Fat girls

14. Ale no tak...

Věnováno: Lucyna_1

Pohled Lejly:
Rozhodla jsem se, že Markovi řeknu, že ho miluju. Jen doufám, že to neskončí stejně jako když to Ben říkal mně... Dneska jdeme ven, jsme domluvení jen my dva, tak doufám, že nepřijde i s ostatníma... Teď má totiž už celkem dlouho období, že se ke mně chová hrozně hezky...

Sedím na posteli a jelikož tady nemám žádnou kamarádku, která by mě utišila a na zmrzlinu nemám chuť, tak jdu spát. Bylo to divný...kdyby mi to aspoň nějak víc vysvětlil...

~Flasback:

,,Marku? Potřebuju ti něco říct..."

,,Jasně, poslouchám."

,,No, víš, nechci aby to znělo jako nějaký klišé z amerických komedií, ale já se do tebe zamilovala od prvního okamžiku, co jsem tě viděla v tom baru. Nebo jako ne přímo zamilovala, ale už tam jsi se mi líbil... A i když se ti pořád mění nálady, třeba když se mnou týden nemluvíš, tak tě miluju."

,,Lejlo já nemůžu víš? Ne, ne, ne. Nemiluju tě. Nesmím. Není to tak. Promiň. Běž pryč prosím. Vážně tě nemám rád."

,,Ale...-"

,,Žádné ale, běž."

,,Fajn."

~End of flashback

Pořád musím přemýšlet nad tou jeho odpovědí. Co to bylo? Jakoby se nemohl rozhodnout, jestli mě chce anebo ne.

Pohled Marka:
Achjo, proč to musí být tak těžký? Nebudu lhát, cítím k ní to, co ona ke mně...jenže, já jí nemůžu milovat. Ne, prostě nesmím, nesmím si jí všímat. Ptáte se proč? Měl jsem holku, jmenovala se taky Lejla a vypadala hrozně podobně, jako tahle Lejla. Miloval jsem ji, šíleně moc. Jenže o prázdninách jela s rodičema na dovolenou...autem. A srazil je náklaďák... Nikdo tě nepřežil, jen její táta, který se nevím kam odstěhoval. A prostě...co když by se stalo to stejný s touhle Lejlou? Už bych to nezvládl po druhý, ne, nedopustím, aby se opakovala minulost.

Pohled Lejly:
Asi půjdu někam do baru. Sama. Jo, klesla jsem fakt hluboko, že jdu sama, zlomená do baru, ale tak co.

No to si ze mě děláš srandu. Co jsem komu udělala. Je tady Ben. Skvělý. Ale tak...zase bych se mu mohla omluvit a...není špatný.. ježiš Lejlo, co to plácáš...

,,Lejlo? Co tady děláš?"

Mám mu to všechno říct? No, jen zkráceně...

,,No, Mark mě rád nemá, ale měla jsem to čekat..."

,,Lejli, on to byl odjakživa děvkař, nic si s ním nezačínej..."

,,Myslíš?"

,,Já to vím."

Pohled Bena:
To je výborný. Měl bych Markovi poděkovat, to je takovej kokot, že nechá tak pěkný zboží netknutý... Ježiš, tak mu chcípla přítelkyně, vždyť to bylo asi před pěti lety, tak už by se mohl vzpamatovat... A teď bude Lejla pro mě...

,,Já vím, že je toho na tebe moc, Lejli, ale nechtěla bys to se mnou teda zkusit? Mark je vážně debil a nezaslouží si tě. Je to děvkař, věř mi, s ním tě nic dobrého nečeká, vyspi se s tebou a pak tě odkopne. Jen si vzpomeň, ani nebyl schopnej ti upřímně říct, že tě prostě nechce.''

Aspoň doufám, neříkala mi přesně, co jí řekl...ale tak nejlepší jsou ohraný romantický fráze, ty platěj na všechny kočky.

,,Bene...něco k tobě cítím, ale ještě předně nedokážu popsat co. Dej mi čas a tentokrát to myslím upřímně..."

,,Lejlo, já to chápu, ale jsi to nejkrásnější a nejlepší, co mě v životě potkalo, i když sis ještě neuvědomila své city ke mně. Já vím, že jednou budeš moje princezna"

Fuj, je mi ze sebe blbě, tyhle romantický kecy nesnáším, ale vážně pomáhají, ona se červená! A co třeba ji políbit? To taky není špatný nápad.

,,Díky, moc si toho vážím..."

Pohled Lejly:
Už jsem se otáčela, že půjdu (myslela jsem, že v baru na všechno zapomenu...no v baru, díky alkoholu..., ale když přišel Ben, tak bych toho stejně nebyla schopná) a on mě chytil za zápěstí (tohle je fakt nějaký americký klišé, který jsem myslela, že nikdy nezažiju, kor když jsem se bavila s těma horama špeků...fuj, jen si na ně vzpomenu a je mi blbě!) a otočil k sobě. Zadíval se mi do očí a... Prosím, ať to nedělá!!!

Tak ne...

...políbil mě. Achjo, když tohle bude dělat, tak se do něj zamiluju hned....

No, rychle pryč.

~~~
Dneska je mi ze sebe taky blbě, jak Benovi twl. 😅 Co já jsem schopná vytvořit... Ale pak jim to pořádně zamotám 😈