What ...?

...3...

Konečně Justin . Pondělí a úterý jsem nějak přežila s Paulem no zabavil mě na dost dlouhou dobu.Je s ním sranda. Vždycky v tělocvičně se mě něco snažil naučit a ukradl si mě na celou dobu co tam byl táta ale tak vždycky táta řekl že musíme odejít a šli jsme stejně jen někam něco koupit. Něco mi říká že můj papá nemá rád Paula .. No nechám to být. Snad to není nic tak neobviklého. Tohle dělá u všech protože mě dá se říct svádějí ale dělají to jen kvůli tátovi aby ho naštvaly. Vždycky na jejich hru přistoupím. Ale u Paula je to stejně jiné.

" Tatí já už chci jet bude tam strašná fronta a ještě musíme pro Adri . " skákala jsem na místě. Pak jsem se mu pověsila na krk a nechala se odnést do auta.

Nasedla jsem do jeho mercedesu. Jo jo zase luxus ale nestěžuji si. Zajeli jsme pro adri na letiště. Hodily jsme věci k nám a obě jsme se rychle převlékli . Znovu jsme nasedli do auta a strašně velikou rychlostí jsme jeli na koncert . Táta nás vysadil nedaleko sálu kde měl vystupovat Justin . Vběhly jsme dovnitř . Našli jsme si svá místa.

**** Po 1 hodině ****

Justin měl přestávku a jako dalším 1000 holek tady ze sálu jsem potřebovala na záchod. Nutně , nevím proč jsem si nezašla ještě u táty v bytě. Sakra . Letěla jsem všemi různými uličkami až na záchody jenže tady byla fronta až na další dvě uličky. Takže tohle teda stát nebudu. Šla jsem tedy někam jinam. To samé . Zkoušela jsem všechny uličky. až jsem narazila do jednoho kluka. Byl mi otočený zády. Ale svojí nešikovností jsem ho srazila k zemi. Letěly jsme dobrý dva metry.

" Ouch . Promiň , ježíš si v pohodě? nestalo se ti nic .. Sakra . Nemáš nic zlomeného ? Do prdele já jsem tak nešikovná. Fakt promiň" ( teď už se bude mluvit v angličtině ) . Rychle jsem z něj vstala a postavila se . Já jelikož jsem spadla do měkkého tak mi nic nebylo. On se otočil ... hmm toho znám. Počkat to je ten z letadla jak se mi smál.

" to si ty z toho letadla ?" Zkroutila jsem hlavu na jednu stranu . On se usmál

" Jo jsem to já a říkej mi Lil prosím " zasmál se hmm to asi bude věčný optimista .

" dobře . Já jsem Bela. " Natáhla jsem mu ruku ale on ji odmítl a silně mě objal.

" No a jak se ti na mě leželo " hlasitě se zasmál

" Ježíš no jo stalo se ti něco ? Si v pohodě ?" obhlížela jsem ho ale nezdálo se že by měl nějaké potíže.

" No já jsem v pohodě ale řekni mi proč a kam tak pospícháš ?" koukl na mě divně .

" No jelikož hledám volný záchod tak jsem musela pospíchat." Zasmáli jsme se

" a daří se ti to ? " smál se jako by na něčem letěl .

" vypadám na to ?" vytvořila jsem na obličeji kamennou tvář ale za chvíli jsem stejně propukla ve strašný smích .

" Pojď ty zrůdičko " Zasmál se .Vzal mě za ruku.Ne tak jako romanticky spíš přátelsky. Bouchla jsem ho do ramene . Strašně se smál .

" kam to jdeme ?" zeptala jsem se ho

" na záchod ?" znovu se smál . Že už ho z toho nebolí břicho

" to těžko všechny jsou obsazený " skrčila jsem jako že smutně obličej a on se opět smál jak zhulenej.

" my jdeme na jiný " mrkl na mě

" my ?"

" No jasně " zase se smál a já pochopila z jeho hlasu ironii .

" Tak fajn " já jsem to taky řekla s ironii