Forever & Always [CZ]

48. kapitola

Louis

Tmavým pokojem se rozléhaly mé vzlyky. Po tvářích mi tekly slzy, které se nehodlaly přestat tvořit v mých očích. Opustila mě. Navždy.

Proč zrovna ona?! Kur*a! Naštvaně jsem kopnul do skříně... a znovu. Nezajímalo mě, že jsem si asi zlomil všechny prsty na noze. Nezajímalo mě nic. Život pro mě ztratil smysl v momentu, kdy jsem pochopil, že už nikdy neotevře oči. Už nikdy se nebudu moci zadívat do těch jejích modrých kukadel. Už nikdy neuvidím její úsměv, neuslyším její smích. Už nikdy se mě nedotkne a nevyšle elektřinu po celém mém těle. Už nikdy od ní neuslyším větu 'miluju tě.' Už nikdy nepocítím ten pocit zamilovanosti.

Možná je to tím randálem, který jsem před chvílí vytvořil kopáním a mlácením do skříně nebo jen jeho intuicí - do pokoje vešel Harry. Hned když zahlédl můj zničený obličej, bratrsky mě objal.

„Musíš se vzchopit," řekl mi povzbudivě, když se odtáhl z mého pevného objetí, „Emily by tě nechtěla vidět ubrečeného a zlomeného." Kývl jsem hlavou. Měl pravdu. Em byla vždycky silná a nikdy by mě nechtěla vidět v takovém stavu, v jakém jsem teď.

Harry mě naposled poplácal po rameni a vyšel z pokoje. Sedl jsem si na postel a složil si hlavu do dlaní. V hlavě jsem si opakoval: nebreč, nebreč, nebreč. Nefungovalo to. Nemohl jsem se jen tak z nenadání 'vzmužit' a brát tuhle situaci tak jak je. Prostě to nešlo.

Byla moje všechno. Miloval jsem ji celým svým srdce. Vím, že jsem mladý a taky vím, že Em pro mě nemusela být ta pravá, ale tím jsem se teď vůbec nezabýval. Nestaral jsem se o to, že kdyby neumřela, možná bychom se časem rozešli. Sr*l jsem na budoucnost a otázky typu co by, kdy by. Zajímala mě přítomnost. A ta byla právě teď o smutnění a loučení se s osobou, kterou jsem miloval a na kterou nikdy nezapomenu. Nikdy. Obrovská část mého srdce bude vždy patřit jenom jí. Má mysl, mé srdce, já, jsme tu byli, jsme a budeme jen pro tebe, Em. Vždy a navždy. Dávej na mě pozor tam shora a nikdy na mě nezapomínej... já na tebe nezapomenu, to ti můžu slíbit.

Poslední díl. Děkuju Vám za všechno - jste skvělí!