26#

1.6K 80 1
                                    

"Scott není ani alfa. Nemůže ho Deucalion chtít" řekla jsem.

"Je alfa. Náš alfa. Derek to jednou sám řekl. Když alfy zabili Ericu a Boyda" řekl Isaac a při poslední větě mu zezlátli oči a propaloval pohledem Ethana. "Řekl, že není omega, ale je alfa." dořekl to a otočil svůj pohled na mě.

"Nemá červené oči" namítla jsem.

"To nic neznamená. Pokud k němu vzhlížíte, posloucháte ho a je pro vás vůdcem, je alfou" řekl Ethan.

"A jestli se k vám nepřidá, zabiješ ho" řekla jsem zklamaně.

"Nezabiju." řekl Ethan. 

"Nepřidá se k vám, to vím ikdyž ho mpc dlouho neznám, ale co pak bude s vámi?" řekla jsem. 

"Opustíme smečku. Staneme se omegami." řekl jednoduše a vstal. "Musím jít. Mějte se" řekl a odešel.

"Jdu zavolat Scottovi" řekl Isaac. Kývla jsem. On vstal a odešel. Položila jsem si hlavu do dlaní a ty jsem si opřela o stůl. Ale co když Scotta zabije někdo jiný, když Ethan neprovede svojí zkoušku? Ne, na to nemysli. I kdybych měla být u Scotta a chránit ho a pozabíjet všechny, co se ho pokusí zabít, tak to nedovolím.

"Musíme jít" řekl Isaac. Kývla jsem. Vstala jsem od stolu. Isaac se mnou propletl prsty a společně jsme šli k autu. Nastoupila jsem na místo řidiče, ikdyž Isaac prostestoval. Nastartovala a s pištěním pneumatik jsem vyjela ke Scottovi.

Když jsme byli u domu, překvapil mě Stilesův jeep, auto Lydie, Argentovo auta a Derekovo auto. Vystoupila jsem stejně jako Isaac, ten se mnou propletl prsty a bez zaklepání vešel do domu. Všichni byli v kuchyni, i Mellisa, a dohadovali se.

"Scotte, tohle absolutně mění situaci. Pokud tě mají zabít, tak tam sami jít nemůžete." řekla Allison.

"Allison. Nemůžete tam jít. Je to moc nebezpečné." prohlásil Scott. Stoupla jsem si po Allisině boku.

"Má pravdu Scotte. Jestli tě plánují zabít, musí nás být co nejvíc." řekla jsem.

"Kitty, myslel jsem, že tohle už je za námi. Nemůžete tam" řekl Isaac.

"Isaacu, tohle je ale jiná okolnost. To, co nám řekl Ethan, mění situaci." řekla jsem.

"Přesně tak." přikývla Allison.

"Scotte, holky mají pravdu. Ať chceš nebo ne." řekl Stiles.

"Stilesi, nemůžeme riskovat jejich život" zavrčel Isaac.

"A my život riskovat můžeme? Pokud vím, my máte drápy a tesáky, ale oni taky nejsou  bezbranní. Allison ovládá luk jak nikdo jiný, Katie dokázala ovládnout meč po několika minutách, Lydia svým křikem dokáže odhodit kůlku a Argent je nejlepší střelec široko daleko." řekl Peter.

"Celkem mě uráží, že jsi nezmínil mě a mojí pálku, ale souhlasím s tebou" řekl Stiles.

"Má pravdu Scotte. Ačkoliv to dělám nerad, musím s ním souhlasit." řekl Argent. Scott přemýšlel. Skoro jsem viděla ty kolečka, co běží v jeho hlavě.

"Scotte. Zvládneme to. Zvládneme to společně, jako smečka." řekla Allison.

"Fajn." vydechl. Teď jsem si uvědomila váhu Ethanových slov. Scott je skutečně alfa.

"Zítra za úsvitu tě chci vidět v lese Katie. Jsi v tom z nás nejnovější a musím mít jistotu, že to zvládneš. Jinak nikam nepůjdeš" obrátil se na mě Scott.

"U Derekova domu?" zeptala jsrm se. Scott kývl.

"Proč všichni říkají u Derekova domu? Je to i můj dům. Jsem taky Hale." zamručel Peter.

"Protože tě nikdo nemá rád." ozvali jsme se otráveně já i Stiles. Peter zavrčel, ale Isaac a Malia mu to vrátili o hodně víc. Nás ostatní to rozesmálo. Já a Stiles jsme si plácli a Peter si odfrkl.

"Co úcta, dcero?" zeptal se Peter Malii.

