RED - CZ

RED - 2. díl

Ahoj :) Zatím jsem se do toho příběhu nedostala, snad se to zlepší, ale zatím to tak i vypadá, je to takový ubohý :D Ale tenhle příběh píšu kvůli jedné mé kamarádce, která je stejně jako já posedlá PUNK HARRYM :D, tak proto to přidávám :) Opravdu se omlouvám, že je to divný a působí to amatérsky, ale potřebuju čas, abych si promyslela, jak dál, protože je to vymyšlený narychlo :) PS: Doufám, že si RED najde více čtenářů :)!

________________

Stále jsem rozhozená z toho kluka, nemůžu ho dostat z hlavy, ani nevím, jestli vůči němu pociťuji hněv nebo strach, opravdu se mi nelíbilo, jak na mě mluvil, kdo si myslí, že je?
Napiji se ze skleničky, ve které mám Gin. Holky tancují na parketu a já sedím v boxu. Jsem tak rozhozená, že nedokážu tancovat. Slyším stále jeho hrubý hlas a jak byl sprostý.
Nemyslím si, že jsem opilá, ale pociťuji, že úplně střízlivá taky nejsem. Štve mě, že jsem nebyla dostatečně silná a porušila svou jasnou myšlenku – dnes nepít, ale on mě tak rozhodil, že jsem se napít musela a ne jen jednou.
Všimnu si Jade, jak tancuje s nějakým cizím klukem, ale podle toho, co vidím, to vypadá, jakoby se znali hodně intimně, zasměji se.
Vytáhnu si z psaníčka zrcátko a podívám se na sebe. Řasenku mám rozmazanou, ani nevím, jak se mi to povedlo, ale vypadám jako bych brečela. Rozhodnu se, že půjdu na záchod si jí upravit, snad tam nebude nablito nebo tam někdo nebude mít sex, to fakt nemám zapotřebí. A bohužel se to tady stává často. Zkřivím obličej znechucením. Vstanu a upravím si šaty, které se mi kasají moc nahoru a mohli by odhalit něco, co bych opravdu nechtěla, aby někdo cizí viděl.

„Bože," vyjde ze mě, když se o mě cestou na záchodky, začnou otírat lidi s úmyslem si se mnou zatancovat. Rychle se rozejdu pryč od parketu a jsem ráda, když se přede mnou objeví záchody. Zalezu dovnitř. Jsem tu sama a žádné stopy po blití tu taky nejsou, díky bohu.
Stoupnu si k umyvadlu a podívám se na sebe do zrcadla.
„Jsi opravdu krásná Rosemary," řeknu si sama pro sebe ironicky a sáhnu po ubrouscích, abych si tu řasenku mohla smýt. Jde to těžko, ale aspoň něco, pořád lepší, než to, jak jsem to měla předtím. Dám si novou vrstvu řasenky a ještě se přepudruji, i když to nikdy moc nehrotím.
Nejradši bych šla domů, ten arogantní blbec mi zkazil celý večer. Jak se snažím sebevíc, nemůžu dostat jeho zjev a hlas z hlavy, úplně mě dostal. Pocákám se studenou vodou a vydechnu všechen vzduch z plic.
„Fajn, takže teď tam půjdeš a začneš se bavit, nenecháš si zkazit večer jedním tupcem, jasný?" povzbudím se a mám kliku, že jsem tady opravdu sama, jinak by mě asi měli za blázna. Schovám si všechno zpátky do psaníčka a ještě se na sebe naposled podívám, zítra budu vypadat hrozně.

Otevřu dveře a hned mě hlasitá hudba uhodí do uší. Chci odejít, ale všimnu si toho kluka, jak stojí stranou, kousek od dívčích záchodků, opírá se o zeď a v puse má něco jako párátko. Dívá se na mě. „Sakra!" vyjde ze mě a zapluji zpátky na záchody.

Proč tam stojí?

Čeká na mě?

Sleduje mě snad celou tu dobu?

Naskočí mi husí kůže, když si představím, že mě pronásleduje.To jsem ho tak vytočila, když jsem za ním šla? Do prdele, co mám dělat? Rozhodně nevyjdu ven. Co když tam ještě stojí? Pořádně se nadechnu, abych se uklidnila.

Ozve se ťukání na dveře, které vedou na dívčí záchody. Nadskočím. Tohle není dobrý, co když mě chce znásilnit? Pocítím paniku. Je to jenom kluk, musím se uklidnit. Znovu zaťuká.

„Klučičí záchody jsou vedle!" zakřičím. Ticho. Tohle je frustrující. Co po mně chce? Snažím se ho vyhnat z hlavy a on se najednou objeví. Myslela jsem, že už odešel!