V posteli ležím.
Do monitoru hledím.
Přeji si probudit se.
Do světa bez problémů.
Přeji si obrnit se.
Vůči těm lanům.
Nejsem však silná,
jen si na to hraji.
Oni se smějí,
krvelační hadi.
Však nesmí vidět,
tu moji slabost.
Ukázat jim ji?
Největší blbost.
A když to úspěšně skrývám.
Každý den trochu vyhrávám.
To co mě ubíjí,
nejsou však hadi.
Jen moje hlava,
a její tahy.
Sama se sebou proto se peru.
Ona mě bodá každou hodinu.
Do zad.
YOU ARE READING
Psaní do tmy
PoetryPsáno s nadějí, že když to dám na "papír", budu se cítit LÉPE. Psáno pro MĚ, nikoli pro TEBE, ale i tak to TY můžeš číst... a možná pochopíš co JÁ nechápu. Chci dostat ze sebe všechno zlo, hledám co by mi pomohlo..
