First love

•13• - Do you want to be...

,,Tašku si nechej v autě."
Řekl Yoongi , když jsme vystupovali.

,,Dobře."
Kývl jsem na souhlas a vylezl z auta ven.

,,Pojď, nemám celej den na to, než se uráčíš pohnout tím svým sexy zadkem !"
Houkl na mě už od hlavních dveří.

Naprosto jsem zrudl a rychle se vydal za ním, jako poslušný pejsek následující svého pána.

,,To tě to vážně dostalo tolik z míry?"
Zakroutil nevěřícně hlavou, když si všiml mého rudého obličeje.

,,Možná ?"
Kousl jsem se do rtu.

,,Ty jsi fakt tele."
S úsměvem protočil očima.

,,Odpoledne si říkal něco jinýho !"
Založil jsem si ruce na hrudi.

,,Ale ani při tom jsi nebyl tak rudej !"
Zašklebil se.

,,Soustředil jsem se na to - na něco jinýho."
Zasekl jsem se v půlce věty.

,,Myslíš na to, jak co nejhlasitěji vzdychat moje jméno ?"
Pobaveně se na mě podíval.

Obličej jsem si skryl do dlaní a odmítl se mu koukat do očí.

,,Notak Jiminnie."
Zavrněl.

,,Jsi roztomilej."
Zasmál se, odtáhl moje ruce a políbil mě.

,,A ty úchyl."
Řekl jsem mu, když se odtáhl.

,,Kdo v tvojí přítomnosti ne ?"
Povytáhl obočí a skopl ze sebe boty.

Následoval jsem jeho vzoru a vydal se do jeho pokoje, kde jsem si hodlal vzít něco pohodlnějšího na sebe.

Vzal jsem si nějaké obyčejné tepláky a první tričko, které mi padlo pod ruku. Rychle jsem se do toho oblíkl a svoje poskládané oblečení položil na židli kousek od dveří do šatny.

,,Jako doma , že ?"
Uchechtl se, když mě uviděl napochodovat v jeho oblečení.

,,Samozřejmě !"
Zazubil jsem se na něj.

,,Být tebou moc neprovokuju, nebo to oblečení už za chvíli mít nebudeš..!"
Zašeptal mi do ucha a za bok mě odtlačil, aby se dostal ke skříňkám s čaji, který si právě dělal.

,,Chceš taky nějakej ?"
Zadíval se na mě tázavě.

,,A-asi jo ."
Zadrhl jsem se a on se zasmál.

,,Je až neskutečný jak rychle tě dokážu vyvést z míry ! A to jsi mi ještě před nedávnem tvrdil, že bys byl nahoře !"
Rozesmál se a vzal nějaké dva čaje.

,,Nepodíváme se na nějaký film ?"
Zeptal se pro změnu témata a zalil čaj.

,,Jo , klidně."
Pokrčil rameny.

~•~•~•~

Po tvářích se mi hrnuly horké slzy, které produkovali moje již docela slušně zarudlé oči.

Svou hlavu jsem měl zavrtanou v Yoongiho hrudi, která se rychle nadzvedávala od návalů smíchu a jednu ruku měl přehozenou okolo mě.

,,Můžeš toho nechat ?"
Zamračil jsem se na něj.

,,Proč ?"
Naklonil hlavu na stranu, ale lehce se smál dál.

,,Protože je to smutný !"
Ohrnul jsem spodní ret.

,,Pro tebe možná."
Začal mi jemně utírat slzy bříšky prstů.

,,A co by tobě přišlo smutný když ne Titanic?! Jak ničí postele ?!"
Odfrkl jsem si naštvaně.

,,To je dost možný."
Zauvažoval.

,,Jsi vážně idiot !"
Zamračil jsem se na něj.

,,Já vím, ale ani to ti nebrání v tom mě mít rád, ne ?"
Pozvedl obočí.

,,Já tě nemám rád !"
Svraštil jsem obočí.

,,Takže mě miluješ ?"
Pokračoval dál.

,,Ne, nesnáším ."
Zúžil jsem na něj oči.

