Nový začátek ✓ [Yaoi]

20✓

,,Zlatíčko," zašeptal jsem
,,Myslím, že přes tímhle neutečeš, tohle království bude potřebovat krále jako jsi ty."
Pohladil jsem ho po vlasech a víc ho zachumlal do deky.
,,Můžeš se vzepřít osudu, ale výhra není jistá, koťátko."
Vím, že jsem moc nepomohl, ale tomuhle se prostě vyhnout nedá.
,,Já tu ale vždycky budu, pro tebe."

,,Tak ať, ale ženskou si nevezmu a dítě si mohu adoptovat." Řekl jsem klidně.
A i kdybych si musel ženskou vzít, bude max jedna pusa na svatbě a pak ji k sobě nepustím.
,,Je horko..." Hlesl jsem.

,,Aby to dítě potom mohlo usednout na trůn, musí mít tvou krev."
Řekl jsem úplně klidně i přes to, že se mi vaří krev.
,,Horko?" Optal jsem se.

,,Tak to je blbost..." Rychle jsem se vyhrabal z peřiny a spadl na zem.
Vstal jsem a až teď si uvědomil, že jsem nahatý.
Doběhl jsem do koupelny a vzal si aspoň trenýrky.

,,Slyšel jsi někdy o zákonech, kotě?" Zeptal jsem se když spadl na zem. ,,Kam jdeš?" křikl jsem
,,Kvůli mě se oblékat nemusíš!" Zasmál jsem se.

,,Jo slyšel...!" Křikl jsem z koupelny a pak vyšel ven.
,,Jenže tenhle zákon je blbost."
Vezmu si prostě nějaké věci a odejdu.
A nebo mámě do očí řeknu, ať si někoho najde, udělá si dítě a ten bude král.
A nebo jí řeknu pravdu.
,,Co z toho...?" Zamyslel jsem se.

,,Tenhle zákon existuje od jakživa, jen tak ho neobejdeš."
Řekl jsem, když vylezl ven z koupelny.
,,Víš kolik tvých předků si muselo vzít někoho z povinnosti?" Optal jsem se ho a stáhl si ho na klín.

,,Bylo by o moc lehčí, kdybych měl staršího bratra..."
Řekl jsem a otočil hlavu na Kacchana.
,,Nebudu to už řešit.
Co chceš dělat?" Usmál jsem se.

,,Kdyby..." zopakoval jsem
,,Hm...Tohle chci dělat." Řekl jsem a lehl si s ním. Objal jsem ho a začal mu hladit záda.

Zabručel jsem, ale usmál se. ,,To chceš celý den ležet?"
Optal jsem se ho a podíval se na hodiny.
Už je 8.

,,Je to problém?" Zeptal jsem se a přetočil se s ním na bok.

,,Není, ale..." Povzdychl jsem si a nechal ho tedy.
Ať si dělá co chce.
On je očividně typ, co je líný.

,,Copak?" Zeptal jsem se
,,Nechceš se mazlit?"

,,Ne to ne " usmál jsem se a chytil jeho ruce. Na druhou stranu je to uklidňující.

,,Tak vidíš, koťátko." Usmál jsem se a dál mu pusu na čelo.

Dal mi pusu na čelo.
Zavřel jsem oči a odpočíval.

,,Ty jsi vážně kotě." Zasmál jsem se a rukou mu zajel pod trenky na zadek. Nadechl jsem se, že něco řeknu, ale někdo zaklepal a přerušil mě.

Sáhl mi pod trenky na zadek a očividně chtěl něco říct.
Ale někdo zaklepal na dveře a já se lekl.
,,Kdo je tam?" Řekl jsem a doufal, že to je jen kuchařka.
Kdyby to byla máma, tak ta jenom zaklepe a pak vyjde.

Midoriya se zeptal kdo to je a viditelně znervózněl.
Nikdo neodpověděl, místo toho se rozletěli dveře a dovnitř přišla postarší, elegantní žena.

Když se otevřeli dveře, hned mě napadlo kdo to je.
Vyvalil jsem oči a rychle jsem se posadil.
Což byla chyba.
Deka z nás spadla a šla nám vidět horní část těla.
No však jsme oba polonahý.
Teda aspoň já.
,,Izuku...?!"

,,Ups." Vyšlo ze mě.
Instinktivně jsem chytil Midoriyu za ruku a pevně mu jí zmáčkl.

,,Matko...?" Hlesl jsem a můj hlas začínal být nervózní.
Ano řekl jsem, že jí všechno řeknu, ale nemyslel jsem to už teď.
,,Chtěli jsme ti udělat narozeninovou oslavu, když si včera byl pryč, ale... myslím, že to počká." Řekla až moc klidným hlasem a já už čekal, co řekne dál.

Poprvé za celou dobu jsem zrudnul. Tohle je dosti trapná situace.
Jak se z ní dostat?

Podíval jsem se na Kacchana a on byl červený. No v téhle situaci se mu nedivím.
Já se místo toho trochu klepal a to, že mě držel za ruku mi jaksi pomáhá.
,,Oba dva se prosím oblečte a přijďte za mnou. Chci si s každým promluvit sama."
Zpozorněl jsem.
Jen jsem nepatrně kývl a matka odešla.

,,Co myslíš, že udělá?"
Zeptal jsem se ho, když jsem se zvedal z postele a hledal své oblečení.
,,Jak moc je naštvaná?"

Polkl jsem a vstal.
,,Popravdě nevím. Pokud matka o tobě ví co jsi do teď dělal například, že jsi se dostal do hradu, tak bude asi víc naštvaná."
Řekl jsem a vzal si s koupelny věci. Přišel jsem do pokoje a začal se převlékat.
,,Ale mluvila až moc klidně..."

,,Oh, tak to jsem v háji." Řekl jsem a zoufale se zasmál.
Našel jsem své oblečení.
Bylo pod postelí.
Rychle jsem se oblékl a čekal na Midoriyu. Když se dopřevlékl objal jsem ho a políbil.

Když mě objal a políbil, tak jsem se usmál.
,,Nějak to vyřeším." Řekl jsem v klidu.
,,Tak jdeme."
Odešli jsme z pokoje a mířil jsem si to přímo k matce.
Nějaký strážníci se divně podívali, ale nijak jsem to nevnímal.
Otevřeli jsme dveře a oba jsme vešli.
,,První bych si chtěla promluvit se synem.
Ty prosím počkej za dveřmi."