...1... ✓

4.6K 108 3
                                    

Jak to říct? Jsem prostě naivní, blbá, kráva. Která si ani neumí najít normálního kluka, kamarády. No prostě, můj život. Jak na cestě do pekla. Každým dnem se to zhoršuje. Nemůžu si pomoct ale vždy když si najdu kluka, dopadne to stejně. Podvede mě s mou nejlepší kamarádkou ale jak už jsem řekla vždy mi řeknou že oni takový nejsou . Že by prostě nikomu nic neudělaly. A co já ? Já se nepočítám?

Ano, před chvílí se se mnou rozešel kluk protože prý chtěl a chce mou ex nejlepší kamarádku a já už jsem pro něj zastaralý model . Myslím, že jsem na zhroucení . Černá tvář od make-upu, klepu se jak osika. Co víc si přát.

Nějak to nezvládám . Cítím se ... zrazeně. Protože já jsem ta která to vždy odnese. Ztratila jsem svou nejlepší kamarádku a přítele. Už nemám nikoho kromě mé rodiny.

Někdo zaklepal na dveře. Otočila jsem se . Ve dveřích stála moje maminka. Když mě zahlédla přiskočila k posteli a říkala mi konejšivá slova. Chtěla mě uklidnit ale nějak se jí to nedařilo.

" mami už zase. Zase se to stalo! Já už to nezvládám "

" miláčku ... já to nechápu si super holka . Není na tobě jediná chyba!" i přes všechny ty slzy jsem se na ní usmála.

" děkuji, ale to není pravda! " znovu jsem položila hlavu na polštář.

" mám jeden nápad!" zvědavě jsem se na ni koukla.

" Potřebuješ pauzu od školy a tak vždyť víš, třeba někam odjet!" není pochyb o tom že ji moc zbožňuji!

" Děkuji mamko, ale já nemůžu jen tak praštit se školou!"

" To jsem neřekla jen ... Mám pro tebe dárek "

" jaký? " pořád jsem jí koukala do očí

" no sice měl být až k tvým  narozeninám .. ale nakonec jsme se rozhodly že ne " pořád mě napínala

" no tak nenapínej mě " normálně ... ona mě dokázala rozveselit

" S tatínkem jsme se se rozhodly že když máš toho svého Justínka tak ráda tak jsme ti zařídily lístky na jeho koncert " chvíli jsem na ní jen tak zírala. Když jsem se z toho oklepala tak jsem ji rychle objala a začala jsem pištět radostí . Chudák asi ohluchla. Najednou jsem úplně zapomněla na své trable.

" ÁÁÁÁÁ .. pane bože .. to není pravda! Já ..Já pojedu na koncert Biebera !!!!!!!!! Mamí já tě miluju" smála jsem se .

" a kdo pojede se mnou ?" koukla jsem se na ní, věděla jsem že sama tam nepojedu.

" tvoje sestřenka Adriana " Panebože ano! Opravdu dlouho jsem jí neviděla .. protože ona žije na druhém konci Čech. Ovšem i přes takovou vzdálenost spolu vycházíme skvěle. Je velmi chápavá a vždy dokáže poradit a vzhledem k tomu že žijeme v Internetovém světě tak ta vzdálenost je snesitelná.

"To bude super! " smála jsem se jak vyšinutá. Pak do pokoje vtrhl táta s tím jeho...

"co je?" zeptal se divně. Já jsem mu skočila okolo krku, přímo jsem se na něj pověsila. Můj táta tak trochu dělá do kulturistiky takže to s nim ani moc neudělalo ale jeho zaměstnání je že dělá modela pro nějakou pánskou značku v Londýně. 

Víte co je opravdu vtipné? 

Když se můj přítel seznámí s mým otcem. Vážně je to k popukání. Jak zrudnou a viditelně znervózní. Je to tak skoro u všech. Také když jdu s tátou po ulici. Všichni na nás koukají no a kluci radši uhýbají pohledem aby si toho táta nevšiml. Musím se tomu smát. Máma na jeho úspěchy  byla vždy hrdá.

Jenže tak jak se já směji ostatním tak se mi to občas vymstí. Jeho kolegové jsou totiž více než přitažlivý takže není divu že vždy když jsem s tátou v práci mám problém abych nezačala šilhat každým okem na jinou stranu jako chameleon aby mi něco neuniklo. Když mě někdo z nich vidí, začne se smát tak že tím přitáhne pozornost ostatních. To je pak tak trapné, když vás pozoruje hromada chlapů kolem 20-30 let jak nad nimi slintám. 

Minule když sem s nimi byla v posilovně jsem se málem roztekla! Tohle bylo teprve utrpení. Nemohla jsem si pomoct. Je to jako hypnotizér od kterého se nemůžete odtrhnout. Vždycky si mě za to pak dobírají. 

" já pojedu na koncert Biebera!" pískala jsem mu do ucha. Zasmál se a po očku koukl na mamku, která na něj nevinně koukala. 

"Ano zlatíčko a víš kdy ?" záporně jsem zakroutila hlavou.

" Už zítra odlétáme do Londýna. Ano, bude sice pondělí ale jeden týden bez školy tě nezabije a koncert bude ve středu " koukl na mě

" Ale jak to? Mamka řekla že jste to měli k mým narozeninám a pokud vím mám je až za pár  měsíců" koukla jsem na něj

"Volal jsem s jedním kámošem a ten mi řekl že jeden koncert bude už ve středu a co bych pro mou princeznu neudělal. Prostě jsem ti to zařídil ale Adriana přiletí až ve středu. Mluvil jsem i s mamkou a té to nevadí jenže nemůže jet s námi. Kvůli své práci " smutně se na ní koukl. Ta k němu přišla a pohladila ho po rameni.

"Mě to nevadí miláčku alespoň to tu pohlídám" řekla mu konejšivě. Mamka je začínající právnička takže nemůže mít volna. I když by ji můj taťka mohl zařídit volno trochu jinak, nechceme ale aby mamka měla v práci problém. 

"No dobře a Bello jdi si zabalit ať pak všechno stíháš" koukl na mě taťka a s mamkou společně odešli.

Mrskla jsem sebou do postele a jen jsem nevěřícně kroutila hlavou. Já  je zbožňuji!

Balení chvíli počká. Nikdy jsem nebyla zrovna líný člověk a svou hyperaktivitu jen těžko nějak omezím proto mi to nevydrží dlouho a hned zase skáču na nohy. Mé blonďaté vlasy mi při tom lezou do mých zelených očí tak se rozhodnu je svázat do drdolu.

Tak a jde se na to!

What ...? Kde žijí příběhy. Začni objevovat