Please don't cry my small Princess, I love you

Nový dům

,, Marinette sbalila sis vše? " volala na mě mamka z kuchyně. Vzala jsem do rukou poslední krabici a šla jsem do kuchyně. Šla jsem obývákem kde táta odpojoval televizi. Jen se na mě usmál, a já mu úsměv oplatila. Došla jsem do kuchyně, odložila krabici na zem ,, Ano mami mám vše. " odpověděla jsem s úsměvem na tváři.

Všechno bylo sbaleno, a já si naposled prohlížela byt, ve kterém jsem žila odmalička, až do teď. ,, Bude mi to tady chybět." zesmutněla jsem. ,, To mně taky." povzdechla si mamka a objala mě. ,, Už pojďte. " volal na nás otec. Vzala jsem si akorát kufr a šla po schodech dolů.

Před naší bývalou pekárnou stála dodávka a vedle naše auto. Šla jsem k autu a nasedla si. Mamka přišla po chvilce a vyrazili jsme na druhou stranu Paříže.

Jako vždy jsem si nasadila sluchátka a koukala z okna. Za celou tu dobu co jsme jeli jsem viděla stromy, domy, obchody, ale také lidi. Z ničeho nic na mě mamka zařvala. ,, Marinette! Posloucháš nás vůbec?! " Hned jsem zbystřila a sluchátka vyndala z uším,, Co?" nechápavě jsem se na ni podívala. ,, Budeš si moct vybrat nábytek na internetu, jinak tam máš už postel a stůl. Zbytek si objednáš. " řekla a usmála se. Kývla jsem na náznak souhlasu,, Můžu si už nandat sluchátka zpátky? " mile jsem se zeptala. Mamka kývla a já už poslouchala hudbu.

Rozsvítila jsem mobil a zjistila, že už jedeme půl hoďky. Najednou se zastavilo auto a já zpozornila. ,,Už jsme tu?" zeptala jsem se. Otec přikývl a já tedy vystoupila. Koukala jsem se před sebe na dům. Byl nádherný. Měl velké okna, a byl velký. Měl světlounce šedou barvu a okraj kolem oken byl černý. Dveře byly černé a měly malé okno. Prostor kolem domu byl ohraničený a vzadu byl balkón a střešní okna.

,, Zlato, my to vybalíme, běž se seznámit se sousedy. Ukázala na dům vedle nás. Byl až moc velký na můj vkus, ale co. ,, Dobře." řekla jsem a mamka mi do rukou dala dort. Koukla jsem se znovu na ten dům, a z jednoho okna vykukovala blond hlava a smaragdové oči. Chvilku jsem na něj koukala, ale probrala mě mamka. ,, Půjdeš a nebo tady vystojíš důlek? " probrala jsem se a radši šla.

Přišla jsem ke dveřím a zazvonila. Nečekala jsem ani dlouho. Otevřely se dveře a v nich stál ten samej kluk. ,, Ahoj jsem Marinette, jsem vaše nová sousedka. " řekla jsem trochu nervózně. ,,Čau já jsem....

AHOJ VÍTEJTE U MÉHO PRVNÍHO PŘÍBĚHU. PŘEDEM SE OMLOUVÁM ZA CHYBY. JAKÝ MÁTE NÁZOR? 😊