•5• - I'm sorry

406 38 10
                                    

,,Vstaň ."
Řekl Yoongi s povzdechem.

,,C-co ?"
Zakoktal jsem se .

,,Vstaň ! Stoupni si ! Nevím , jak jinak to říct ."
Odfrkl si a já radši vstal ze židle u piana.

Usadil se na místo , kde jsem ještě před chvíli pohodlně trůnil já a lehce si povzdechl.

,,Sedni si ."
Pokynul .

,,K-kam ?"
Zadrhl jsem se , protože jediné místo na sezení byla ona židlidlička , kterou momentálně zabíral on se svou královskou zadnicí.

,,Na mě ."
Protočil očima a já nabral lehce , dobře , možná trochu víc ... tak fajn ! Byl jsem rudej až na prdeli ! Stačí ?

,,C-cože ? K-kam ž-že ?"
Byl jsem vyklepanej jak ratlík .

,,Nic to není , jenom tě potřebuju vést, tak z toho nedělej takovou drámu . Fakt tě tady nehodlám znásilnit !"
Když už mluvíme o znásilnění ... asi by mi to ani toli- počkat , co ?! Jimine haló ! Yoongi je zaprvé určitě na holky (jo jasně...Ehm ) a zadruhé to není vůbec tvůj typ ! Ty jsi dominantní ! Ale vážně si myslíš , že někdo jako Yoongi by se nechal dobrovolně píchat do prdele od někoho jako ty ? Yoongi je idol naší školy ! Je bohatej , hezkej a každej ho má rád nebo ho minimálně uznává ! Ty jsi ... no prostě Jimin ...

Zatřásl jsem hlavou a odehnal tyhle poměrně nepříjemné myšlenky .

Váhavě jsem k němu došel a ještě váhavěji mu sedl do klína.

Okamžitě mě obklopila jeho vůně , kterou jsem sice cítil i tak , ale ne v takovém množství a o jeho tělesném teplu ani nemluvím.

,,Uvolni ruce a polož je na ty moje ."
Nařídil mi a já ho poslechl . Svoje lehce rozklepané ruce jsem opatrně položil na ty jeho , které byly o poznání větší , než ty mé.

,,Uvolni je !"
Napomenul mě , protože jsem stihl stuhnout.

,,Promiň ."
Šeptl jsem potichu , ale hned potom jsem vyjekl , když jsem ucítil tlak na rameni , který byl způsoben jeho bradou .

,,C-co to děláš ?!"
Vykvíkl jsem vyděšeně a pokusil se ho setřást.

,,Možná se budeš divit , ale nevidím přes tebe ."
Zamrmlal a mě nezbylo nic jiného , než ho poslechnout.

Jakmile jsem to udělal , okamžitě začal hrát onu melodii. Byl to zvláštní , ale i přes to uvolňující pocit , který mi vytvořil lehký úsměv na tváři. Jeho prsty se pohybovaly lehce , přesto plynule a hladce , jakoby to nic nebylo... no , pro něj možná vážně ne .

Aniž bych si to nějak uvědomil , zabořil jsem se mu víc do hrudi a zavřel oči .

Poslední , co jsem si matně uvědomoval byl zvuk piana a jeho přítomnost ...

~•~•~•~

Spokojeně jsem otevřel oči . Takhle dobře jsem se nevyspal vážně dlouho .

Roztál jsem ústa v dlouhém zívnutí , přičemž jsem vytáhl ruce co nejvýš to šlo, abych si uvolnil páteř.

Pořád lehce ospale jsem se koukl na pokoj , no , v tu ránu mě ospalost velmi rychle přešla.

,,Co to sakra je ?!"
Vyjekl jsem a v tu ránu jsem zaregistroval smích ode dveří.

,,Trochu jsi mi usnul při lekci a vzhledem k tomu , že nevím , kde bydlíš , tak jsem tě vzal k sobě."
Osoba ve dveřích , která měla rozcuchané vlasy a poměrně sexy ranní chraplák nebyla nikdo jiný , než sám Yoongi osobně.

