Princess of Vampires III - Their Adventure [DOKONČENO]

[22] Diary, and...

Dream
„Halo?" volala jsem a běhala okolo stromů. Už nejméně půl hodiny jsem se snažila najít cestu ven z lesa, ale nedařilo se mi. Jdu si pro ni. Nedokážete mě zastavit. Ozval se hlas a já se začala rozhlížet okolo sebe v temném lese. „ Kde jsi?!" vykřikla jsem a najednou se objevila před velkou bránou akademie. Všude. Znovu ten hlas a pak se otevřela brána. „ Najdu způsob, jak tě porazit!“ křikla jsem a proti své vůli jsem vešla na pozemek akademie. Nemohla jsem ovládat svoje nohy, nemohla jsem ovládat žádný pohyb. Nikdo mne nemůže porazit, nikdo. Pokračoval ten hlas a najednou se přede mnou objevila vysoká postava zahalená v temném oblečení. „Nevezmeš si mou dceru, nedovolím ti to,“ řekla jsem ji. Dáš mi své srdce za její? Zeptala se v ozvěně a než jsem stihla cokoliv říct, její dlouhá ruka, plná jizev, místy měla jen kost se mi zabořila do hrudníku a já vykřikla bolestí. Cítila jsem jak mi své drápy zaryla do srdce a vlévala do něj temnotu. Vezmu si ji, jsi moc slabá, aby si mě porazila. To bylo poslední co mi řekla, než mi vyrvala srdce z hrudi.

S výkřikem jsem se probudila a jakmile jsem se vyšvihla do sedu sáhla jsem si na hruď, jak kdybych se zjišťovala, jestli mám srdce pořád u sebe. „ Kass?“ zeptal se mě Zach, který hned přiběhl. „ Zase zlý sen,“ zamumlala jsem jen a ruku měla pořád na hrudi. „Brzy to přestane,“ řekl a přitáhl si mě do objetí. Doufám, že má pravdu.

Všechno šlo lehce. V Izraeli jsme nezůstali nijak dlouho, protože jsem našla další klíč. „ Musí to vyjít," zamumlala jsem a Sydney se na mě podívala. „Najdeme ho, věřím v to," řekla a já jsem jen přikývla, neboť jsem přemýšlela o něčem jiném. Sydney byla nějaká bledá a furt koukala po Adrianovi. Zajímalo by mě, co se děje.

„ Co se stalo?" zeptala jsem se jí najednou a ona se na mě hned udiveně podívala. „ O čem to mluvíš?" nechápala. „ Jsi bledá, celý den koukáš po Adrianovi, jak kdyby něco udělal a myslím, že jsi ani nejedla," pověděla jsem všechno, čeho jsem si všimla. „ Teď to nebudeme řešit. Musíme najít deník," řekla a radši ode mě odběhla hodně daleko.  Přemýšlela jsem, jestli to bylo kvůli mě, nebo co se opravdu děje. 

„ Tohle vypadá staře," podotkl Adrian a podíval se na Sydney, která hned sklopila pohled. „ Fajn, už chci vážně vědět co se stalo," řekl najednou Adrian a přistoupil blíž k Sydney. Sydney se na nás podívala a pak se jen povzdechla. „ Opravdu to chcete vědět? Nemůžeme to nechat na potom?" zeptala se vyhýbavě. „ Prostě to pověz. Jsme tu s tebou," řeknu vám to vevnitř při hledání. Nesmíme ztrácet čas,“ řekla jen a hned zmizela ve staré budově.

Vypadala úplně stejně jako všechny ostatní budovy, které jsme prohledali, ale i tak jsem cítila, že je tu něco jiného. Cítila jsem tu energii, tu moc, ale nemohla jsem najít její zdroj. Napadlo mě to, že bych mohla použít svoji druhou stranu a tak jsem zavřela oči a vydechla. „Co to děláš?“ nechápal Zach a já jen zvedla ruku aby byl ticho. Rozhlížela jsem se okolo sebe, ale ničeho magického jsem si nevšimla, možná jen toho, že ta energie zesílila. Jen jsem si povzdechla a začala se soustředit na vlčí já. Dlouho jsem se nepřeměnila ve vlka, takže to celkem bolelo, když se mi začali lámat a znovu srůstat kosti. „To snad nemyslíš vážně,“ řekl Adrian s já na něj jen zavrčela aby pochopil, že nemám náladu na mluvení. Byl celkem dobrý a při tom nezvyklý pocit cítím huňatý ocas na zadku, který se mi pletl do noh. Zkusila jsem udělat pár kroků, a když jsem si byla jistá, že nespadnu začala jsem se rozhlížet okolo sebe. Najednou jsem viděla modrý pruh, který vedl někam do zdi. Šla jsem k němu a při tom jsem zahlédla i knihu, která byla obmotána modrým pruhem. Natáhla jsem tlapu u knihu schodila. Trochu jsem couvla, neboť se celá knihovna začla pohybovat směrem ke mně. Po nějaké chvíli se tajné dveře otevřely a já pomalu vešla do temné místnosti. Následovala jsem modrý pruh, který jsem viděla nejspíše jen já, až k jednomu stolu, který byl uprostřed místnosti. Vlastně to byl jediný nábytek co tu byl. Viděla jsem to. Štěkla jsem na ostatní a zase se proměnila v člověka. Věděla jsem, že je to ono. To, kvůli čemu jsme prohledali skoro celý svět. Opatrně jsem ho vzala do rukou a následně ho otevřela. Byl to on, protože jsem nenašla žádnou souřadnici, byli to kouzla, stará latina a já věděla, že budeme potřebovat čaroděje. Našli jsme to, našli jsme deník, který nám pomůže najít Merlina. Byli jsme zase o kousek dál.

Adrian
,, Proč se tak chováš?“ zeptal jsem se ji. „ Odkopneš mě,“ řekla jen a já se plácl do čela. „ Proč si to myslíš?“ ptal jsem se dál a ona se na mě podívala. Nadechla se a řekla něco, co mě rozhodně překvapilo: „ Nejspíše budeš táta.“

################################
Fanfáry! Ohňostroje! A....! Velká láhev alkoholu pro Adriana... Teď se mu bude hodit😅.

Tak přiznejte se. Kdo čekal tohle překvapení? Kdo vůbec nečekal kapitolu tak brzy?

A chápete? Deník! Našli deník!

So, nechám své kecy kecama a Adios!
Lovuju vás
Vaše
#JustBee#