Dostatečně krásná: Vybraná

Kapitola 34

Odchod trojky byl pro mnohé šokem. Jediný, kdo se nezdál být překvapený, byla Ange, hrdá jednička. Ta prohlašovala, že Ceit mezi trojky absolutně nezapadala. „Viděly jste jak tmavě měla orámované oči tužkou? Pche! To se tady nenosí. Vůbec nevěděla, jak by měla vypadat pravá dáma a navíc...“

Bla bla bla. Pomyslela si Kris, když kolem ní a její skupinky dalšího dne odpoledne procházela.

„To nemyslí vážně,“ protočila nad dívčinou poznámkou Lorelay očima. „Ceit byla přeci strašně krásná.“

„To je každá z nás, Lorelay. Alespoň by tedy měla být,“ odvětila poněkud příkře její společnice ze sedmé Oblasti.

„Kris, vím, že o tom nechceš mluvit, ale stejně to řeknu. To s Edit je mi líto,“ blondýnka povzbudivě stiskla ruku své společnice.

„Děkuji ti. Ona to ale věděla. Už když tam šla. Snažila se rozloučit, ale já jí to nechtěla dovolit,“ uchechtla se nad svou paličatostí.

„Nakonec jste se ale stejně rozloučily, Kris. Je jasné, že si nechtěla myslet na její odchod. Byla to tvoje kamarádka,“ snažila se ji povzbudit Lorelay.

Tmavovláska přikývla. „Ještě mám Bekki.“

„A mě.“ Jejich pohledy se setkaly. Usmály se na sebe a Kris pocítila naději. Přeci, až se vrátí do sedmičky, může Edit navštívit.

Chodbou se rozlehl mužský křik. „Jak jako nenašli?!“

Lorelay sebou polekaně cukla. Tmavovláska ji zatáhla za ruku, čímž ji přiměla k chůzi. Zastavily se těsně u rohu, dost blízko na to, aby na ně nebylo z postranní uličky vidět a dost blízko na to, aby Kris mohla nenápadně nakukovat, co se to děje.

„Uvědomujete si, jak vážná je to situace?!“

„A-Ano, p-pane,“ vykoktal mladík v uniformě královské gardy.

Naproti němu stál rudý muž, jež měl na sobě stejnou uniformu. Frustrovaně si prohrábl své světlé vlasy a právě v tu chvíli v něm tmavovláska poznala muže, jež jí často dělal v zámku společnost.

„Prince Anthonyho jsme informovali ještě před vámi,“ promluvil poslední muž, jež až do této chvíle mlčel.

„Co na to říkal?“ chtěl vědět světlovlásek.

„Byl zděšen. Říkal, že to někdo bude muset sdělit dámám ze sedmé Oblasti...“

„A ten někdo mám být já?"“ uchechtnul se Matt.

„Podle prince by to bylo nejlepší, ale za život všech dam je zodpovědný on...“

„Za jejich životy je zodpovědný především král a korunní princ,“ upřesnil světlovlásek. Poté se zhluboka nadechl. „Kde našli kočár lady Edit?“

V ten okamžik Kris přestala poslouchat. Nevnímala ani Lorelay, jež se jí snažila probrat z šoku. Hlavou jí běžely všemožné scénáře toho, co se kočáru, ve kterém se její kamarádka vracela domů, mohlo přihodit.

„Matte! Tady jsi!“ Jakmile k dívčiným uším dolehl princův hlas, zavrtěla hlavou, aby si pročistila myšlenky a aniž by dbala na následky, vyšla zpoza rohu.

Čtveřice můžu si blížící se dívky nemohla nevšimnout. Na pokyn prince Anthonyho se dva strážní vzdálili. Poslední směl zůstat.

„Co je s Edit?“ zeptala se Kris na rovinu.

„Proč se nedivím, že jste nás slyšela?“" zeptal se Matt. Kdyby situace nebyla vážná, určitě by mu cukaly koutky. Jenže situace vážná byla. Proto jen s obavami v očích hleděl na drobnou tmavovlásku.

„Co je s ní?“ naléhala sedmička.

