Chocolate Eyes I. [HP FF]✔

59. - Jsi přeci Potterová

15.11.1977

Namáhavě otevřela oči do ostrého světla.

,,Madame Pomfreyová! Vzbudila se!" křikl někdo nahlas.

,,Ticho, Gabrielle," sykla na ni potichu. Cítila se, jako kdyby měla kocovinu. Až na to, že si všechno dokonale pamatovala.

,,Ach, Josephine! Strašně jsme se o tebe báli!" ozval se Remus a starostlivě jí stiskl ruku, kterou doteď držel. 

,,Pane Pottere! Uhněte, jinak vám vaši sestru nevyléčím!" Madame Pomfreyová přispěchala k její posteli a všichni, kteří kolem ní stáli, jí udělali místo. ,,Tohle všechno vypijete," přikázala Josephine a podala jí tác s několika lahvičkami, které nepoznávala.

Jakmile to dopila, cítila se o mnoho lépe. Otočila se na madame Pomfreyovou, která ji pozorovala. ,,Co mi je?" zeptala se. Pořádně se rozhlédla. Viděla kolem sebe Gabrielle, která se držela za ruku s Thomasem, Jamese, který se na ni ustaraně díval, Lily a Remuse, který držel ji za ruku. 

,,Naprasklá lebka. Tu jsem dala do pořádku, ale přes noc tu ještě zůstanete. Měla jste obrovské štěstí," upozornila ji a pak se podívala na ostatní okolo její postele. ,,A teď odejděte, slečna Potterová potřebuje odpočívat!"

xxx

Když si uvědomila, proč mohla zvracet, zatočila se jí hlava. Byla by hodně v háji. Jen to ne, u Merlina. 

 Gabrielle, která právě přišla, ji s úsměvem pozdravila. Josephine se jí pokusila se stejným úsměvem pozdravit nazpátek, ale nepovedlo se jí to. 

 Klepaly se jí ruce, když ji oslovila. ,,Něco bych od tebe potřebovala."

 Gabrielle se na ni zmateně podívala a přisedla si na její nemocniční postel. Přikývla. ,,Samozřejmě. Co se děje?" 

Josephine jí začala vysvětlovat, co se stalo tu noc po párty minulý měsíc a začaly se jí hrnout slzy z toho, jak v háji nejspíše bude. ,,Zkrátka, potřebuji, abys mi donesla těhotenský test, Gabrielle."

Gabrielle jí šokovaně stiskla ruku. ,,Určitě," přikývla.

,,Stačí, když zajdeš za Jamesem a řekneš mu, že potřebuješ do Prasinek. Nebude se na nic ptát." řekla jí. ,,A taky to prosím nikomu neříkej. Nechci nikoho zbytečně plašit. Pak bych jim to řekla sama."

xxx

Začaly se jí třást ruce. Oči měla napuchlé od slz a skoro už ani neměla žádnou sílu. Gabrielle jí předala krabičku a Josephine se s její pomocí namáhavě došourala na záchod na ošetřovně. 

,,Hlavně klid," usmála se rozpačitě Gabrielle.

,,To se ti řekne," odsekla Josephine. ,,Ty nebudeš mít s Thomasem dítě v sedmnácti."

xxx

Opět se položila na svoji postel a rozklepanou rukou položila svůj test na noční stolek. Začala si kousat nehty na ruce a s obavami se podívala na Gabrielle. ,,Co na to řekne Remus?" 

,,Remus je čestný. Pomůže ti, Joseph. Navíc jste dospělí, takže to není nezákonné."

 Moc nevnímala její odpověď a opatrně vzala test ze stolku. Držela ho tak, aby neviděla co tam je a snažila se v sobě nalézt nějakou odvahu. ,,Klid, Josephine! Zvládneš to! Jsi přece Potterová!" snažila se sama sebe uklidnit a zhluboka se nadechla. Otočila test.

Dvě čárky. Rukou si zakryla ústa a do očí se jí znovu nahnalo tolik slz, že jí nešlo vidět. Gabrielle od ní převzala test, položila ho na stolek a pevně ji objala. Pokusila se jí říct několik uklidňujících slov, ale žádné z nich nezastavilo proud slz.

,,Bude to dobré, zvládneme to, slibuji." řekla jí a hladila ji po zádech. ,,Já s tebou vždy budu."

Je pravda, že Josephine chtěla vždy děti, ale nikdy takto brzo. Až po té, co by vystudovala. To je nejdříve. ,,Děkuji," zavzlykala. 

 ,,Jsi Potterová," objala ji ještě pevněji Gabrielle. ,,Všechno bude v pořádku."