,,Ale mezi láskou a nenávistí je tenká hranice!"
Mrkl na mě.

,,Ale pořád tam ta hranice je."

,,Notak ! Já se snažím být aspoň trochu romantický!"
Povzdechl si.

,,Zaprvé, tohle není romantický ani omylem. Zadruhé, ty jsi mi zkazil romantiku Titanicu, takže ode mě žádnou nečekej."
Založil jsem si ruce na hrudi.

,,Víš že na romantiku moc nejsem."
Zamumlal mi do krku, který se rozhodl obsypávat lehkými polibky na usmířenou.

,,To je taky možná důvod, proč jsi furt sám!"
Odpálkoval jsem ho.

,,Nejsem sám, mám tebe."
Líbl mě na čelist.

,,My spolu snad chodíme?"
Začal jsem ho provokovat.

,,A chtěl bys ?"
Nahodil šibalský úsměv.

,,Nevím, zkus to."
Pokrčil jsem rameny a nasadil andělský úsměv.

,,Fajn."
Obrátil oči v sloup.

,,Parku Jimine, prokážeš mi tu čest a staneš se mým přítelem ?"
Naklonil hlavu na stranu, až mi to nedalo a vlepil mu jeden polibek na rty. Z toho se vyklubala docela vášnivá líbačka, kdy jsem mu seděl na klíně, on podemnou ležel a drtil moje boky ve svém sevření.

~•~•~•~

,,Ano."
Zamumlal jsem mu do nahé hrudi na kterou jsem mu kreslil různé obrazce.

,,Co ano ?"
Podivil se a já se musel zasmál jeho nechápavosti.

,,Ano Yoongi, stanu se tvým přítelem."
Podal jsem obsáhlejší odpověď a jemu nejspíš seplo.

Jemně se usmál, chytl mě za bradu a přitáhl si mě k sobě do jemného polibku.

,,Už jsem ti říkal, že máš dokonalé rty?"
Zeptal se mě fascinovaně.

,,Ne a ani to nedělej, nebo na ně začnu žárlit."
Zasmál jsem se.

,,Nemáš na co."
Uchechtl se.

,,To bych měl spíš já!"
Našpulil na mě pusu.

,,Proč ?"
Nechápavě jsem naklonil hlavu na stranu.

,,Protože po tobě jde tak polovina školy!"
Nespokojeně mlaskl.

,,A po tobě ta druhá !"
Cvrnknul jsem ho do nosu.

,,Ale já bych tě nikdy nepodvedl!"
Nafoukl tváře.

,,A já tebe snad jo?"
Zamračil jsem se.

,,Vzhledem k tomu, jak jednoduché je tě opít bych tě neměl nechávat chodit nikam samotného!"
Zauvažoval.

Nechal jsem ho přemýšlet a místo toho se k němu raději přitulil.

Z jeho těla sálalo uklidňující teplo, které mě pomalu ale jistě nutilo zavírat oči a propadat spánku, ale Yoongimu se to očividně nelíbilo.

,,Jimine!"
Drkl do mě.

,,Hmm."
Reakce  levl polospánek...

,,Vnímej."
Šeptl mi do ucha.

,,Však jo."
Protřel jsem si oči a zadíval se na něj ospalým pohledem.

,,Říkám, že bychom to ještě neměli nikomu říkat."
Prohrábl mi vlasy.

I když se mi to úplně nelíbilo, souhlasil jsem. Přece jenom... jeho otec... nemyslím si, že by měl zrovna radost. O školu mi vlastně ani tak nejde... v prváku spolu chodí dva kluci a ostatní jsou po prvotním šoku v pohodě. Sice se někdy objeví nějaká ta narážka, ale oni si jí nevšímají...

,,Souhlasím."
Lípl jsem mu polibek na střed hrudě, kde jsem si následně položil hlavu.

,,Jsem unavený, pojďme spát."
Zívl jsem si.

,,Ani nevíš, o kolik moc tě po těch slovech miluju ještě víc."

,,Ty jsi fakt úplný pabo."
Protočil jsem očima.