Kdo mi odpoví,
jak dlouho potrvá.
Než mi to trní,
muj mozek roztrhá.
Miliony střepů.
Vsunou se do něj.
V každém z těch bodů.
Zapálí oheň.
Ničivá síla.
Všch živlů světa.
Mně však stačila.
Jediná věta.
Podvědomí říká mi děsivé věci.
A já mu věřím že nejsou to kecy.
Lži ty však jeho stejně mě ubíjí.
Tak jako trny pomalu zabíjí.
YOU ARE READING
Psaní do tmy
PoetryPsáno s nadějí, že když to dám na "papír", budu se cítit LÉPE. Psáno pro MĚ, nikoli pro TEBE, ale i tak to TY můžeš číst... a možná pochopíš co JÁ nechápu. Chci dostat ze sebe všechno zlo, hledám co by mi pomohlo..
