7.

765 60 1
                                    

Jimin

Při doprovodu nepatrného zaklepání jsem vešel do Jungkookova pokoje. Zrovna spal. Byl tak roztomilý, že jsem si ho vyfotil. A nejen jednou. Projížděl jsem si fotky, co jsem před chvilkou vyfotil zrovna, když se Jungkook začal probouzet. ,, J...Jiminie..." ,,Ano, Kookie?",,Ty jsi přišel." řekl nadšeně. ,,Nemohl bych tě tu nechat samotného." řekl jsem a pohladil ho po vlasech. ,,Víš, co?" řekl opět nadšeně. Zavrtěl jsem hlavou, na náznak, že opravdu netuším. ,,Zítra už mě pustí domů." ,,To je úžasný." řekl jsem a silně ho objal. ,,J...Jimine, v... vždyť mě udusíš." rychle jsem se odtáhl a nervózně se zasmál. ,,Promiň." hlesl jsem skoro neslyšně. Jungkook se na mě mile usmál a já ho zase objal. Tentokrát ovšem slaběji. „Jiminie, už mě nikdy nepouštěj." „Neboj." řekl jsem a ještě ho pohladil po tváři.
...
„Už bych měl jít. Tae musí mít strach." Jungkook se smutně usmál a kývl. „Dobře... Někdy ti napíšu a můžeme se sejít." „To by bylo fajn, pa." řekl jsem a pomalu odešel z pokoje. Tae mě zabije, že jdu tak pozdě domů. Řekl jsem mu totiž, že může počkat až se vrátím. Rychle jsem jsem došel k metru a nechal se odvézt na zastávku, která je od mého bytu jen pět minut. Rychlým krokem jsem došel domů a otevřel dveře od bytu. Okamžitě ke mně přiběhl Tae. „Jimine, kde jsi byl?"
„No přece s Kookiem." řekl jsem a on se podezíravě podíval. „Tak dlouho?" povzdechl jsem si. „Jsi naštvaný?" řekl  jsem provinile. Tae si založil ruce na hrudi a nafoukl tvářičky. „Vynahradím ti to, když si uděláme hezký večer a ty u mě přespíš?" Tae najednou zpozorněl a zářivě se usmál. „Jasně, že jo." řekl a vášnivě mě políbil.

Vrať Se Ke Mně!Kde žijí příběhy. Začni objevovat