Dragon boy 🐉 [Jimin FF/BTS/BloodyB]

Dragon slayer

???: Y/N? Kam se poděla?
Zachychotala jsem se. Matka ani neměla ponětí, kde mě hledat.
Matka: Y/N, ale notak zlatíčko, máš trénink. Proč se mi pořád schováváš?
To už jsem to nevydržela a vyprskla smíchy. Mamka otevřela dveře skříně a našla mě na podlaze válet se smíchy.
Matka: Mám tě ty nezbednice, tak alou na trénink.
Vyběhla jsem tedy ze skříně směrem do tréningové haly. Probíhala jsem kolem služebnictva a zahýbala za rohy s takovou rychlostí, že kdybych do někoho vrazila, tak by to nedopadlo dobře. Vyrazila jsem dveře do tělocvičny a ihned zahlédla Lucase.

Y/N: Lucasi, tady jsi.
Usmála jsem se na něj. Byl mladší, než já, ale za to měl síly na rozdávání. Naučil se svým bojovým umům u nejlepších z nejlepších a od mala spolu se mnou trénoval. Je takový můj mladší bráška, ikdyž nejsme příbuzní. Vždycky se pošťuchujeme a děláme si naschvály.
Lucas: Co ti trvalo tak dlouho? Zase si hrála ty svoje dětské hry s královnou?
Zamračila jsem se a překřížila ruce na hrudníku.
Y/N: Nejsou dětské, je mi skoro 18 let, už nejsem v ničem dítě.
Lucas se začal smát a rozdrbal mi vlasy.
Lucas: Když tvrdíš špunte.
Špunt? Tak mi začal říkat, když mě přesrostl a moje naštvanost mu přišla roztomilá.
Y/N: Idiote...
Lucas: Děcko...
???: To by stačilo, nechte si to na boj.
Oba jsme se podívali za zdrojrm toho hlasu, ikdyž už jsme věděli o kojo se jedná.
Y/N: Ano, tati.
Sklopila jsem oči na podlahu a začala si mnout prsty. Taťka, král, neměl rád, když jsme se pošťuchovali. Tvrdil, že si ten vztek a agresi máme šetřit na draky. Lucas smekl poklonu.
Lucas: Pane králi.
Otec Y/N: Tak dobrá tedy, začneme.
Můj otec dohlížel na náš trénink. Byl tvrdý, jako vždycky, ale oba s Lucasem jsme už na to byli zvyklí. Postavili jsme se do pozic a začali bojovat. Trénink byl dnes hodně dlouhý, asi mě otec trestal za to pošťuchování. Byla jsem splavená potem a unavená. Každý vsla v mém tělw hlási, že byl moc použit. Nakonec jsme se s Lucasem rozloučili a já chtěla jít do svého pokoje, ale otec mě zastavil.
Otec: Víš, co tě v 18 čkeká Y/N, že ano?
Přikývla jsem.
Otec: Co takhle Lucas? Je noc hodný a má tě rád. Možná né tak moc, ale tak to jeden ikkdy neví. Je stejně dobrý lovec jako ty.
Y/N: Tati ne, tuhle volbu nech prosí na mně. Kdy bude vlastně slavnost zařazení?
Otec: Za 4 dny, do té doby tě nechám odpočívat, ale jedno mi slib. Popřemýšlej o něm. Byl by ti dobrým partnerem.
Y/N: Tati...
Otec: Jen to zkus zvážit.
Usmála jsem se tedy na něj a objala ho.
Y/N: Tak dobře.
Usm se taky a odešel. Upřímně jsem si Lucase vzít nechtěla, sice byl jediný, s kým jsem se za ty léta sblížila, ale né v romantickém smyslu. Opravdu jsem ho spíš brala jako bratra. No tohle našim nějak vysvětlím, ale až po zařazení.
Vykročila jsem směrem ke svému pokoji. Cestou se mi klaněly skužebné a já jim to vždy oplácela vřelým úsměvem. Nakonec se s poza rohu vynořila koule šatů a šperků.
???: Y/N? Má drahá, jsi to ty?
Né, ona né. Kohokoliv bych snesla víc, než-li IU. Snažila jsem se najít způsob útěku, ale bylo moc pozdě.

Y/N: IU, co tě k nám přivádí?
IU měla v ten moment ruku zavěšenou do mě a začala plkat. Už ani nevím, kdy jsem ji přestala poslouchat. Její kecy mě nebavily. Nedokázala se totiž bavit o ničem jiném, než mužích, módních trendech a o tom, že by ženy neměly bojovat.
IU: Souhlasíš? Y/N? Ty mě zase neposloucháš?
Zase začala dělat scénu.
Y/N: Naopak IU, slyším tě až moc zřetelně. Když mě omluvíš, musím už jít, mám ještě nějaké povinnosti.
IU se na mě podívala phrdajícím pohledem.
IU: Opravdu? Jaká škoda. Mohla bych se tě ale zeptat, kde je sir Lucas?
Už jsem se zmínila, jak je IU posedlá Lucasem? Ta holka mu snad nedá nikdy pokoj, ale po dnešním tréninku mu dlužím malou vzpruhu.
Y/N: Myslím si, že je ve svých komnatách, zkus to tam IU.
Nahodila svoji falešnou masku cukrkandlu a vyrazila tím směrem. Odfrkla jsem si, jakmile zmizela. Došla jsem konečně k sobě do pokoje a hned se šla vykoupat. Díky tomu potu jsem opravdu smrděla. Voda mi přišla skvělá, uklidňující, kéž bych v ní mohla zůstat déle, ale to nešlo. Jakmile jsem vylezla, tak jsem na sebe dala šaty s imitací dračí kůže a vyrazila do sálu vítat hosty na slavnost rozřazení. Slavnost sice začínala až za 4 dny, ale jiní lovci se sjížděli z daleka. Musela jsem je všechny uvítat, jako členka královské rodiny. Konec konců je ta slavnost i o mě. Dělá se už po staletí jako známka dospělosti dalšího vládce lovců draků. Jsou uspořádány turnaje, kde by měl lovec zabít svého prvního draka. Toto privilegium má jen královská rodina, nikdo jiný. Bohužel sr to týkalo i mě, byla jsem jedinou následovnicí trůnu a taky jsem byla žena, takže se tahle slavnost nebude točit jen kolem mého zabití draka, ale taky kolem výhodných vdavků. Každý chtěl být členem královské rodiny a tak se sjížděli rodiny lovců, aby předvedli své nejlepší syny, ze kterých by mi byl vybrán manžel. Rodičům jsem to rozmlouvala, nepotřebuju manžela, abych vládu zvládla, ale podle nich by to bylo nedůvěryhodné a byl bych cílem atentátů a vzpour. Proto mi navrhují Lucase. Lucas je z jedné z nejvýše postavených a vážených rodin pro královské. Je cílevědomí, silný, lid ho má rád a navíc za ním jdou, ale tady nastává malý háček, já hlubší city k němu nevykouzlím a myslím si, že aji on ke mně.

BloodyB: Jelikož jsem chtěla mít celou Maknae-line, tak tady vzniká nová FF na Jimina 🧡 (chichi). Píšu ji speaciálně pro adelatoiflova, protože .... co si budeme povídat ... ChimChim 😁😂
A promiňte za to, že je 1. Díl kratší, nechci to moc natahovat a navíc jsem dost unavená, takže jsem při psaní usínala.
Hope you'll enjoy it 🧡