RED - 65. díl

10.2K 626 106
                                    


Z HARRYHO POHLEDU


Popíjím whisky a opírám se o malý bar. Zasměju se, když si vzpomenu, jak Lydia zkurveně dlouho přesvědčovala tu pitomou malou holku, aby nikomu nic neříkala, ale jak znám malý fracky, tak i přes to, že něco slíbí, tak to nedodrží, chodí to tak pořád, i u mě. Napiju se z láhve a polknu alkohol. Od té doby, co jsem v New Yorku, piju pořád, ráno i večer. Jestli to tak půjde dál, moje játra to brzo odpískaj, ale není to tak hrozný, nestěžuju si, kurva. Užívám si, že jsem teď sám. Jsem rád sám. Mělo by to tak být pořád.

Zaslechnu klíč v zámku a zamračím se. Kdo to kurva je? Suveréně se rozejdu do chodby a spatřím svého fotra. Odfrknu si. Jistě, kdo jiný by to kurva byl?!

„To si ze mě musíš dělat prdel! Vážně máš kurva klíč od mýho bytu?" zvýším hlas a podívám se na jeho nechutně modrý oblek. Vdechnu jeho kolínskou a s protočením očí se vracím zpátky do obýváku, aniž bych čekal na jeho ubohou reakci. Slyším klapání jeho bot po mé podlaze, když jde za mnou. Nemám na něj náladu takhle po ránu. Co může kurva chtít?

„Taky tě rád vidím, synu." Řekne a já mám chuť whisky, kterou mám v puse, po něm plyvnout. Nakonec jí polknu.

„Co chceš?" vyjedu po něm a naštvaně ho pozoruju. Nelíbí se mi, že má bez mého svolení ten posranej klíč.

„Chci si promluvit." Nesnáším, když se mnou mluví klidně a vidí, že já v klidu nejsem. Děsně mě tím kurva vytáčí.

„Nemáme o čem, takže vypadni," dopiju poslední kapky whisky a práznou láhev položím ke koši. On mě při tom pozorně pozoruje.

„Celkem brzy na tak silný alkohol, nemyslíš?" Snaží se mě nasrat? Zřejmě jo a daří se mu to.

„Můžeš kurva mluvit k věci? Nehodlám s tebou trávit celý ráno," řeknu a přejdu k pohovce, na kterou si lehnu. Cítím jeho pohled.

„Proč mě hned vyháníš? Nechceš prožít milý den se svým otcem?" Nesnáším ho, vážně ho nemůžu snést.

„Šel bys mi vůbec na pohřeb, Harry?" Pozvednu na něj obočí. Zasměju se.

„Ale jistě. Vrah vždycky přijde, aby zmátl policii," ušklíbnu se a on udělá to samý.

„To bylo dobrý." Uzná a uchechtne se. Promne si svou oholenou bradu.

„Chtěl bych si promluvit o tobě, můžeme?" Silně vydechnu. Nechci se s ním bavit, toto do hajzlu nechápe?

„Tak dělej!" řeknu zoufale. Roztáhnu se ještě víc a dám si ruce za hlavu. Otec postává na místě.

„Nezajímal jsem se o to, co cítíš hodně dlouho. Ale teď, když jsem si našel Rebeccu a jsem s ní zasnoubený, jsem si uvědomil, že chci něco takového i pro tebe. Chtěl bych, abys byl šťastný, Harry. Nechci, aby si žil takovým životem, kde žiješ sám a šukáš náhodný holky. Říkej si, co chceš, ale já vím, že sám si pouze namlouváš, že ti tohle vyhovuje. Dělal jsem to taky, protože jsem nikoho, než tvou matku nechtěl. Chci, aby můj syn vedl stabilní život. Ne, tohle." Posadím se. Upřímně jsem čekal jinou sračku, ne tohle. Nesnáším, když předstírá zájem. Nechápu, co to mele, vážně ne.

„Co to sakra...Je mi fajn, jasný? Chci být sám a je mi u prdele, co chceš ty! Tohle je můj život, ne tvůj!" křičím, protože mě vykolejil. O co mu jde? To nemůže být jen tak. Rozhodně se zničehonic neprobudil a uvědomil si, že chce vést normální život a chce ho i pro mě, sračka!

RED - CZKde žijí příběhy. Začni objevovat