Chocolate Eyes I. [HP FF]✔

22. - Barvy

4.1.1977

,,Máme... Remuse?"

,,Jo,"

,,Knihu s kouzly?"

,,Tu máme taky,"

,,Jen tak mimochodem... ty vlasy určitě nevydrží tak dlouho obarvené, ani nevím, jestli to bude fungovat na všechny... spíš ne." Ozval se Remus a vyrušil Siriuse s Jamesem z jejich velmi "důležitého" rozhovoru, který vedli uprostřed jejich společného pokoje v nebelvírské věži.

,,Nám to bylo jasný," protočil oči James a nevěnoval tomu čas.

,,A na jak dlouho?" zeptal se po chvíli Sirius, kterém došlo dřív než Jamesovi, co to znamená.

,,No... asi tak do poloviny února." Přikývl. James a Sirus se zvedli z podlahy a jakmile si znovu prověřili, že mají všechno, všichni čtyři se společně rozešli k Velké síni, kde teď většina studentů večeřela.

Když došli před tmavé dveře, Remus vytáhl svoji knihu. Tedy, nebyla jeho, ale to se teď neřešilo. Chvíli listoval, než našel vyznačené formule a pokynul Siriusovi.

,,Toto obarví stěny na červenou se zlatými pruhy," vychrlil, protože nevěděli kdy někdo odejde nebo přijde.

Sirius si rychle přečetl text na stránce, otočil se a rychle několikrát mávnul hůlkou.

,,Jamesi, tohle způsobí obarvení vlasů, jo, Petere! Hej, Petere!" otočil se na Petera, který nevnímal.

,,Jo, jasně, promiň, už vnímám," smutně se usmál, ale ve tmě to nebylo vidět.

,,Tato formule udělá konfety," rychle Peterovi ukázal podtržený řádek. ,,Já udělám text." usmál se pro sebe a vytáhl papírek, který nosil v zadní kapse kalhot. ,,Armen ater ceorce!" vykřil trochu víc nahlas a ve vzduchu hůlkou napsal "Poberti". Stejně jako psal hůlkou, tak se na červeno-zlaté zdi objevovaly černá písmena.

Po tom, co Remus dopsal, všichni čtyři si odstoupili několik metrů od zdi, aby se mohli podívat na své dílo. ,,Týjo... to se fakt povedlo!" James se na zeď díval s nábožnou úctou.

,,Teď už jen stačí počkat, až se tu někdo objeví,"

xxx

Všichni čtyři si sedli na studenou zem za rohem a čekali až někdo vyjde.

,,Jamesi, už je to šest let!" podotkl Remus, když zase slyšel, jak básní o Lily.

,,Ne," zavrtěl hlavou. ,,Jenom pět a půl!" zasmál se a začal se znovu bavit se Siriusem a Peterem.

Remus se zvedl a poodešel od nich, aby se mohl jít podíval do Velké síně, jestli už někdo nejde. Zatáhl za kliku a snažil se potichu otevřít velké dveře. Automaticky se nejdříve podíval k nebelvírskému stolu, který byl na pravé straně u zdi. Vedle něj byl havraspárský, potom mrzimorský a na levé straně byl zmijozelský.

Najednou se několik nebelvírských studentů zvedlo a rozešlo se naproti jemu, I když ho nemohli vidět. Vyděšeně zaklapl dveře a rozběhl se za ostatními.

,,Už jdou," vychrlil rychle a okamžitě se schoval za roh. James a Sirius se na sebe spiklenecky podívali a hned běželi za ním.

Pár studentů - konkrétně Josephine, Thomas, Lily, Elizabeth a Marlene vyběhli z Velké síně a nahlas se smáli. Nejdřív neviděli pomalované zdi okolo, ale jakmile na ně začali padat konfety, zděšeně se podívali kolem sebe.

,,Koukni!" ukazovala Marlene Lily a Elizabeth, kterým okamžitě zčerveno-zlatěly vlasy.

,,Eliz, máš červené vlasy! A je tam zlatá!" zděsila se Lily.

,,Cože?" vyjekla a chytla si svůj cop spletených vlasů do ruky. ,,Néé!" vyjekla okamžitě a odběhla pryč.

Remus se otočil na ostatní a nemohl vydržel se nesmát. Jakmile uviděl Siriuse a Jamese, poznal, že oni očividně taky ne, protože James a Sirius se opravdu málem složili na zem.

,,Že se nestydíte, jak tu barvu teď sundáme?" ozvala se jim za zády Lily a James se vyděšeně otočil.

,,Ale prosím tě, Evansová, hlavně klid, ty jsi ze všech krásnější!" Pokusil se ji marně uklidnit James, ale Lily vypadala mnohem více naštvaná.

Lily vypadala, jakoby na něj chtěla zakřičet všechny nadávky světa, ale udržela. Otočila se na podpatku a utíkala ke schodům za Elizabeth a Marlene.

Remus se znovu otočil. Tentokrát tam nestál nikdo naštvaný, ale rozesmátá Josephine a Thomas, kteří neustále rozesmátě ukazovali na svoje vlasy. Pořádněji se podíval na Josephine, která se mu zdála čím dál víc krásnější kvůli tomu, jak se celé situaci smála. Krásnější mu napřipadala jen kvůli tomu, jak vypadá, ale hlavně kvůli tomu, jak se chová.

Remus se sám pro sebe usmál a došlo mu, že ji má opravdu rád.