsem stejná krvavá děvka jako Viky...že nám oběma jde jen o jedno....""Nelam si s tím hlavu. Bude to v pořádku. Viky? Postarej se o ni."Cítila se pod psa. Ona jí proklínala, nadávala jí a ona přitom...ona jí chránila i za cenu toho, že jí bude nenávidět. Lépe si její bratr vybrat nemohl."Pojď, Rose."Odvedla jí do koupelny, kde se Rose postavila do sprchy a nechala na sebe dopadat vodu zatímco obě sledovaly jak do odtoku odtéká voda smíchaná s krví. Teď, když jí viděla stát před sebou takhle nahou, tak viděla všechny modřiny a škrábance, které Rose získala během svého napadení od Nikolaje. Ten parchant. Jestli se jí někdy dostane pod ruku, tak mu dá co proto, i když po tom, co předvedla Rose, si byla jistá, že v Baie ho už nikdy nikdo neuvidí.Pomohla jí do trika ve kterém spala, opatrně jí vysušila vlasy a odvedla ji k bratrovi do pokoje, kde jí uložila. Dimitri jí poděkoval a starostlivě se na teď už spící dívku zadíval. Podala mu hromádku jejích věcí a smutně se na ni zadívala."Tady jsou její věci, i když triko se bude muset vyhodit. Je potrhané.""Viděl jsem.""Bude v pořádku?""Roza je silná. Dostane se z toho. Teď je jen v šoku, ale uvidíš, že zítra jí už bude líp.""Dimitri?""Ano?""Mrzí mě, co se stalo. Kdybych jen tušila co je Nikolaj zač.""Není to tvoje vina. Jen mi řekni, co si s ním měla?""Nic vážného. Chodila jsem s ním, ale víc než pár polibků jsem mu zatím nedovolila.""A pil z tebe?""Dimitri!""Odpověz mi a chci slyšet pravdu. Nazval tě krvavou děvkou a já chci mít jistotu, že tě chtěl jen urazit, protože nevěřím, že moje sestra by se snížila na takovou úroveň.""Samozřejmně, že jsem to neudělala! Za koho mě máš?! Sice to po mě chtěl, ale nedovolila jsem mu to.""Tiše! Chceš jí probudit?""Nechci.""Viky, jsem rád, že jsi tomu volovi nenalítla a jsem rád, že ti neublížil. Mělas štěstí, že tobě neudělal, to co se pokusil udělat Rose, protože Rose je na boj trénovaná a díky tomu se ubránila, ale ty nejsi. Než odjedu, tak ti zařídím něco na obranu a naučím tě pár obraných chvatů.""Dimitri...""Ne, Viky. Chci mít jistotu, že pokud by tahle situace měla někdy nastat, tak se dokážeš ubránit, osvobodit se a utéct. Je to jasné?""Dobře. Ale jdi raději za Rose. Teď tě bude potřebovat."Sedl si na postel vedle ní a zlehka jí pohladil po tváři. Tohle tomu zmetkovi neprojde. Vytočil známé číslo a sledoval spící Rose."Dimitri? Stalo se něco?""Ano. Měl bych na vás jednu prosbičku. Potřeboval bych laskavost.""O co jde?""Myslím, že až vám řeknu o co jde, tak budete stejně rozzuřený jako já.""Rose. Jde o Rose, že ano? Co se stalo? Je v pořádku?""Ona ano, ale ten kdo jí napadl nebude.""Máš moji plnou pozornost, Dimitri. Co máš v plánu?""Chtěl bych mu osobně vysvětlit jak se zachází s dívkami.""To ti mohu zaručit. Jen řekni jak se jmenuje.""Nikolaj. Dál nevím. Je to moroj. Rose ho zbila před klubem tady v Baie.""Najdu si ho podle záznamu a dám ti vědět. Sám si s ním chci promluvit. Dám ti vědět.""Děkuji.""Já ti děkuji."Jen co zavěsil, tak si lehl vedle Rose, ta se k němu ve spánku přitočila a spokojeně vydechla. Měl jít s nimi, neměl se nechat přesvědčit. Kdyby se nenechal přesvědčit, tak nic z toho by se nestalo, ale pak by zase ten grázl ublížil jeho malé sestřičce...v tuhle chvíli nebylo možné, zvolit správné rozhodnutí.Možná bylo přeci jen dobře, že si vybral Rose, tu která se umí ubránit a navíc u toho vypadat