You are my everything...

24.Prohloubení vztahu...

Probudila jsem se opět v jeho náruči. Byl to ten nejkrásnější pocit, co jsem mohla kdy mít. Zvedla jsem se a šla udělat snídani a oběd do školy. Všechno už jsem měla připravené, ale jedna maličkost chyběla. Vzbudit zvíře. Po tom včerejšku jsem měla možnost poznat další jeho stránku. Vím, že pořád jsou věci, o kterých nevím a možná se je ani nedozvím, ale jsem si jistá jednou věcí. Jakmile začne žárlit, už se nedostanete ven, i kdyby jste se sebevíc snažili.

Asi 5 minut jsem na něj z kuchyně volala aby vstal, ale nic se nedělo. Nechtěla jsem se moc přibližovat, protože po tom, co mi řekl večer, se mi klepaly kolena ještě teď. Už mě štval jak pořád nevstával, tak jsem šla do pokoje. Chvíli jsem ho pozorovala, ale on nereagoval a ani se nehnul. Dostala jsem strach a tak jsem se k němu přiblížila a rukou ho pohladila po hlavě. To ovšem byla chyba. Jakmile jsem se dotkla jeho vlasů, ani jsem se nenadála a objevila jsem se pod ním. Intrikán jeden. On ví, jak na mě, a to není dobrý.

Nic neříkal ani nedělal. Jen mě držel v náruči a pevně svíjel. Když jsem mu oznámila, že musíme jít do školy, tak to začalo. Sjel níž, aby se mi nedíval do obličeje, a dal mi svou hlavu pod mé tričko. Nechápala jsem to, protože se takhle nikdy nechoval, ale bylo to příjemný. Začal si mě značkovat a líbat mě a já mu zase podlehla. Svlékla jsem si tričko a hladově se vrhla na jeho rty. Nestačil se divit, jak jsem byla rychlá, a proto se na jeho obličeji objevil malý úšklebek. Musela jsem usmát taky, ale to mě hned přešlo, když jsem se musela soustředit na jeho ruce směřující pod mé kalhoty. Sundal ze mě všechno oblečení a já z něj jeho pyžamo. Upřímně jsem toho moc nesundala, protože spí jen v trenkách. Nevím jak to dělá, ale při každém jeho dotyku jakoby mi tělem projely jehly a mě strašně vzrušovalo. Přehodila jsem přes nás deku a dostala se nad něj. Tentokrát jsem začala já, jenže on se na to moc netvářil. Asi se mu nelíbilo být dole, ale ať si to jednou zkusí. Sice to bylo jen na chvíli, ale bylo to zajímavý být nahoře. Asi po minutě, co jsem na něm byla, se s námi přetočil a já byla opět dole. Nešlo o to, že by se mu to nelíbilo, ale o to, že jsem se trochu styděla, a proto jsem nasadilo jiné tempo než on potřebuje. Navíc si přiznejme, že my ženy jsem v tomhle víc detailistky a víc citlivky. Dneska ten bod našel nějak rychle. Cítila jsem, jak se mi klepe děloha a po chvíli jsem byla opět v ráji.

Nějak jsem si nevšímali času a jen tak leželi. Musela jsem vstřebat fakt, že jsem se udělala asi dvakrát.

,,To bylo..."

,,Úžasný." dořekla jsem větu, kterou začal.

,,Co děláš dneska po škole?"

,,Nevím, asi nic."

,,Půjdeš se mnou na rande? Už je to nějaká doba co jsme někde byli"

,,Ráda" odpověděla jsem mu a objala ho kolem krku

Začal mi zvonit telefon. Minhee mi asi třikrát volala, ale já si toho nějak nevšimla. Při zvedání hovoru jsem si všimla kolik je hodin. Hned, jak jsem jí to zvedla, jsem jí řekla, že hned přijdeme. Vylítla jsem z postele a začala se oblíkat. Wonho stále ležel v posteli a smál se.

,,Zlato, oblíkni se, jedeme pozdě. Zase."

,,A co když dneska zůstaneme v posteli?"

,,V posteli můžeme zůstat celý víkend, teď se zvedni a oblíkni se nebo jdu bez tebe." řekla jsem a on zabručel na souhlas.

Samozřejmě, že jsme přišli do třídy po zvonění. Cítila jsem pohledy všech našich spolužáků. Zase měli nový drby o tom, jak jsme přišli pozdě, protože jsme si to určitě rozdávali. Viděla jsem Baekův pohled, který se snažil zabít Wonhoa, a to se mi nelíbilo. Šli jsme si sednout na naše místa a Wonho si hned opřel hlavu o lavici a usnul. Rozhlížela jsem se po třídě, jenže něco tu chybělo. No jasný. Kde je Minhee a Kihyun? Však mi ráno volala kde jsme. Volala jsem jí, ale nezvedala to. Zhruba po 15 minutách se konečně objevili. Minhee měla rozcuchaný vlasy a Kihyun neměl upravenou kravatu. Kde asi tak mohli být...

