#16

2.2K 96 4
                                    

Jakmile dojedeme před dům a auto zastaví, okamžitě vystoupím a jako tělo bez duše odkráčím dovnitř. ,,Mimochodem, děkuji Carol." Podotknu nakonec a odeberu se do pokoje. Ihned za mnou slyším kroky a otráveně se zvednu s myšlenkou, že zamknu. Poté si uvědomím, že nemůžu zamykat. Potichu zakleju a dveře se rozletí. ,,Am! Co se dělo venku? Co jsi dělala? S kým jsi byla?" Vychrlí na mě Adam ihned po vpadnutí do mého pokoje bez pozvání. Raději jsem to nechala být a odbyla ho odpovědí. ,,Proč?" Na můj vkus, to bylo na mě moc zlé. Proč jsem se tak chovala? Jako, abych poslechla Jamese, kluka s kapucí? Aby byli protivní jako já na ně? Nebo jako co? ,,Am." Zavrčí nevrle a zatne ruce v pěst. Zřejmě jsem to přehnala. Jasně že jsem to přehnala! Jsem úplně blbá? ,,Ahoj, ano, můžeš vstoupit. Byly jsme s Carol v parku na zmrzlině. Potom Carol někam šla a já se loudala po parku. Šla jsem taky do toho butiku. A byla jsem, víceméně s Carol. Jo a ještě s někým..." Nechám větu vyznít do ztracena a počkám na Adamovu reakci. Jenže to jsem neměla. Namáčkl mě na zeď za mnou a tiskl mi ramena na tu onu zeď. ,,Am, ještě naposled to bude po dobrém." Zamumlá se sklopenou hlavou. ,,S mojí kamarádkou, kreditní kartou. Wohou." Zavrčím neúprostně. I když to bolí, nedávám nic znát. Ale jako pustit by mě fakt mohl. A doopravdy mě pustil. ,,Dobře. Doufám že mi nelžeš." Odejde s povzdechem. Co to bylo? Proč byl takový? Šel z něj strach! Proč jim vadí, že mi někdo řekl něco špatné... ou. Už chápu, jasné. Oni jako nějak chtějí, abych se zamilovala a potom se to zvrtne, dobře. Jak se to zrvtne?! Prosím, pomoc! Zachumlám se do peřin a usnu. Byla jsem moc unavená.

Vzbudila jsem se v sedm hodin ráno. Vstala jsem z postele a vydala se převléct. Dala jsem si tílko a legíny. Všechno bylo černé, jenom na legínách jsem měla bílým Just Do It. Vlasy jsem si dala do culíku a podívala se na pravidla. Zamyslela jsem se a vzpomněla si na pravidlo, že musím chodit do posilky, nebo jak. Chvíli jsem bloudila, ale našla jsem malou místnůstku. Bylo tam různé náčiní. Šla jsem k běžícímu pásu a dala si chůzi. Chodila jsem asi pět minut a uslyšela jse nějaké kroky mířící ke mně. Zmateně jsem zastavila a otočila se ke dveřím, které se otevřeli. Ten kdo tam stál, mě moc mile nepřekvapil.

Malá mafiánka ✓Where stories live. Discover now