TA SLEPÁ ✔️

23. díl - Tenhle večer se pěkně podělal!

Když jsme vešli do Stylesova domu, první, co můj nos postřehl byl pach cigaret (možná to byla i tráva, co já vím!), alkoholu a potu. Na celý barák hrála hlasitá muzika a spíš jsem si tu připadala jako uvnitř zemětřesení, což mě docela vykolejovalo, ale nedala jsem na sobě nic znát. „Chceš něco k pití?" Zařval mi Louis u ucha, až jsem leknutím naskočila a pomalu se k němu otočila. Pouze jsem jenom přikývla a Louis mi řekl, ať tu počkám, že tu za chvíli bude. Mezitím jsem vydechla a stála na místě. Vůbec to tu neznám a vůbec tu nic nevidím, tak co jiného mi zbývá než čekat, že? Ale stejně tu mamku zabiju. Tohle můj mozek nezvládne.

Když se Louis po pár minutách vrátil, dal mi do ruky kelímek a já si přičuchla k nápoji. To je pivo?! Smrdí to jako pivo... Kelímek jsem přiložila k ústům a trochu si cucla. Jo! Je to pivo! To mě chce dneska ožrat nebo, co? „Bav se, Bell," řekl mi Louis opět u ucha, díky čemuž se mi na celém těle dělala husina.

„Tobě se to lehko řekne, když tu vidíš dění okolo sebe," ušklíbla jsem se a Louis mi vzal z ruky kelímek. Poté mě chytil za obě ruce a někam mě táhnul. Nevím proč, ale v tuhle chvíli jsem mu přestala věřit. Zastavili jsme se bůhví kde. Ale podle toho, že do mě strkalo několik lidí jsem odhadovala, že jsme někde na tančícím placy. Louis mi položil svoje ruce na můj pas a přitáhl si mě k sobě. Můj dech se zrychlil a srdce bilo jako o závod. Louis uchopil moje ruce a dal mi je za jeho krk. Tam jsem svoje dlaně spojila, zatímco on znovu položil ty své ruce na můj pas a začali se spolu vrtět do muziky.

„Uvolni se," řekl Louis a já vydechla. „Nikdo ti tady neublíží, o to se postarám," řekl a pramen vlasů mi dal za ucho. „Ano?" Přikývla jsem a znovu se začali vrtět do rytmu muziky.

* * *

Mohli jsme tu být už dvě nebo tři hodiny. Party už byla rozjetá ve velkém stylu. Všichni tu už opile na sebe pokřikovali nebo zpívali písničky, která hrály po celým baráku. Sem, tam někdo ke mně přišel a začal se se mnou bavit, ať už slušně nebo neslušně, ale Louis je vždycky odpálkoval pryč. No a Louis, když už jsem ho zmínila, měl celý večer oči jenom pro mě. Tedy alespoň jsem to tak vycítila z jeho pohledu. Stále byl u mě a opustil mě vždycky jenom, když nám šel pro další pití. Abych řekla popravdě, už jsem v sobě měla pár promile alkoholu, ale ne dostatek na to, abych byla opilá. Stále jsem nad sebou měla kontrolu a to možná byla i jediná výhoda. Je to asi půl hodiny zpátky, kdy k nám přišel Harry a začal na Louise křičet, že právě „šukal" – jak Harry s oblibou říká – tři holky. Chtěla jsem mu dokonce i říct něco v tom stylu, jestli jeho pták stále žije, protože jsem slyšela, že ho má děsně malého (dobře, slyšela jsem opak, ale rýpnout jsem si opravdu v tu chvíli chtěla! Už jenom za ty "chudinky", které budou další den brečet, že byly jenom šuka*í panenky, a že chtěly mít s Harrym něco víc.), ale jelikož si mě celý večer nevšímal, rozhodla jsem se do jeho hry zapojit a s radostí ho ignorovat.

„Jsi už unavená?" Zamumlal mi do ucha Louis, který si už šlapal na jazyk, ale naštěstí mu rozumět šlo. Zakroutila jsem záporně hlavou. „A chceš ještě tancovat?"

„Ne, spíš bych chtěla na vzduch," řekla jsem.

