Cursed🎈children (IT cz)✓

20.

Pohřeb. Velmi smutné rozloučení se svými blízkými, které našla smrt. Asi týden po tom co jsem provedla svou první dokonalou vraždu, se konal smuteční obřad mé rodiny. Sešli se tam všichni mí známí. Uprostřed toho všeho seděl můj zničený bratr Cameron. Přišla jsem se podívat na to divadlo. Čtyři rakve vedle sebe, pod nimi díra do pekla. Usmívala jsem se, mé oči byly normální, ale kůže byla protkaná černými žilami. Připadala jsem si dokonalá. Věděla jsem, že mě nikdo nemůže vidět a tak jsem si stoupla k rakvím a poslouchala nudnou řeč, kterou zrovna pronášel kněz. Znuděně jsem si prohlížela smutné a uplakané obličeje. Bylo to docela i vtipné. Jakmile kněz dokončil svou řeč, tak se zvedl Cameron a předstoupil.
"Děkuju, že jste přišli. Táta byl vždy úžasný člověk, nejlepší realitní makléř v Derry. Dokázal prodat cokoliv, měl velký talent a nadevše miloval svou rodinu. Máma byla ta nejlepší učitelka na světě, jak ve škole tak i doma. Byla opravdu úžasná a pro rodinu by se obětovala. Christopher tady do Derry přijel jen na prázdniny, chtěl být se svou rodinou. Když ho přijali na Harvard University, věděl jsem, že to někam dotáhne. Je mi hodně líto, že jsem ho ztratil a že přišel o tak skvělou budoucnost. Josh byl velmi nadaný hudebník, měl rozjetou kapelu a chtěl mít turné po celém světě. Pamatuju si jak minulý rok udělal pro celou naši rodinu v garáži koncert. Bylo to úžasné a věřil jsem, že jednoho dne budu na jeho opravdovém koncertě. A Tessie..." nadechl se, "vždy se chtěla odstěhovat do Kanady. Chtěla si otevřít knihkupectví s názvem Tessa's world of books. Doufám, že se najde...moc mi všichni chybí" rozbrečel se a tím ukončil svůj proslov. Zaraženě jsem se na něj dívala. On si to pamatoval. To jak jsem mu říkala o tom co bych chtěla dělat. Bylo mi asi deset let. 'Proč jsi nepočkala až bude doma? Mohl být teď v další rakvi' ozvalo se moje podvědomí. Proč jsem na něj vůbec nepočkala? Možná pro to, že jeho by jsem nedokázala zabít. Sledovala jsem jak ho plačící Janet uklidňuje. Ano, nedokázala bych to, choval se ke mně vždy hezky. Po pohřbu jsem se vrátila do kanálu. K mému novému domovu. Pennywise a ostatní tam seděli na hračkách a o něčem se bavili. Přišla jsem k nim.
"Nazdar, tak o čem je řeč?" zeptala jsem se jen tak by the way a tím jsem upoutala jejich pozornost.
"Jaký byl pohřeb?" uchechtnul se Dominic. Posledních pár dní zpívá pořád tu samou písničku.
"Jo ušlo to, byla to nuda" pokrčila jsem rameny a Pennywise se zasmál.
"Jo pohřby jsou vždy nudné, samá smutná hudba, depresivní nálada a hodně plačících lidí" řekl s úsměvem Penny a ostatní mu dávali za pravdu. Vítej doma Tesso.....