,,Ježiši Kriste ! Moc se omlouvám ."
Celý jsem zrudl a schoval si rudé tváře do dlaní.

,,Nic se neděje ."
Pokrčil neutrálně rameny.

,,Zaručeně jsem tě vyhodil z postele a-a -"

,,Vážně si docela věříš , když si myslíš , že bych ti dobrovolně dal svou životní lásku !"
Ironicky se uchechtl .

,,Tohle je pokoj pro hosty ."
Dodal nakonec a já se pořádně rozhlédl.

(Představujete si to z pohledu , když vejdete do dveří 🙏)
Ne , že by to bylo chudé , to vůbec ne ! Vedle dveří po levé straně byla střední skříň z masivního dřeva , v pravém rohu vzadu byla postel , ve které jsem si právě hověl . Postel byla v právem rohu natisknutá na dvě stěny a po levé straně byl noční stolek. Na zdi , která byla naproti mně byla střední plazmová televize , která byla připevněna na oné stěně a pod ní byla skříňka , která se klasicky dávala pod televizi. Na levé straně byl pracovní stůl , u kterého byla židle a na něm starší , ale přes to velice moderní počítač . Kousek na levo od stolku byly dveře, které hádám vedli do koupelny. Po celé délce zadní stěny , kde byla přitisknutá postel a pravou částí i stolek se táhla okna , ze kterých byl výhled ani nevím kam... Všechno bylo laděno do světla a co bylo ve dřevě bylo světlé. Jediná tmavá věc byla černá židle u stolu s počítačem.

Měl pravdu , i přes to , že to bylo poměrně prostorné a velké minimálně jako můj pokoj, tak to bylo na pokoj puberťáka poměrně holé.

,,I tak se omlouvám."
Zrudl jsem snad ještě tak o tři odstíny víc, než jsem před tím byl.

,,Měl jsi zavolat Hobimu , ten by ti řekl, kde bydlím."
Zadíval jsem se na něj.

,,V tu chvíli mi to nějak nedošlo ."
Řekl jen tak , jako by se nic nedělo ... však co by se mělo dít ? Vůbec nic ! Ne , nic se neděje !

,,Počkat ! Není náhodou škola ?!"
Začal jsem se rychlostí blesku hrabat z postele.

,,Tu už stejně nestíháš ! Je deset , musel jsi být fakt utahanej , protože jsi spal sakra dlouho !"
Pokýval uznale hlavou .

,,Sakra !"
Zamrmlal jsem ignorujíc poznámku o mém spánku .

,,Copak ?"
Opřel se ležérně o futra a pozoroval mě.

,,Měl jsi mě vzbudit !"
Vyčetl jsem mu s pohledem zabodnutým do něj.

,,Měl , ale nevzbudil ."
Zazubil se .

,,A nebude to divný , když chybíme oba dva ?"
Pozvedl jsem obočí.

,,Mělo by ? Oba chodíme do jiný třídy a i kdyby si toho Hoseok všiml, jakože všiml , tak co ? Nic jsme spolu neměli , nemáme o čem lhát."
Zašklebil se .

,,Hoseok si stejně bude myslet svoje ."
Protočil jsem očima.

,,Tak ať si myslí . Je to snad naše věc , ne ?"
Se zaujetím mě pozoroval.

,,Nemáš hlad ?"
Zeptal se nakonec.

,,Něco bych si dal ."
Šeptl jsem potichu a hlavně zahanbeně.

,,Tam je koupelna , když tak si dej sprchu."
Ukázal na dveře , ve kterých jsem správně předpokládal , že bude koupelna .

,,A Jimine ?"
Houkl na mě , když už jsem se chystal zavřít ty dveře.

,,No ?"
Zvedavě jsem se na něj podíval.

,,Dobrý břicho ."
Mrkl na mě a vypařil se jak pára nad hrncem.

,,D-díky ? Asi ."
Řekl jsem spíš pro sebe a zavřel dveře .

Rychle jsem si vytáhl tričko a zadíval jsem se na své poměrně dost vypracované břicho.

,,Úchyl !"
Zavrčel jsem si pro sebe.

First loveKde žijí příběhy. Začni objevovat