TA SLEPÁ ✔️

78. díl - Radost : Smutek

NIALL VIEW

Když Bell zavěsila, měl jsem co dělat, abych nezačal pištět jako malá holka. Ona zavolala! Sama od sebe! Koukal jsem stále nevěřícně na svůj telefon a doufal jsem, že se za malou chvíli nevzbudím s tím, že to byl sen. Když se mi mobil zhasnul, položil jsem ho na noční stolek a seběhnul schody za mámou do obýváku, kde koukala na nějakou reality show.

"Mami!" Ozval jsem se nadšeně a mamka se na mě podívala. "Volala mi Bell."

"Vážně?" Řekla překvapeně a na tváři se ji začal rýsovat také úsměv. "A co říkala?"

"No vlastně skoro nic. Tomlinson ji dal košem, ale... mám prý o prázdninách za ní přijet do Londýna." Řekl jsem nadšeně a sednul si vedle ní na gauč.

"Do Londýna?"

"Její táta dostal nabídku na primáře v Londýně." Řekl jsem nadšeně, protože tohle byla naprosto skvělá zpráva. Nejen pro pana Walkera. Věděl jsem, že v NY málem byl také primářem, ale rodina mu byla přednější. Teď se mu to vrátilo a on si může splnit svůj doktorský sen.

Jen doufám, že se Bell z toho časem dostane. Z rozchodu se mnou a s Tomlinsonem.

"Tak to je super. A pojedeš za ní?"

"Rozhodně." Řekl jsem okamžitě a usmál se. "Jsem tak rád, že mi zavolala." Řekl jsem popravdě po chvilce a mamka mě s radostí objala.

Možná je tu nějaká šance, že se s Bell zase dáme dohromady. Časem.

○ ○ ○

LOUIS VIEW

Zabouchnul jsem se ve svém pokoji a zamknul. Sundal jsem si svoji bundu NIKE a hodil ji naštvaně do rohu pokoje. Přešel jsem ke svému pracovnímu stolu, kde jsem měl dva poháry a zbytek byly papíry a podobné blbosti, a všechno z něho shodil. Poté jsem přešel k nástěnce a všechno z ní vytrhnul, až na fotky s rodinou. Podíval jsem se na zem, kde se válely teď převážně fotky z fotbalu nebo vstupenka z London Eye, když jsem Bell vzal do Londýna.

Fotka. Fotka se mnou a s Bell. Pomalu jsem se pro ni sehnul a podíval se na fotku, kde jsme my dva. Byla pořízená taky v Londýně - v Hyde Parku. Bell jsem objímal kolem ramen a ona se culila, zatímco já měl svůj klasický výraz. Oči u sebe a rty vtáhlé dovnitř. Prostě jako kokot jsem vypadal.

Chvilku jsem sledoval fotku, ale poté jsem udělal to, co jsem v tuhle chvíli uznal za vhodné. Fotku roztrhal na několik kusů a nechal dopadnout na zem. Chvilku jsem zíral na roztrhanou fotku a poté si sednul na kraj postele. Rukou jsem si vjel do vlasů a vydechnul.

Ale jo, bude to tak lepší. Stejně za pár dní už odjíždím do Barcelony a stejně bych ji musel dát košem, protože vztahy na dálku jsou na hovno. Jen mě sere, že se dozvěděla o té sázce, kterou jsem už dávno zrušil, protože jsem se do té holky zasraně moc zamiloval. Miluju tu slepou dívku, která mě zná líp než moje vlastní máma. To Bell zná moje dobré stránky a moje slabiny. Nikdo jiný ne.

A já ji ublížil. Jsem takový debil!

Nejraději bych se sebral, jel k Haroldovi domů a rozbil mu držku. Může za to on. Může za to, že ho Isabela slyšela a tím ztratila veškerou důvěru ke mně. Ale chci ji to vynahradit. Chci ji ukázat, že mi opravdu na ní záleží. Alespoň ten poslední den, co nám ještě zbývá než se začnu balit a loučit se s Anglií.

Podíval jsem se znovu na zem, kde se váleli fotky, ale mezi nimi byl i lísteček, kde jsem měl černým fixem napsáno V PÁTEK PARTY NA FOTBALOVÉM HŘIŠTI - ROZLUČKA SE STŘEDNÍ. Pozvu ji tam a rozloučím se s ní tak, jak má. Jen doufám, že to pozvání přijme. Jinak asi z Anglie neodjedu. Chci, aby alespoň trochu věděla, že ten zájem o ni doopravdy mám.