tak sexy. To jak tam stála...neodolatelná ve své bojovnosti, v upnutých kalhotách které zvýrazňovaly její krásné dlouhé nohy a v těch sexy podpatkách....Stála v krásné zahradě, vedle ní byla fontána a ona s úsměvem poslouchala zvuk vody. Dotyk na jejím zápěstí ji vytrhl ze zamyšlení. Otočila se, ale to už byla vtažena do pevného objetí."Naše láska je zakázaná. Neměla bych tě milovat.""Také já bych tě neměl milovat.""Ale i přesto tě miluji.""Cítím to samé. Miluji tě, Armelie. Nic na světě mě nepřinutí přestat tě milovat."Políbil ji a z toho polibku se jí podlamovala kolena.Posadila se na posteli a lapala po dechu. Tyhle sny...to nebylo normální."Rose?"Události uplynulé noci byli stále v její živé paměti a tak, když se kolem jejího těla omotaly dvě mužské paže, tak se začala bránit."Pusť mě! Nech mě jít!"Rukama bušila toho dotyčného do zad, než si uvědomila, že tu vůni vycházející z těla útočníka zná. Přestala do něj bušit a místo toho v rukou pevně sevřela látku jeho košile a začala plakat."To jsem já, Rozo. Jsi v bezpečí.""Dimitri...""Bude to v pořádku."Plakala mu do košile a pevně ho k sobě tiskla. Lámalo mu to srdce."Omlouvám se.""Za co?""Byla jsem slabá. Překvapil mě.""Nejsi slabá, Rozo.""V jednu chvíli jako kdybych nebyla v tom klubu, ale zase v tom domě.""Nemysli na to, Rose. Všechno bude v pořádku. To z tebe mluví šok a únava."Nechala se objímat, ale nakonec se opatrně odtáhla. Byl z toho smutný, ale pustil ji."Půjdeme na snídani?""Jistě. Musíš něco sníst a pak si půjdeš znovu lehnout.""Dimitri...""Nehádej se, Rozo.""Máš pravdu.""Dobře, tak pojď."Společně vešli do kuchyně, kde se na ni hned pověsila Olena následovaná děvčaty."Rose, jsme tak rády, že jsi v pořádku. Cítíš se dobře?""Ano, je mi fajn.""Opravdu?""No byla jsem trochu v šoku, ale už je to v pořádku. Dimitri mi hodně pomohl.""To jsem ráda. Pojď, musíš mít hrozný hlad.""Docela jo.""To je dobře, to je dobře..."Všichni jí objali, aby se ujistili, že je v pořádku a pak se pustili do snídaně. Viky seděla vedle ní a kdyby mohla, tak by za ní snad i kousala. Věděla, že se cítí vinná za svého přítele, ale ona jí to nezazlívala. Nemohla za to, nevěděla to.Po snídani se otočila na Dimitriho. "Co kdyby sis šel promluvit s Viky? Bude teď potřebovat trochu tvého zenového myšlení.""Jsi si jistá?""Zvládnu to chvilku sama, Dimitri. Ona tě teď bude potřebovat víc.""Ale..""Jen jdi. Budu s babushkou Yevou. Co by se mi s ní asi tak mohlo stát?""Máš pravdu."Stiskl jí ruku a pak se vydal za svou sestrou. Ona se vydala za Yevou. Nelhala mu, aby odešel. Opravdu s ní chtěla mluvit. Zaklepala na její dveře a po vyzvání vešla."Babushko Yevo?""Co tě trápí, vnučko?""Mám zvláštní sny a napadlo mě, že ty bys mi s nimi mohla poradit.""Už jsem se bála, že s tím za mnou nepřijdeš."Překvapivě energicky se zvedla z křesla a posadila ji na svoji postel než zaúkolovala svoji dceru, aby dala vařit vodu, tu pak nalila do konvice a přinesla ji i s dvěma šálky. Hned, jak ji měla, tak za ní zavřela dveře a s úkolem nepouštět nikoho dovnitř, dokud neotevře ona sama."Ale, matko...""Za žádnou cenu nepouštěj nikoho dovnitř. Ať se bude dít cokoliv, nepouštěj nikoho dovnitř, jasné?""Ano, ale Dimitri...""Jeho už tuplem ne. Chci pomoct svojí vnučce Rose, to mu musí stačit. Nezraní se. Bude v pořádku.""Když to říkáš...."Zamkla dveře a otočila se na ni."Pověz mi o těch snech."