Dragon boy 🐉 [Jimin FF/BTS/BloodyB]

How I met your father

Jimin POV

Hladil jsem ji po vlasech, když ještě spala. Byla vždy tak houževnatá a křehká zároveň. Užíval jsem si ty chvíle klidu. Její čelo se začalo jemně svrašťovat, jak se pomalu probouzela.

Jimin: "Dobré ráno princezno."

Vydala jen tichý vzdych a zabořila se mi hlavou do hrudi. Uchechtnul jsem se pro sebe. Takže tohle raní ptáče nikam neskáče.

Jimin: "Musíme vstát Y/N. Dnes pojedeme za mým otcem."

Když jsem ho vyslovil, tak se mi naježily všechny chlupy na těle. Nechtěl jsem za ním jít, natož pak dobrovolně, ale nebylo zbytí. Y/N se lehce odtáhla a podívala se svýma ospalýma očima do mých.

Y/N: "Opravdu musíme?"

Zakňučela jako malé dítě. Přišlo mi to roztomilé. Pohladil jsem ji jemně po tváři.

Jimin: "Ano, musíme. Ty víš, že nemáme jiné východisko."

Y/N: "Dobře no."

Začala se pomalu zvedat z postele, ale já ji stáhl rychle zpět.

Jimin: "NA něco si zapomněla princezno, ne?"

Y/N se na mě dívala naprosto nevinně.

Y/N: "Na co jsem zapomněla?"

Ukázal jsem na svoje rty a vyšpulil je. Y/N zničeho nic však vyprskla smíchy.

Y/N: "To nemyslíš vážně."

Podíval jsem se na ni nevěřícně a dotčeně. Snažila se znovu zvednout, ale já si ji přetočil pod sebe, chytil jí ruce a s vážným výrazem se jí podíval do očí.

Jimin: "Ještě si můžeme zopakovat to, co bylo včera, to bys chtěla, princezno?"

Schválně jsem slovo princezno protáhl a zašeptal jí ho skoro u ucha. Y/N se však nedala a i když její tváře zčervenaly, tak na jejích rtech pohrával úšklebek.

Y/N: "A co když ano, Vaše výsosti?"

Naklonila hlavu lehce k mé a rty mi přejela po čelisti. Ta žena ví, jak mě dostat naprosto do kolen. Měl jsem chuť si ji vzít znovu, teď a tady, ale musel jsem se ovládat. Popravdě mě tahle její stránka vždy překvapila. Y/N úsměv se ještě zvětšil. Začala se mi pomalu uvolňovat ze sevření a přitáhla své rty k mému uchu.

Y/N: "Tuhle hru můžou hrát dva Chime a věř mi, já neprohrávám snadno."

S tím mě políbila na krk pod uchem a odvalila mě naprosto paralyzovaného stranou. Nemohl jsem ani popadnout dech.

Y/N POV

Rychle jsem vstala a vystřelila se opláchnout. Celou dobu jsem se chichotala. Byla jsem ještě stále otřesená z toho, co se stalo. Nejen že si díky němu připadám, jako bych uběhla maraton, ale taky bych nejradši uběhla ještě jeden, v posteli, s ním. On je jediný komu jsem kdy dovolila mít nade mnou vůbec nějakou moc. Jen když si vzpomenu na tu noc, tak se mi třesou kolena. Času však nebylo na zbit a já se musela přichystat. Vyprázdnila jsem si hlavu a začala se soustředit na to, co mě čeká.

Jimin: "Už jsi nachystaná princezno?"

Y/N: "Jo, už letím, minutku."

Podívala jsem se naposledy na sebe do zrcadla. Znovu jsem vypadala po dlouhé době jako princezna. Vlasy úhledně zčesané do copu, na sobě šaty, obličej umytý do čista. Z hluboka jsem se nadechla a vyrazila.

Authors POV

Jimin s Y/N vyrazili spolu na hrad, kde byl skrytý nejvyšší dračí dvůr a kde sídlil Jiminův otec. Cesta tam nebyla dlouhá, od úkrytu to byl necelý den cesty. Oba dva byli z této výpravy značně nervózní a tak jim cesta ubíhala dost rychle. K večeru dorazili na lesní cestu k hlavní bráně hradu.