Mafiánovou courou

XV.

Když se Rob vrátil držel v rukách tác. Na jedné straně byl talíř s mojí snídaní a sklenka s džusem a na druhé byla průhledná lavička s nějakou hnědou tekutinou a vatové tamponky, které jsem používala při odličování make-upu.

Rob položil tác na postel, na které jsem seděla. "Pojď blíž. "

"Já nechci."

"Na nic jsem se tě neptal. Pojď sem!" řekl o něco důrazněji.

Pošoupla jsem se k němu.

"No vidíš, nebylo to tak hrozné, že?"

"Nesnáším tě."

"To říkaly všechny. Otoč se."

"Ne."

"Ty mě dnes vážně chceš znovu naštvat?"

Rob byl úděsný. Otočila jsem se k němu zády.

"Vyhrň si to tričko." Vzal z tácu tamponek a polil ho tou tekutinou.

"Co chceš dělat?"

Přiložil mi tamponek na jednu z ran.
"Zdezinfikovat ti to."

"Aaau! To štípe!"

"Cos čekala?"

Neodpovídala jsem mu, jen jsem se pro sebe zamračila a vzala si chleba s nutellou. Zakousla jsem se do něj a Rob se přesunul k další ráně. Čím šel níž, tím to bylo horší. Když byl tak v půlce, škubla jsem sebou.

"Nevrť se!" přikázal mi a přitáhl si mě zpátky k sobě.

Ta rána musela být hlubší. Znovu jsem sebou cukla a tentokrát o něco víc.

"Říkáš si o další průšvih."

"Tak ať, neměl si mi to dělat, neškubala bych se, kdyby mě to nebolelo."

"Neměla si se pokoušet utéct."

"Ty tu možná chceš být, ale já ne."

"Všechny stejný. Kdybys byla chytrá, tak na minulost zapomeneš, budeš dělat, co se po tobě chce a budeš si to užívat."

"Jak si to mám podle tebe užívat, když první sexuální zážitky mám odsud."

"Tak to je..."

"Pěkně v prdeli! Nevím, co mám dělat a nevím, jak si to mám užívat. Je to všechno na hovno. Do prdele!"

"Klid, to se vyřeší."