Asi jsem si myslel, že když ses jmenovala Maria, že tě to dělalo čistou a snad nebeskou nebo takhle nějak.
Věřil jsem, že ty budeš ta, co mě spasí.
To že jsem tě našel v klubu jak si pícháš heroin ti neodebralo na kráse ale spíš přidalo na nevinnosti a mý touze se spasit.
Maria, ta čistá, Matka Ježíše Krista našeho pána a spasitele.
Ale ty jsi byla asi nějaká zvrácená verze. To bylo asi to, co se mi líbilo.
Místo aby si spala s Bohem si vymetla každý kout pekla. Později si ho vymetla i semnou.
Ale že tolik lidí kvůli tobě trpělo jsem nevěděl. Nevěděl jsem, že jsem byl vlastně jedinej, kdo za tebou přišel zlomenej a bezmocnej a odešel jako lepší a silnější.
Rozbíjelas a ničila jsi životy jak já rozbijím flašky levný Vodky o zeď kostela.
Víš nikdo o tomhle neví a ty jsi i zapomněla, že jsem kdy existoval.
Nevím jestli jsem rád.
Mario.
Proč si mi nezavolala než si skočila z toho mostu?
Mario. Mario.
Kdo mi teď poradí, co dělat se svým životem? Kde sehnat něco, co utěší to, že vlastně jsem úplně k ničemu a nic nedává smysl?
Mario. Mario. Mario.
Možná bych skočil s tebou.
-
asi si založím náboženský zvrácený kroužek a budu psát básně zvráceným božským stvořením
to, že speciálně tahle kniha z celé tvorby nedává smysl jste pochytili takže ho ani nehledejte
ČTEŠ
oh memories || frerard
FanfictionVšechno, co v jejich věku bylo zakázané bylo něco, co jim umožňovalo normálně žít a najít jednu důležitou věc, sami sebe. Ve stáři jsou to však jen velice smutné a uhasínající vzpomínky. A stejně pořád neví, zda sami sebe našli. © RabidShooter listo...
