Your Smile✓ (#2)

-Max-

,,Brácha vstávej" jemně někdo zašeptal do mého ucha a já se jen převalil na druhou stranu. ,,Bráško" potřebně zamumlala a já slyšel jen těžké dopadnutí na mojí postel.

,,Jdi za Katie" polštář jsem si hodil na hlavu, abych už nic neslyšel.

,,To nemůžu, jde právě o ní" uslyšel jsem to i přes polštář na hlavě.

,,O co jde??" naštvaně jsem si sedl a moje kruhy pod očima jasně naznačovali, že se mi nestalo vůbec dobře.

,,Kdyby si viděl co jsem včera viděla a nebylo to jen tak" pohled sklopila k zemi a já se na ní nechápavě podíval. ,,Charlie a Katie, kdybych tam nepřišla tak to asi dopadne žhavým sexem v naší koupelně" mnula si svoje prstíky a já nechápala odkuď má ten výraz.

,,O čem to mluvíš??" ospalé jsem zamumlal.

,,Včera mě mamka poslala pro Katie a já jí šla hledat. Jenže jsem viděla Katie v ručníku a přímo naproti ní stál Charlie. Jenže ten tam nestál jen tak, měl ruce na jejích bokách a rty až u jejího krku. Maxi co to znamená??" fňukla a skočila mi do náručí. ,,Proč jsem zase doufala že to jednou budu já" z jejích očiček vyteklo pár slz.

,,Melody tohle je jenom dětská láska. Jednou se objeví kluk který ti vezme tvoje srdíčko Melody a Charlie to nebude" líbl jsem jí jednu pusu do vlasů.

,,Můžu spát a tebou??" nasadila svůj psí kukuč a já se jen hrdě usmál.

,,To je jasný prcku" skočila ke mně pod peřinu a přitulila se ke mně. ,,Dobrou prcku"

,,Dobrou bráška"

--------------------

,,Miluju palačinky" jen jsem se hloupě usmál na talíř plný dobrot.

,,Melody mi s nimi pomohla" mamka pohladila Melody po vlasech a ta se jen usmála.

,,Mami měla bych ti něco říct" Melody se se snažila jenom usmívat, tak mamka přikývla a začala poslouchat svojí nejmladší dcerku. ,,Včera jsem se rozhodla hodit za hlavu lásku k Charliemu, tada Max mi poradil" kousla si další část palačinky.

,,Tak to je skvělá zpráva zlatíčko" mamka jí dala pusu na tvář a Melody se culila jako sluníčko.

,,Radši Charlieho nechám ségře, když po něm tak prahne" zamumlala a mamka nasadila nechápavý výraz. Já jsem se chytl za hlavu a pod stolem nakopl neslušnou Melody.

,,Melody tohle se neříká" nasadil jsem naštvaný výraz, abych Melody trochu vyděsil.

,,Proč ne?? Mamka si zaslouží vědět že Katie a Charlie jsou spolu" kousek si ode mě odsedla a já si povzdychl.

,,Oni nejsou spolu.......teda je to složité" mamka se na mě dívala celou dobu se soucitem.

,,Já a Katie nejsme spolu Melody a nikdy nebudeme. Tohle jsem ti ujasnil snad už tehdy" ve dveřích stál Charlie a v jeho očích se jen odrážel smutek.

,,Ale včera.." chtěla začít Melody.

,,To co si včera viděla nebylo nic Melody. Přestaneme to v Charlieho přítomnosti řešit" mamka pohladila Melody po vlasech. ,,Charlie dáš si palačinky se zmrzlinou??" mamka se usmála na Charlieho, který vytasil dvě řady bílých zubů.

,,Počkat mi máme zmrzlinu a já nedostanu. Mami to je nefér" zaječela smutně Melody.

,,Charlie má trable, takže si zmrzlinu zaslouží. Až budeš mít trable dám ti zmrzlinu" mamka se na Melody usmála a ta udělala jen naštvaný výraz.

,,Tak by si asi měla nandat zmrzlinu všem mami" najednou se v maminých očích objevil strach.

,,Dobře tak si dáme všichni"

,,Jupíííííííí"

---------------------

Právě jsem kráčel naším městem a snažil si vzpomenout, jak voněla moje dokonalá přítelkyně. Celý den jsem myslel na Rose, kterou jsem teď nemohl mít u sebe, jen by jí to ohrozilo. Oči jsem zvedl k obloze kde se mraky předháněly v závodu života. Sedl jsem si na blízkou lavičku a dál sledoval mráčky.