„Tak jdeme," řekl a propletl si se mnou prsty. Měla jsem výčitky svědomí ohledně Nialla, ale v tu chvíli jsem opravdu nevěděla, jak zareagovat. Dneska mi s Louisem bylo vážně dobře! A když říkám dobře, myslím sakra dobře! Prostě... Byl to jiný Louis, ten nový a vážně to bylo něco nepopsatelného. Když nás venku ovanul chladný vítr, začala jsem se klepat zimou. Přeci jen jsem si měla vzít to sako, ale jelikož máma na mě děsně chvátala, zapomněla jsem na něj! Sakra! „Je ti zima, počkej," řekl Louis a po chvilce jsem okolo ramen ucítila něco teplého. Dotkla jsem se té látky a podle materiálu jsem usoudila, že to byla jeho sportovní bunda.

„A není ti zima?" Zeptala jsem se a Louis mě objal kolem ramen.

„Ne, není," zasmál se. „Posaď se. Je tu lavička," řekl a pomohl mi se posadit. Poté si sednul vedle mě a nebyla to žádná metrová mezera. Byl u mě natisknutí a objímal mě kolem ramen. Kousla jsem se do rtu a pomalu si položila hlavu na jeho rameno. Nevím, proč to dělám a ani nevím, jestli to je za příčinu alkoholu, ale věděla jsem, že mi v tuhle chvíli bylo krásně. Z Louise šlo příjemné teplo a jeho hlazení po mých holích rukou bylo natolik vzrušující, že jsem měla husinu po celém těle a vsadím se, že i moje chloupky na rukou stály. „No a... Co ty a Niall?" Promluvil Louis do toho příjemného ticha, když šla slyšet jenom muzika z domu a vítr, který tu lehce foukal.

„Jo, asi dobrý," řekla jsem trochu nejistě. „Proč?" Zeptala jsem se a zvedla k němu hlavu.

„Jen tak," řekl a pohladil mě po tváři.

„Ne, vážně. Řekni mi to," pobídla jsem ho.

„A co třeba důkaz?"

„Jaký důkaz?" Zeptala jsem se a zamračila se. Louis si opřel své čelo o to mé a moje srdce začalo bít jako o závod. Můj dech začal být nepravidelný. Dýchal na mě tím mentolovým dechem od žvýkačky a já v tu chvíli chtěla, abych mohla jeho dech dýchat sama. Chtěla jsem, aby byl můj kyslík... Chtěla jsem jeho rty na těch mých...

Louis přitiskl své rty na ty moje a začal mě něžně líbat. Svýma rukama jsem mu zajela do vlasů, přitáhla si ho k sobě blíž a tím jsem prohloubila náš polibek. Líbal dokonale! Jeho měkké rty se chovaly k těm mým jako k porcelánu. Líbal vášnivě, chtivě, ale přesto byl k nim opatrní. Po chvilce nám obou došel dech a já se od něho odtáhla, co nejdál. Tak pokud jsem předtím měla výčitky svědomí, tak teď je to dvakrát horší! Hned, co jsem se od jeho rtů oddělila, vzpomněla jsem si na Nialla. Právě jsem se za jeho zády líbala s Louisem Tomlinsonem! „Chci domu," dostala jsem ze sebe potichu a sklopila hlavu.

„Dobře. Doprovodím tě. Řídit ani jeden z nás nemůže a ty už vůbec ne," řekl, ale třetí větu už vyslovil chladně. Hlavně ten účet na moje řízení. Otřásla jsem se při jeho hlasu a pomalu se zvedla. Chytil mě za ruku a vedl mě ze zahrady a i z domu. Tentokrát to už ale nebyl ten jemný dotek, tentokrát mě držel silněji až to i bolelo, ale rozhodla jsem se mlčet. Tenhle večer se pěkně podělal!

Pozn. Autora:
Ahoj! :)
Tak konečně mám trochu času sem dát další díl a... docela by mě zajímal názor :) Tak určitě napište v komentech, co si o dnešním díle myslíte :D
No nic... Musím se ještě jít učit (je to děs! Ty učitelé se s námi nepářou, co? :D). Mějte se krásně a pokusím se o víkendu napsat další díl :)
Papa