Fat girls

24. Ou shit

Pohled Bena:

Neříkám, že jsem Lejlu někdy doopravdy miloval, ale rozhodně to pro mě je velmi důležitá osoba. Nevím, jestli jsem někdy vážně miloval a jestli vůbec dokážu milovat. Ale čím jsem si stoprocentně jistý, potřebuju Lejlu u sebe, potřebuju kousek jejího srdce... Řekl jsem si, že když mě nechala a znovu se zamilovala do Marka, budu ji ignorovat a zapomenu na ni, ale zjišťuju, že to nejde.

Už jsem to nevydržel a napsal jsem jí:

Lejlo, mohla bys prosím tě přijet ke mně?

Za chvíli mi na mobilu cinkla zpráva:

No konečně ses ozval! Už jsem se o tebe bála. Za chvíli jsem u tebe.

Na to už jsem neodepsal.

Zase jsem selhal. Hlavou se mi začaly míhat myšlenky typu: Ach Bene, ty jsi taková plačka, když jsi se takhle zničil kvůli holce... Já vím, že tohle není správná cesta, ale nemůžu si pomoct... Vždycky se mi to hnusilo. Odsuzoval jsem lidi, kteří brali drogy. A teď se hnusím sám sobě...

Pohled Lejly:

Vážně jsem se o Bena bála. Neodepisoval mi na zprávy a hovory taky nepřijímal. Ani ostatní kluci o něm nic moc nevěděli. Proto jsem byla tak ráda, když mi teď po půl roce napsal.

~~~

,,Bene? Otevřeš mi prosím?" zavolala jsem. Po chvíli se ozvaly šouravé kroky. Ve dveřích stál bledý a pohublý Ben. Skoro jsem ho nepoznala.

,,Lejlo já tě potřebuju. Nevím jestli to, co k tobě cítím je láska, ale prostě tě potřebuju. Nemohli bychom začít od začátku? Slibuju, že přestanu se vším špatným, co jsem teď dělal, vážně."

,,Bene...já...je mi to moc líto. Tohle jsem nikdy nechtěla, aby se stalo. Ale nemůžeš po mně chtít, aby se do tebe znovu zamilovala."

,,Já vím, vím, že máš Marka, kterej si hraje na pana Dokonalýho! Vždycky měl všechno, co já ne, teď má o tebe! Sakra vidíš to?"

,,Uklidni se. Podle toho, co mi říkal Jared tohle není úplně pravda. Myslíš, že tě můžu lusknutím prstů začít zase milovat? To asi těžko ne?!"

,,Fajn... Chápu to, ale stejně tě chci pro sebe. Panebože já jsem takovej sobec...!" rozbrečel se Ben.

Obejmula jsem ho. Myslím, že to bylo to, co teď potřeboval. Nemůžu se vrátit k Benovi, to bych zase zranila Marka...a hlavně Bena miluju jako bratra. Stejně by to nefungovalo. Ale když zůstanu s Markem, tak nevím jak Ben skončí. Já i Mark budeme šťastní, ale co Ben? Nezvládla bych se dívat na to, jak trpí...

,,Bene...moc mě to mrzí, ale musím si to srovnat v hlavě a půjdu d-... Můžeš mi sakra říct co je tohle??!''

,,Sama moc dobře víš, co to je... Já se neovládl..."

,,Nemůžeš brát kvůli nějaký holce ze 7,5 miliard lidí drogy!"

,,Kdyby nějaké...ale jsi to ty."

,,Víš kolik je na světě holek? Miliardy! Jak se můžeš takhle ničit?"

,,Promiň..."

,,Mně se neomlouvej, omlouvej se sobě, že jsi skončil v takových sračkách!"

,,Pochop, že mě ničí vidět tě s Markem, už jsem ti to říkal několikrát!"

,,Ale co já mám s tím dělat! Prosím tě...jdu domů, ozvu se."

,,Fajn, čau..."

~~~

Nemůžu uvěřit, že je kvůli mně tak v prdeli... Ale já na tohle nemám... Nemůžu se dívat na to, jak se ničí! Ne, tohle nezvládnu... Musím pryč.

Pohled třetí osoby:
...řekla Lejla a začala do kufru házet věci...

(Ok, takže prasnice mě už fakt nebaví, takže Rosalinda chcípla. Easy. Teď se na věc z pohledu...)

Pohled Amandy:
Takže Rosalinda - naše drahá BFF umřela. Chtěly jsme jí uspořádat pohřeb, ale řekly jsme si, že lepší bude, když naše peníze utratíme za jídlo. Ale přeci jenom to byla naše BFF, takže jsme jí udělaly hrobku z pytlíků od chipsů a do ruky jsme jí daly hranolek, ať jí chrání v posmrtném životě. Ale teď, měly bychom přibrat někoho dalšího na naší BFF party, aby nás byl ten originální počet...

Tak jo, jelikož už mi přijde, že se z téhle sračky stává ještě větší sračka, než to byla předtím, tady příběh ukončuju. Ale nebojte, píšu další takovou možná spíš povídku. Takže se máte na co těšit...resp. se můžete začít obávat o svoje zdraví... I když...jestli jste přežili tohle, přežijete všechno xdd