Princess of Vampires III - Their Adventure [DOKONČENO]

[19] Yes. We have a crazy plan.

O dva dny později
Kass
Byla jsem za tu dobu u Adriana a Sydney. Byla jsem bledá, nejedla jsem a ani se nedoplňovala krví. Nechtěla jsem nic dělat, jen ležet a brečet. „ Kass, telefon," ozval se Adrian ode dveří. „ Nechci s ním mluvit," řekla jsem. Nemluvila jsem s ním už přes dva dny, zklamala jsem ho ne? Tak proč by se mnou mluvil. Adrian si povzdechl a zůstal stát u dveří. „ Nechce s tebou mluvit," řekl do telefonu a já stěží udržela další příval slz. Chtěl něco říct, ale hned na to se ozval zvonek a Adrian trochu zbledl ve tváři. „ Měl by si odejít," řekl do telefonu a mně to tváři stekla další slza. „ Kurva pusť mě dovnitř! Udělal jsem chybu!" na tohle jsem ani sluch nemusela použít, neboť to zakřičel. „ No to teda, že jsi udělal! Jsi kretén, když si ani neuvědomíš, jak skvělou ženu máš!" Sydney vzala Adrianovi telefon a začala po něm křičet. „ Kass, vím, že mě slyšíš, prosím" prosil a mně po tváři tekly další a další slzy. „ Nemůžu koukat, jak se trápíš," zamumlal Adrian a někam odešel. Přesně v té době mobil ztichl a Sydney se na mě podívala. „ Kass," ozval se hlas, který jsem dlouhé dva dny neslyšela. „ Nechci tě tu," vzlykla jsem a trochu couvla na posteli. „ Jen mě vyslechni," řekl a zastavil se. S povzdechem jsem ho vyzvala, ať mluví. „ Řekl jsem hnusná slova, kterých teď lituji. Nechtěl jsem tě ranit, nechtěl jsem. Přehnal jsem to, ale dostal jsem strach o tebe a naší fazolku. Tolik jsme toho zažili, ale teď je to nejhorší, co se kdy stane, nebo stalo. Nemůžeme přijít o naší dceru, ale něco mi říkáš, že ty to tak nenecháš. Myslím si, že máš nějaký plán, ale já tě zklamal. Ne ty mě, ale já tebe. Ani nevíš jak mě ničí vidět tě takhle. Tak moc mě mrzí to, co jsem řekl, nemyslel jsem to vážně. Jsi moje žena, moje láska moje všechno. Nechci o tebe přijít, nechci," poslouchala jsem každé jeho slovo a pak si překryla dlaní ústa, když spadl na zem a jeho tělo se otřásalo. On brečel. Dívala jsem se na něj plná překvapení a pak se za ním rozeběhla. Bylo mi jedno, že jsem se málem přerazila kvůli zamotané noze v dece, chtěla jsem ho co nejdříve mít u sebe. „Tak moc mě to mrzí," řekla jsem a on se na mě podíval s uslzenýma očima. „ Moc se ti omlouvám," zamumlal a já zakroutila hlavou. „ Ne, měla jsem ti to říct," pověděla jsem mu a silně ho objala. Seděli jsme takhle dlouho, oba jsme byli na zemi a všímali si jen toho druhého. „ Ehm. Lidi? Vysvětlíte nám, o co tu jde?" zeptal se nás Adrian a my jsme se na něj podívali. „ Nechceme vás tím zatěžovat. Je to hodně zlé," řekl Zach. „ Víte, že jsme tu pro vás?" přidala se Sydney, která chytila Adriana za ruku. Věděla, že to bude hodně zlé. Vyhrnula jsem si rukáv a podívala se na Adriana. „ Ukaž jí to svýma očima," řekla jsem a on ta udělal. Měl úžasnou schopnost díky éteru. Nemohl sice léčit, ale mohl dělat spoustu jiných věcí. Jako třeba ukazovat lidem náš svět našima očima, jejich auru a tak dál. „ Co to je?" zeptala se Sydney, které její hnědé oči. (pozn.autora: Nevím, jakou má barvu očí!) „ Tohle je znamení smrti. Jednoduše řečeno pro Stephanie si jde smrt," řekla jsem a oba dva nahodili šokovaný výraz. „ Co budeme dělat?" zeptal se Adrian, který se probral jako první a já se Zachem se na něj zamračili. „ My?" zeptal se Zach nechápavě a zároveň překvapeně. „ Opravdu jste si mysleli, že vás v tom necháme? Že na to budete sami?" zeptala se nás Sydney. „ Popravdě? Ano. Je to smrt," řekla jsem. „ No, ale smrt se dá vždycky přelstít," pověděl Adrian. „ Máte plán, že jo?" dodal ještě a všichni se na mě podívali. „ O jednom bych věděla. Ale zaberete to hodně času a peněz," řekla jsem a podívala se do země. „ Halo! Já jsem v týmu taky!" ozval se Adrian a zamával na mě rukou. „ Budeme muset vymyslet, kam dáme děti. Nemohou s námi," pokračovala jsem. „ Fazolka tu má školu, ale když ji to řekneme, pochopí to. Budou v Rusku. I tam je škola pro nadpřirozeno," řekl Zach a já jsem kývla. „ Tak jaký je vůbec plán?" zeptala se Sydney. „ Budete mě mít za blázna," řekla jsem. „ Po tom všem? Nikdo nebude blázen, ať už řekneš cokoliv," řekl Adrian a já na něj děkovně kývla. Chytila jsem Zacha za ruku, postavili jsme se a pak jsem se nadechla. „ Začneme ve Francii," řekla jsem a všichni po mně hodili nechápavý pohled. „ Řekneš nám ten plán? Jinak to nepochopíme," řekl Adrian. Podívala jsem se po všech, nadechla se a pak řekla, něco co každého dostalo málem do kolen: „ Budeme muset objet všechna místa, kde můj otec žil, najít jeho deník a podle deníku najít Merlina, který by nám mohl pomoct."
#############################
Zase jsem tu! Trochu kratší kapitola, ale kdybych to nedala na konec kapitoly, ale doprostřed nevěděla bych jak pak zakončit jinak kapitolu. Mno snad chápete.
Tak co? Vydá se Adrian se Sydney na vstříc smrti s Kass a Zachem?

Měla jsem krizi, neboť mi nefunguje dotyk na části kde je číslo jedna a já nemohla napsat [19]! Ale pak jsem našla jinou taktiku, takže jsem se dala v klidu do psaní.

Pak tu mám dvě důležité oznámení.

PRVNÍ:
• Chci vám poděkovat, nejsou tu lidi co momentálně čtou můj příběh, ale vlastně díky vám, co tu jsou se mnou již od prvního dílu mi přichází upozornění, že si to pořád někdo čte. Normálně s prvním dílem se objevuji i na prvním místě! Ovšem s tímto jsem se objevila zatím na osmém. Ale až dosáhnu prvního místa - pokud se tak stane - rozhodně budu dojatá. Díky vám mám odvahu psát další tři příběhy.
Prostě děkuji jste naprosto úžasní!

DRUHÉ:
• Jsem tak hrozná, že jsem zapomněla co jsem chci napsat xD. To se může stát jen mně. Vzpomenu si třeba jindy.

To bude ode mě vše!
Lovuju vás
Vaše
#Bee#