Vrať Se Ke Mně!

11.

Jungkook

Slyšel jsem Jimina odemykat, což mě donutilo se rychle zvednout a rozběhnout se k němu. Skočil jsem mu kolem krku, na který jsem ho políbil. „Kookie, za co jsem si zasloužil tak krásné přivítání?" řekl a zasmál se. „Jak to šlo?" zeptal jsem se nervózně. „Pro mě dobře." „Takže jste se rozešli?" jen kývl. Na jednu stranu jsem šťastný, ale na druhou stranu se cítím provinile, protože jsem rozvrátil vztah. „Pojď si udělat něco k obědu." řekl, čímž mě vytrhl z mého hlubokého přemýšlení. „Dobře." řekl a následoval Jimina do kuchyně. Jimin chvíli prohrabával ledničku a mrazák, než se rozhodl, že budeme dělat krevety v těstíčku. Jimin začal vytahovat všechny suroviny potřebné k přípravě. Jimin začal vše dělat a já se jen díval. „Pomůžeš mi vůbec?" zeptal se a posypal mě moukou. Celý bílý jsem vstal a to samé udělal smějícímu se Jiminovi. Nakonec to dopadlo tak, že celá kuchyně byla bílá, včetně nás. Nakonec se nám teda podařilo dovařit a uklidit celou kuchyň.
...
„Půjdu se osprchovat." řekl Jimin, když dojedl. „Dobře." řekl jsem. Jimin tam stále stál s pohledem upřeným na mě a zářivým úsměv. „Řeknu to jinak... Půjdeš si se mnou dát sprchu?"
„Jo, p...proč ne." pravda je, že jsme byli celí od mouky, takže by nebylo od věci se umýt. Jimin nachystal ručníky a nějaké věci na převlečení. Jimin se začal pomalu svlékat a já byl schopný se jen dívat. Byl dokonalý. Každá jeho křivka. „Co tak zíráš?" řekl Jimin a zasmál se. Pomalu přišel ke mně a sundal mi tričko. „Co se tak směješ?" zeptal jsem se trochu uraženě. „Nesměju." řekl a políbil mě. Potom mi svlékl kalhoty a nakonec i spodní prádlo. Za ruku mě dovedl do sprchového koutu a pustil vodu. Oba jsme se začali dravě líbat.
...
Jimin

Když jsme byli konečně osprchovaní, Jungkook se rozhodl jít domů. „Pa, určitě ti napíšu." dal mi pusu na tvář a otevřel dveře, za kterými stál Tae. „A... Ahoj Tae." řekl jsem nervózně. „Ahoj, jdu si pro ty věci." řekl a vražedně se podíval na Jungkooka. „Dobře, pojď dál... A my se brzy uvidíme, pa Kookie." řekl jsem a Jungkook s úsměvem odešel. „Pojď..." pobídl jsem ho, aby mě následoval. Šel jsem do ložnice a začal ze skříně vytahovat jeho oblečení. „Jimine, já si nepřišel pro věci... Chci tě zpátky." „Tae, prosím, měj pochopení. Já vím, že je to těžké, ale já se do Jungkooka zamiloval." řekl jsem a pozoroval jak se Tae pomalu přibližuje. „Jimine, jsi můj a já nedovolím, aby nám Jungkook zkazil náš vztah... Jsi prostě můj." Tae byl na můj vkus příliš blízko. Přirazil mě ke zdi a začal mě líbat. „Tae, co to děláš?!" vyjekl jsem. On mě však opět potom umlčel polibkem, načež mě začal svlékat. Po tvářích mi tekly slzy. Cítil jsem neuvěřitelné znechucení.