Lehce jsem strčila do Wonhoa, aby se ně podíval. Uchechtnul se a já to nechápala.

,,Proč se směješ?" zašeptala jsem mu nechápavě do ucha.

,,Kihyun se mě ptal, jak prohloubit vztah s Minhee. Tak jsem mu řekl, aby to dělali na nějakým veřejným místě, protože pak mají oba v žilách adrenalin. Nenapadlo mě ale, že by to dělali ve škole, no."

,,Ty jsi číslo. Oni nejsou jako my. Však se podívej jak se Minhee klepou kolena a Kihyun je celej rudej. Oni jsou úplně jiní než my. Jsou víc stydliví v tom vztahu. My se prostě nestydíme mezi sebou, ale oni jsou prostě ještě neviní."

,,To máš pravdu, že se nestydíme v našem vztahu. Jak jsi na mě ráno hupsla, to bylo něco." řekl víc nahlas, aby to Baekhyun schválně slyšel. Bohužel to slyšela půlka třídy.

Nic jsem mu na to neřekla a opřela se o židli. Když jsem se podívala na Baekhyuna, viděla jsem, jak se jen dívá dolů a nic neříká. Podíval se na mě a já uviděla jeho skleněný oči. Odešel ze třídy a já nevěděla, co dělat. Přemýšlela jsem o tom, ale nemohla jsem nic dělat, protože Wonho je můj přítel. Kdyby se tenkrát Baekhyun vyznal dřív, všechno by asi bylo jinak.

Na další hodinu Baek nepřišel do třídy, tak jsem se ho rozhodla jít hledat. Nikde nebyl a zbývalo už jen jedno místo. Střecha. Vydala jsem se proto na střechu školy. Byl tam. Seděl opřený o budku a kouřil. Přisedla jsem si k němu a vzala si od něj cigaretu. Seděli jsme takhle asi 15 minut a kouřili jednu cigaretu za druhou.

,,Baeku, moc mě to mrzí."

,,Co tě mrzí? To, že to řekl schválně nebo to, že s ním chodíš?"

,,To, že to řekl před tebou schválně." odpověděla jsem mu a přemýšlela nad tím, co řekl.

,,Víš, není to fér. Miluju tě od doby, co jsme na střední. Nikdy jsem neměl odvahu se ti vyznat, ale když jsem se konečně přemohl, tak jsi mě odkopla, protože jsi poznala někoho jinýho."

,,Je to docela vtipný, protože od doby, co jsem tě poprvé viděla, jsem tě taky měla ráda. Kdykoli jsi byl kolem, tak jsem tě pozorovala. Vystupovala na stejné autobusové zastávce jako ty, která byla daleko od mého domu jen proto, abych byla déle s tebou." cítila jsem jeho upřený pohled.

,,Proč jsi nikdy nic neřekla?"

,,Protože sis mě nikdy nevšímal. Občas jsi se na mě podíval, ale já se v tvých očích viděla jako nula. Pak když k nám do třídy přišla Lisa, začala po tobě jít jako sup a já věděla, že proti ní nemám šanci. Proto jsem to vzdala. Cítila jsem se příšerně. Jednou jsme šly s Minhee na drink do baru ve městě. Byla jsem zdrcená, protože jsem tě ten den viděla s Lisou, jak ti dává pusu. Potřebovala jsem panáka. Cestou do baru se Minhee začala dusit na autobusové zastávce a k nám přiběhli dva kluci a snažili se nám pomoct. Hned jak jsem ho viděla, jakoby se ve mě něco otevřelo. Proto jsem šli společně na drink a poznali se. To on byl ten, kdo si otevřel cestu do mého srdce a vždy mi pomohl. Proto ho miluju a neopustím ho. Je mi moc líto, že to je takhle, ale asi nám to nebylo souzený."

,,Možná máš pravdu. I když si teď s ním, tak to neznamená, že s ním budeš navždy. Budu na tebe čekat, ať se bude dít cokoliv. Já se totiž nerad vzdávám toho, co chci."

,,Nevím Baeku, myslím, že on je ten pravý. Nechci ti nějak ublížit a ani nechci, aby jsi čekal. Ty jednou najdeš tu pravou pro tebe a budeš šťastný.'' Po vyřčení těchto slov se Baekhyun zvedl a mě pak taky. Objal mě a nechtěl pustit. Začínalo to být nepříjemné, tak jsem se odtrhla a jen se na něj dívala.

,,Nikdy se tě nevzdám.'' řekl tak rázně, že jsem z toho dostala husinu. Věděla jsem, že bude lepší odejít a tak jsem šla. Otevřela jsem dveře a za nimi stál Wonho. Měl na obličeji výraz, který jsem ještě neviděla. Byl šťastný, ale zároveň i smutný? Nevím, nedokázala jsem to popsat. Pohladil mě po hlavě a pevně mě objal.