oh memories || frerard

17

Mohlo být půl druhé odpoledne, když jsem se probudil a začal vnímat věci okolo sebe. Slunce mi nepříjemně pražilo do očí, a já si přál aby šlo mu ublížit. Něměl jsem ponětí kde jsem. Opil jsem se až tak, že si nic nepamatuji? Vždyť jsem s tím přestal, potřebuji přece každý dolar, co mohu dostat pod ruky.

Vyplašeně jsem se rozhlížel okolo sebe. Byl jsem oblečený, v posteli se špinavými přikrývkami. Můj zrak se zaostřil a já se hlubokým dýcháním začal uklidňovat.

Jsem doma a jsem v pořádku. Uklidni se Gerarde. Jsi doma a jsi v pořádku.

Vymrštil jsem se ke svému stolu, do šuplíku s malou krabičkou peněz. Roztřesenýma rukama jsem začal počítat a znovu začal panikařit.

120... 140...

220... 260...

320.

Začal jsem si prohledávat kapsy, bundu, džíny, boty a celý pokoj mi taky padl obětí. Měl jsem tam velký bordel ale po mém fanatickém hledání včerejších vydělaných peněz jsem tam měl totální skládku.

Už jsem chtěl vše vzdát a složit se a upustit se výlevu hněvu nad vlastní stupiditou, když jsem je našel. Vzal jsem je, rychle přidal na hromadu a poddal se výlevu štěstí.

Začal jsem se smát jak neskutečný maniak, byl jsem šťastný. Šťastný, že můj bratr bude mít krásný život s tetičkou Magdou, která je sice trochu křešťanský fanatik ale postará se o něj. Je to přeci jen rodina.

420 $

Přešně tolik potřeboval, aby mohl Mikeyho poslat otcovým jménem k Magdě a vědět, že aspoň něco jako úplná troska a mentálně nestabilní jedinec zvládl.

-

Mikey nevěděl, co si má myslet. Vletěl do Gerardova pokoje jejich rozpadajícího se domu a zíral na něj. Gerard se válel na zemi a smál se. Velmi nahlas, skoro až nepřirozeně a z očí mu tekly kapky slz.

"Gerarde?"

"Já to dokázal Mikey, teta Magda a krásný život už tě jen čeká."

Věděl jsem, že naše situace není teď lehká ale k Magdě stojí minimálně 340$. Kde by Gerard sebral takové peníze?

"A co ty, ty pojedeš semnou? A kde jsi na to sebral peníze?"

Gerard se uklidnil a pomal zvednul. Peníze pěkně v klidu složil do dvou hromádek a podal mi je. Sladce se usmál a otočil mě k němu zády a už mě tlačil do měho pokoje balit.

"Čas balit! Čas balit a né mít debilní otázky, sám pravdědodobně víš odpověď."

Představa Gerarda jak na nějaké party obsťastňuje nějaké frajery a chystá jim lajny na sjetí se Mikeymu velmi znechutila. Chtělo se mu zvracet, málem to hodil na svoje pyžamo složené Gerardem v jeho kufru.