"Úcta? K tobě? Nebuď směšný." řekla posměšně Malia. Uchechtla jsem se a přešla jsem k Isaacovi. Chytla jsem ho kolem pasu a on mě kolem ramen. Všechno jsem s úsměvem pozorovala. Maliu a Petera, co se hádají. Allison a Lydii, co se baví se Stilesem a Scotta, který diskutuje s Argentem a Derekem.

"Isaacu, pojď sem" řekl Scott a kývl na Isaaca. Ten přikývl, dal mu pusu do vlasů a přešel k nim. Ke mně přišla Mellisa.

"Je až neuvěřitelné, jak jsi s Isaacem pohnula." řekla směrem ke mně a usmála se.  "Býval to uzavřený kluk. Skoro vůbec jsem ho neviděla se smát a byl jak bomba, jak jednou sám řekl. Ale teď. Je to senzační ho takhle vidět" řekla a svůj pohled přesměrovala na mě.

"Jaký byl předtím?" zeptala jsem se zájmem.

"Byl uzavřený. Neprojevoval city. Byl agresivní. Když ho Derek proměnil, byl dokonce zlý, ale po smrti Erici a Boyda se přidal ke Scottovi. Už nebyl zlý, ale i tak to bylo těžké a pár dní na to jsi se přestěhovala a on se změnil úplně." řekla Mellisa.

"Víte o jeho otci?" zeptala jsem se opatrně.

"Ano. Vím. Isaac byl podezřelý z jeho vraždy." kývla a já jsem otevřela pusu.

"Isaac mi říkal, že to udělala kanima." namítla jsem.

"Zlato, řekla jsem, že byl podezřelý, ne že ho obvinili. A ano, byla to kanima. Vůbec netuším, co to je. V tomhle jsem stejně nová jako ty." řekla Mellisa.  "Tobě řekl o otci? Je to pro něj velmi citlivé téma, troufnu si říct, že jeho achylova pata" zeptala se mě Mellisa.

"Ano. Dostali jsme se k tomu" přikývla jsem.

"A co si o tom myslíš?" zeptala se mě se zájmem.

"Úpřímně?" zeptala jsem se. Mellisa přikývla. "Být tady v tu dobu, být v tu dobu biť jen známá ze třídy, zabiju ho. Bez přemýšlení, bez výčitek." řekla jsem.

"Jsi velmi zvláštní, Katie. Mám pocit, že mi někoho připomínáš. Tvoje povaha, tvé oči. Někoho v tobě vidím." řekla Mellisa.

"Není to možné. Moje rodina pochází z LA" namítla jsem.

"Jsi si jistá?" zeptala se mě Mellisa. Nestihla jsem jí odpovědět, protože ke mně přišel Isaac. Vypadal naštvaně.

"Promiň, Mell, ale my musíme jít" řekl a vzal mě za ruku. Zmateně jsem mávla na Mellisu a na zbytek. Isaac mě táhnul k autu. Otevřel mi dveře na straně spolujezdce. Nastoupila jsem, beze slov. Myslím si, že teď není vhodná doba na hádky. Isaac si sednul vedle mě. Nastartoval a vyjel.

"Stalo se něco?" zeptala jsem se ho.

"Ne." řekl a dál se věnoval řízení. Okey.

"Jo, to říkej někomu, kdo ti to uvěří" tekla jsem a protočila jsem očima.

"Nic se nestalo! Jasný?!" zakřičel na mě. Drápy mu vyletěly místo nehtů, tesáky se prodloužili a on zhluboka dýchal. Zastavil auto u krajnice a snažil se uklidnit.

"Isaacu" řekla jsem. Položila jsem mu ruku na tu jeho. "V pořádku. Nic se neděje" šeptla jsem. Šel z něj strach, ale já jsem se ho nebála. Přece jenom, pořád je to můj vlk, který mi neublíží.

"Omlouvám se. Nechtěl jsem tě vyděsit" řekl, když se změnil zpět. "Miluju tě a nechci, aby ti někdo ublížil." vzdychl a promnul si čelo.

"Nikdo mi neublíží" řekla jsem.

"Můžu tě o něco poptosit?" zeptal se.

"O všechno" šptla jsem.

"Nechoď s námi" koukl na mě těma nejvíc smutnýma a zoufalýma očima, co člověk dokáže.

"Tohle ti slíbit nemůžu Isaacu." řekla jsdm zklamaně. Kývl, jakoby jinou odpověď ani nečekal.

"Tak mi něco slib." načal to. Kývla jsem a tak jsem ho pobídla, aby pokračoval. "Až budu trhat na kusy Ethana nebo Aidena, nekoukej se. Nechci, aby ses mě bála" řekl tvrdě.

"Slibuju" kývla jsem. On přikývl a nastartoval. Dojel k nám domů, kde mě vysadil a zase odjel. Koukala jsem za ním, dokud nezajel z mého dohledu.

Teen wolf... and me ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat