...29...

1.6K 51 12
                                    

" chci tě mít celou noc jen pro sebe" šeptl mi do ucha a začal mě líbat.

Chytil mě za zadek a vyhoupl si mě do svého náručí. Tak že jsem si obmotala své nohy okolo jeho pasu. Za zátylek jsem si ho přitáhla ještě blíž ke svému tělu. Nemohla jsem se od něj odtrhnout bylo to jako kdybych byla v nějakém transu. Polibky jsem mu s velikou radostí oplácela.

Pomalými kroky jsme se blížily k velikému prosklenému domu. Do kterého Justin po chvíli vkročil. Udivilo mě že přesně ví kam jít a tak jsme po krátké chvíli dorazily do ložnice která byla do světle béžové barvy. Poznala jsem to protože měsíční svit krásně prozařoval celou místnost. Odtáhla jsem se od Justina jen na malý kousek. Protože mi docházel kyslík.

" miluji tě víš to že ano ?" zašeptal mi blízko mé tváře. Donutilo mě to přemýšlet. Na týhle zemi je miliarda jiných dívek ale on si přesto vybral mě. Nechápu to ... Nejsem krásná , nejsem dokonalá, mám své chyby.

" vím " nemohla jsem mu to říct nazpátek. Pořád tam cítím tu jistou stopku která mě nutí neříct mu to nazpět.

Znovu jsme se začali vášnivě líbat. Neuniklo mi ani to že jsme se až velmi rychle začaly blížit k posteli na kterou mě po chvíli něžně položil. Jemně mi skousl spodní ret na co jsem slastně vzdychla. Ihned toho využil ve svůj prospěch. Začala jsem mu pomalu rozepínat knoflíčky na jeho bílé košili. Kterou jsem hned potom zahodila někam do rohu pokoje.

Justin na sebe nenechal dlouho čekat. Ihned ze mě sundal oblečení a já mu pomohla s jeho džíny až jsme nakonec byly jen ve spodním prádle které letělo hned potom. Přejel se svými polibky na můj krk kde se snažil mi udělat cucflek. A to se mu taky po chvíli povedlo. Bolelo to ale hned jak mi na to dal polibek jsem se to snažila ignorovat.

" Ty si ještě pana ?" zeptal se mě

" ano " řekla jsem trošku zahanbeným hlasem. I když se nemám za co stydět! Prostě nejsem kurva která dá všem na posed.

" budu opatrný ano ?" zašeptal a ani jsem se nenadála a už byl ve mě.

Trochu mi vytekly slzy ale snažila jsem se to zakrýt.

" si v pořádku ?" zeptal se s náhlou starostí v hlase

" jo jo nic se neděje" usmála jsem se na něj a s dlouhým polibkem zase pokračoval.

Narůstající euforie byla až unášející. Za chvilku bolest ustoupila a místo toho byla slast. "Justine " šeptla jsem a on o malinko zrychlil. Slyšet jeho vzdechy mě přiváděli na pokraj šílenství. Když po pár přírazech ještě zrychlil tak jsem měla co dělat abych nekřičela. Za chvilku jsem se udělala a i Justin který se hned svalil vedle mě. Chvilku jsme to rozdýchávali a potom si mě silně přirostl ke svému tělu. Nebránila jsem se a po chvíli usla v jeho náruči.

********

O dva měsíce později

Celé dva měsíce utekly jako voda. S Justinem velmi často vzpomínáme na Rio. Pro mě je to úžasné město plné hodných lidí. Právě teď se nacházím ve Španělsku s Lilem v hotelovém pokoji.

" Lile máš nějaký plány na dnešek ?" usmála jsem se na něj. Ale najednou jsem pocítila nepříjemný pocit v žaludku.

" ani ne možná bychom mo- Si v pořádku ?" začal trošku koktat když mě viděl.

" no asi ne" chytila jsem se za břicho a rychle běžela na záchod. Když jsem doběhla ihned jsem vyvrátila celý svůj oběd. Lil doběhl hned za mnou a podržel mi vlasy.

Když se můj žaludek rozhodl malinko spolupracovat sesunula jsem se podél stěny v koupelně.

" co to bylo ?" ptal se zaraženě Lil. Nechápala jsem co se se mnou děje ale musí to přestat. Tohle se mi děje poslední týden neustále.

" já nevím poslední týden se mi to stává pořád. Z ničeho nic se mi prostě udělá špatně." Lil jen významně pokýval hlavou a já se na něj zamračila.

" musíme do nemocnice" řekl s velikým důrazem na znak toho že odpor je nemožný!

" ne prosím Lile" přeci jen jsem to zkusila ale výsledek nebyl jiný než před chvílí.

" ale ano co když máš nějakou chorobu která se musí vyléčit ?" poraženě jsem vzdychla

" dobře ale nic neříkej Justinovi... prosím" koukla jsem na něj prosebným pohledem na který reagoval zamračeným

" měl by vědět že jeho holce není dobře" káral mě se zamračenou tváří.

" prosím" zopakovala jsem na což on pořád se zamračením neochotně přikývl.

***

" slečna Werner prosím" zavolala sestřička. Koukla jsem se po Lilovi a vyhledala pohledem pomoc kterou ale on jen odmávnut a popostrčil mě abych šla.

Nejdřív jsem samozřejmě šla na normální doktorkou ale ta mi řekla ať jdu na ginekologii. Nechápu to ! vždyť mě jen bolí břicho a všichni z toho musí dělat hned vědu.

" dobrý den" řekla jsem trochu tišeji. Hned se na mě usmála postarší paní se zašedivělými vlasy.

" dobrý den slečno posaďte se " plynulou angličtinou na mě promluvila.

" jaký máte problém ?" když jsem se posadila na takové nemocniční lůžko tak mě hned začala zpovídat.

" mívám v posledním týdnu bolesti břicha a zvracím. Byla jsem za normální doktorkou ale ta mi řekla ať jdu sem." vychrlila jsem to na ní hned.

" dobře uděláme tedy ultrazvuk a potom uvidíme" ultrazvuk ???

" vy myslíte že jsem těhotná ?" zaskočilo mě to

" ano " odpověděla mi jednoduše a já se tedy vyhrnula tričko na její příkaz a ona mi tam dala nějaký hrozně studivý gel.

Po chvíli mi přejížděla takovou divnou věcičkou přes břicho a po pár minutách se jí na tváři rozlil veliký úsměv.

" gratuluji slečno jste těhotná"

What ...? Kde žijí příběhy. Začni objevovat