SUPERNATURAL III.

Amy POV

Ráno jsem se probudila v posteli sama. Avšak hned jak jsem otevřela dveře ucítila jsem povědomou vůni. Někdo dělal vajíčka. Zabalila jsem se do Deanovi košile a šla přímo za čuchem. V kuchyni zrovna Dean smažil volské oko. Potichu jsem se k němu přikradla a objala ho ze zadu. „Dobré ráno" vydechla jsem „No zas tak dobré není" zamračil se na mě „Měla to být snídaně do postele" řekl vševědoucně „To se může napravit" mrkla jsem na něj a ve chvíli když předělával snídani na taliř. Rozběhla jsem se a skočila do postele. Rychle jsem se přikryla a předstírala spánek. Jenže v tu chvíli mě zase šíleně zabolel hrudník. Chytila jsem se přímo za to místo a přivřela víčka. „Co se děje?" vyjekl Dean a odložil talíře a utíkal za mnou. A pak ta bolest zase na chvíli odešla. „Už je to dobrý" pokusila jsem se o úsměv. Dean na mě jen starostlivě pohlížel. „Mám zavolat Case?" zeptal se mě a přitom mě chytil za ruku. Zakroutila jsem hlavou „Už je to dobrý. A navíc mám hlad jako vlk" řekla jsem a toužebně se podívala na usmažená vajíčka.
Oblékla jsem si formální čistou bílou košili a khaki kalhoty a kolem krku jsem si dala zelený šátek. Přes sebe jsem hodila béžový kabát. Poslední věc, která mi chyběla byl odznak. „Sem připravená jít" oznámila jsem Deanovi, který si stále vázal kravatu „Normálně s tím problém nemáš?" zkřížila jsem si ruce na prsou „Dnes to prostě nejde" řekl naštvaně „Ukaž" protočila jsem oči a začala mu vázat kravatu.
Na cestě do márnice v autě panovalo ticho a mírné napětí. Naštěstí v márnici nás čekal příjemný postarší pán. „Agentko Halliwellová" usmál se a okamžitě si se mnou potřásl rukou a pak to stejné přátelské gesto zopakoval i s Deanem. „ Tak pojďte za mnou" naznačil nám abychom ho následovali. Když otevřel mrazák na mrtvoli, tak vytáhl tělo ženy a pak tělo muže. „Musím říct, že je to opravdu zvláštní případ" promnul si bradu „Ano?" zeptal se Dean „Jak už asi víte oba tito lidé byli nalezeni oběšení, což by znamenalo, že budou mít zlomené vazy, ale tomu tak není, tělo umřelo na výpověď srdce z nedostatku krve, a však těla nejsou nijak poškozená." Vysvětlil a přitom se smutně koukal na těla „Až na jednu malou ranku tady za uchem" vydechl a naklonil ženinu hlavu na stranu. Za uchem měla ranku o velikosti špendlíku. Nedávalo mi to smysl. Vysáté tělo by značilo upíry, ale to by byli minimálně dvě dirky. A proč by jím záleželo, jestli se jedná o novomanžele? Je to opravdu divné. „Pane Zelinsky, mohla bych si přečíst vaší zprávu? Chtěla bych znát váš odborný názor" pokusila jsem se o úsměv. „Přátelé mi říkají Marty, takže můžete také. A jistě pojďte za mnou" přikývl a na tváři se mu rozlil úsměv. „Jak jste se vlastně dostal k této práci?" zajímala jsem se, když jsem se snažila dát čas Deanovi získat důkazy, na které Márty nepřišel. „No to je tak, chtěl jsem být doktor, ale abych se pravdu přiznal nepřenesl jsem přes srdce ztrátu pacienta a tak jsem se rozhodl, že využiji své znalosti v jiném oboru. Sice neléčím, ale pomáhám naleznout pravdu" mrknul na mě „A vy Sydney?" zeptal se „Máme to v rodině. Můj táta byl také agent a já se mu vždycky chtěla strašně podobat" vymyslela jsem si. „Tak to je pěkné" přikývl „Je mi líto, že musím být neslušný, ale budu muset jít sepsat nějaké správy a tak vás budu muset s vaším kolegou vyprovodit" „Tak dobře. Pokud byste na něco ještě přišel, zavolejte" vydechla jsem a podala mu svou vizitku „Jistě" souhlasně přikývl a vedl mě zpět k mrazákům. „Moc rád sem Vás oba poznal"potřásl si s námi rukou a my se dali na odchod. „Tak co? Máš něco?" zeptala jsem se „Jako jestli si myslím, že se jedná o jednozubého upíra kterému se v lidském životě nevydařilo manželství?" zvedl obočí „Podle Martyho měl vysušené i některé orgány, jako třeba srdce a mozek" zatvářila jsem se znechuceně. Nasedla jsem do auta a zavolala Bobbymu „Zdravím" pozdravila jsem a snažila se, aby to znělo co nejvíce vesele „Ahoj Amy, co pro tebe můžu udělat?" zajímal se Bobby „Ten náš případ. Je to nějaké pomatené. Nemohl by ses podívat do svých knih a podívat se jaký druh příšer si vybírá manželské páry a přitom své osoby vysává do sucha?" zeptala jsem se „Napadl vás upír?" „Jo Bobby, ale co se týče způsobu vysátí, tak to na upíra nesedí, za prvé upíři si nevybírají jestli jsou jejich oběti ženy nebo muži, nýbrž jestli jsou sezdaní. Za druhé oběť měla jen jednu malou dirku, která byla o velikosti špendlíku a za třetí vysátá nebyla jen krev, ale i mozek a srdce" vysvětlila jsem pohotově „Kouknu se do knih. Pokud něco zjistím, tak ti zavolám" odpověděl „Děkuju Bobby" vydechla jsem „Není zač dítě, a jak se ti daří?" staral se „Myslíš tím, jestli sem to pořád ještě já? Jo Bobby jak přijedem dáme si spolu pivo" zalhala jsem protože jsem měla tušení že to už se nestane. „To rád slyším. Už teď ho dám chladit" zasmál se „Měj se Bobby" loučila jsem se „Ty taky a pozdravuj ty dva pitomce a sestru s Elsou" řekl na rozloučenou a pak jsem zavěsila „Takže si mu právě lhala?" podíval se na mě Dean „Byla to milosrdná lež. Nikdo neví jestli se stihnu vrátit domů. Protože podle Case už nemám moc času a náš případ je teprve na začátku" podívala jsem se na něj, ale už jsem nějak nebyla schopná cítit lítost z toho že odcházím. Zhoršovalo se to a já to věděla. „Zavoláš naší veselé rodince? Chtěla bych je vidět a probrat s nimi případ" zeptala jsem se „Jo" přikývl a já se pokusila o úsměv „Děkuju" vydechla jsem a zavřela oči. A pak už byla jen tma.