Co smetla mě bezhlavě,
zničena padám.
Pistoli do hlavně.
Špínu svou smetám.
Střepy a listí.
Spadané hyzdí
mou tvář.
A sáhodlouhá tma,
dusí mě,
drží mě,
je strašlivá zima.
A zase bliká světlo,
padá rosa.
Bezduché jdoucí tělo.
Smrtka, kosa.
Naděje mění se v beznaděj.
Zuřiví lvi na mě dnes dorážej.
YOU ARE READING
Psaní do tmy
PoetryPsáno s nadějí, že když to dám na "papír", budu se cítit LÉPE. Psáno pro MĚ, nikoli pro TEBE, ale i tak to TY můžeš číst... a možná pochopíš co JÁ nechápu. Chci dostat ze sebe všechno zlo, hledám co by mi pomohlo..