„Lady Kristin, je... Je mi t-to opravdu líto, ale...“ snažil se ze sebe dostat princ.

„Ale co?“ skočila mladému princi netrpělivě do řeči. Ten se s prosbou v očích obrátil na strážce.

„Chvíli potom, co lady Edit opustila královský dvůr, dostal princ zprávu, že jednu z dívek, jež zámek opustila před vaší přítelkyní, někdo napadl, když se byla projít. Brzy ráno obdržela královská rodina zprávu, že kočár lady Ceit byl po cestě ze zámku napadem, naštěstí se lady nic nestalo,“ informoval ji Matt klidným tónem. Snažil se udržet emoce na uzdě, protože mu bylo jasné, že Kristin měla problém vypořádat se s těmi svými, natož kdyby cítila paniku ještě z něj.

Kris cítila, jak se její srdce sevřelo strachy. „A Edit?“

„Je mi to líto, lady Kristin. Našel se její kočár, který nesl známky napadení. Lady Edit nebyla k nalezení,“ oznámil tu nepříjemnou novinu.

„Kočí je kde?“ chtěla vědět tmavovláska.

Nyní už po jejím boku stála blondýnka. Jednu ruku položila na její ramena. Neměla ponětí, čím si Kris prochází, ale chtěla jí být oporou.

„To je to nejhorší,“ povzdychl si Matt a tím Kris jen utvrdil v tom, že je opravdu zlé.

„Je mrtvý, že?“ zeptala se na to, co jí nesmírně děsilo.

„Bohužel,“ potvrdil Matt.

„To ne,“ vydechla Lorelay.

Kristin položila svou ruku na tu, jíž jí Lorelay svírala rameno. Před očima měla mžitky. Hlava se jí točila, žaludek převracel. „Jak jste mohl?“ zeptala se šeptem. „Uvědomil jste si vůbec, že to vaše vina?"“ vyjela na Anthonyho, jež jen smutně hleděl na podlahu a pokorně čekal, až se dívka vykřičí. „Chtěla pomoci své rodině! Jestli... Jestli zemře, její krev budete mít na rukou vy. Vy a ti, co vymysleli celou tu šaškárnu se Zápisem.“

„Kristin,“ pípla varovně blondýnka. „Vím, že se zlobíš, ale je to princ. Mohl by...“

„Mě poslat domů?“ dořekla za ni Kris a se slzami v očích pohlédla na Matta, jako kdyby se tím chtěla rozloučit. „Ať to klidně udělá. Já sem stejně nepatřím,“ s tím se rozešla chodbou směrem, kterým se nacházely její komnaty.

„Lady Kristin,“ dohnal ji světlovlasý strážný. „Soudíte prince příliš tvrdě.“

„Možná,“ uznala poněkud neochotně Kristin. „Ale momentálně mě to nezajímá. Edit je z mé Oblasti, Matte. Co asi všem řeknu, jestli já se vrátím v pořádku domů a ona ne? Jak se budu moc podívat komukoli do očí?“ dostala ze sebe. Po tváři jí stekla první slza, když pomyslela na nejhorší. „Co když je někde tam venku? Nezná to tu. Co když je tam sama a nemá kam jít? Možná je zraněná. Třeba... Třeba...“ zlomil se jí hlas a ona se musela zastavit. Pevně stiskla víčka k sobě a ruku si přiložila na ústa.

„Hej, hej, hej,“ světlovlásek ji chytnul za ruku a odtáhl ji od její tváře. Druhou jí vzal za bradu a donutil pohlédnout do jeho modrošedých očí. „Najdeme ji, dobře? Ať je kdekoli, najdeme ji. Až tohle všechno skončí a vy se vrátíte domů, bude tam na vás čekat.“

„T-To nemůžete vědět,“ vymáčkla ze sebe.

„Máte pravdu. Alespoň jsem ale neztratil naději. Ani vy byste ji neměla ztratit,“ usmál se na ni vlídně a dívka se najednou, i v tak mizerné situaci, cítila lépe. Díky Mattovi si dovolila doufat. Doufat, že zase bude líp.