Malá mafiánka ✓

#21

Vzbudila jsem se v sedm hodin ráno. Prvních pár vteřin jsem si myslela, že to bylo nervozitou, ale byla to Maya. ,,Krátká rozcvička ti prospěje. Protáhni se a pár dřepů. Pak běž na snídani." Pronese suše a hned zabouchne. V duchu jsem jí nadávala, mezitím jsem se teda v mým úžasným pyžamu protáhla a zadřepovala. Pak jsem se obléknula a počesala. Odebrala jsem se na snídani, ke které byly topinky. Sotva jsem snědla jednu, už jsem byla u Roxy. ,,Roxy, umíš francouzské copy?" Jen se na mě usměje a popadne gumičky. Posadí mě na židli. Za chvíli to má. ,,Děkuju." Poděkuju mile a jdu do pokoje. Tam vezmu tašku s věcma do školy. Dojdu zase dolů, kde čeká Carol, Cole i Adam. Jen se slabě usměju a vydám se za nimi ven. ,,Počkej, tady máš lehkou svačinu." Doběhne mě Roxy s malou krabičkou, kterou si dám do tašky. ,,Díky." Pousměju se a rychle doběhnu k rodinnému autu. Měla jsem místo vepředu, což mi vůbec nevadilo. Posadila jsem se tedy dopředu a vyjeli jsme. Za pár minut jsme byli u ohromné budovy školy. Lehce jsem pootevřela ústa, ale hned jsem je zavřela. Pomalu jsem vystoupila a podívala se na starší budovu bílé barvy. Přejde ke mě Adam a společně se rozejdeme. ,,Takže. Jsi naše sestřenice od tety z Austrálie, která se živí chovem klokanů. Strejda nežije. Ostatní si vymysli." Řekne mi plán a já se lehce otřepu. Přece jenom, nerada lžu, ikdyž lžu často. Povzdechnu si a vkročím dovnitř. Spatřím spoustu lidí po skupinkách bavících se o něčem, co mě určitě nezajímá. Najednou se místo hlasitého mluvení ozývá protivné šuškání a pohledy se stočily na mě. Ví že jsem další? Ví to? Přeběhne mi mráz po zádech a na sucho polknu. Opatrně jdu dál a z každého kouta se ozývá šepot. Takhle to ve filmech fakt nevypadalo.

Omlouvám se že nebyly kapitoly, ale fakt to nedávám. Pardon že to je krátký, ale aspoň něco.