,,Kohopak nám to čerti přinesli zpátky do města" oči jsem upevnil na osobu, která na mě promluvila. Před mojí osobou právě stála moje bývalá "přítelkyně" teda nebo nevím jak to nazvat, nikdy jsem jí nemiloval. Ani jednu z těch holek jsem nemiloval.

,,Kristen?!" usmál jsem se na ní a ona natáhla ruce a čekala na mé objetí.

,,Ráda tě vidím Maxi" zamumlala do mých ramenou a já se jen hloupě smál. ,,Co tu vůbec děláš?? Vždyť bydlíš v Seattlu a to není zrovna blízko" odtáhla se a očima si mě celého prohlédla. ,,Záříš štěstím"

,,Přijel jsem za rodiči i s mojí sestrou a Charliem. A samozřejmě jsi velice všímavá" pomalu jsme spolu kráčeli po ulici.

,,Katie je zpátky?? Wow to si s ní musím po dlouhé době pokecat. A kdopak je ta šťastná Maxi, že si se konečně zamiloval" sedla si na menší zídku a zapřela se o své lokty.

,,Myslím že Katií uděláš radost a ta dívka se jmenuje Rose jako růže" usmál jsem se jako andělíček na hnoji.

,,Bude to zřejmě úžasná osoba, ale i já mám novinky" pozvedla ruku kde se na jejím prstě houpal prstýnek a nebyl zásnubní.

,,Jsi vdaná" vytřeštil jsem oči a uvěznil jí v pevném objetí.

,,Jo, on je úžasný. Pracuje v druhém městě a poznala jsem ho těsně po našem rozchodu" dál si hověla v mém objetí.

,,Takže jste spolu skoro 3 roky. Přeju vám to"

,,Já nám taky, ale nikdy nezapomenu na svojí první lásku Maxi" nasucho jsem polkl. ,,Hodně si mi ublížil Maxi, ale nemám ti to za zlé. Nikdo tě nemůže donutit milovat"

,,Promiň, ale věř nebo ne byla si jediná holka co tomu byla blízko, abych se zamiloval" chytl jsem jí za ruku a oba jsme se začali smát.

,,Jsem ráda že se všichni udobřili po tom všem. Vlastně se divím že sem Charlie vůbec přijel po tom co zjistil pravdu" můj smích utichl a nechápavě jsem se koukal na Kristen. ,,Ty to nevíš??" záporně jsem zakroutil hlavou. ,,V našem městě se objevil ztracený Dallas. Charlie Dallas" v hrdle se mi zadrhla odpověď. ,,A Charlie to všechno ví" a Katie určitě taky. Zaječelo moje podvědomí..

--------------------

,,Ahoj brácha" ozval se líbezný hlásek mé sestry.

,,Čau Maxi" hned na to se ozval i Charlie.

,,No nazdar" zavrčel jsem a z lednice si vzal jedno z tátových piv.

,,Děje se něco Maxi??" otočil se na mě Charlie.

,,Kdy si mi to hodlal říct?? Až zase ztratíš naději na mojí sestru??" na jeden nádech jsem vypil půl piva.

,,O čem to mluvíš bráško?" zamumlala Katie.

,,Ty si to věděla jako první, proč si mi neřekla že Charlie je další Dallas" v celém domě se rozlehla má poslední dvě slova. ,,Myslel jsem že jsme nejlepší přátelé, ale má sestra je zjevně mnohem lepší. Pak za mnou nechoď pro radu až tě zase nechá" samovolně jsem pustil flašku, která se rozprskla po podlaze. Otočil jsem se na patě a odešel z místnosti.

,,Je mi jedno co se tady stalo, ale můžete za to vy dva. Hned se Maxovi omluvte. Já to zatím uklidím" slyšel jsem hlas naší mamky a proto jsem se zamkl v pokoji..

Ahoj lidičky....

Takže další kapitola je na světě. Doufám že se aspoň trochu líbí a ohodnotíte jí vlastním názorem. Samozřejmě budu ráda za každé přečtení, hvězdičku nebo koment.

Vaše Terka477💛💛🐢