Živá Matrice

konec?

Vzbudila mě rána a silný otřes. Rychle jsem se posadila a rozhlédla se kolem sebe. Ratchet u mě nebyl. Rychle jsem vyběhla na chodbu a spatřila deceptikonské vojáky.
,, To je ona, za ní!" vykřikl jeden s vojáků a hnali se za mnou. Začala jsem utíkat a musela jsem dávat pozor i na střely, které lítaly kolem mně. Vojáci po mně stříleli a já utíkala co mi dech stačil. Schovala jsem se za roh a snažila se co nejmíň dýchat. Naštěstí proběhli kolem mě. Nevěděla jsem kde jsou ostatní, ale musela jsem se dostat pryč. Utíkala jsem k výjezdu a dostávala se přes hory vojáků, kteří přicházeli zvenčí. Když jsem se dostala konečně ven, uviděla jsem šílenou bitvu. Kluci bojivali společně s dalšími proti vojákům. Optimus bojoval proti Galvatronovi. Jak jsem to tak zmateně sledovala, někdo mi skočil na záda. Byl to Starscream. Setřásla jsem ho a on se na mě falešně usmál.
,, Decepticoni jsou ti velice vděční, že si je dovedla až na základnu autobotů." řekl a já se zarazila. Nejen, že mi Knockout namontoval bomby, ale i sledovací zařízení. Zavrčela jsem a pustila jsem se do Starscreama.

Srazila jsem ho na zem.
,, Že jsem tehdy byla tak laskavá." řekla jsem a probodla ho skrz naskrz. Jeho optiky vyhasly a já se mohla věnovat dalším. Vojáků pořád neubývalo, ale například Knockout a další byli mrtví.

Zase jsem se zakoukala na Optima a Galvatrona. Bojovali velmi tvrdě a nelítostně. Doběhla jsem k nim. Optimus byl sražen k zemi, tak jsem Optimuse bránila. Galvatron se na mě jen ďábelsky usmál. Začal se mnou bojovat. Kryla jsem se, ale jednou jsem své krytí nevychytala a on mě odkopl až jsem sebou praštila o skalní výběžek. Optimus se stihl vzpomatovat a když to Galvatron nejmíň čekal, Optimus ho probodl. Padl na zem a Optimus přiběhl ke mně.
,, Jsi v pořádku?'' zeptal se se strachem v hlase.
,, Jo jsem." řekla jsem podívala jsem se za na něj. Vylekala jsem se, protože jsem viděla za Optimem někoho stát.
,, Optime, pozor!" zakřičela jsem, ale než se stihl otočit, bylo pozdě. Galvatron, který stěží dýchal, začal otáčet mečem v Optimovy hrudi. Zařval bolestí a kolem se utvořila ještě větší plocha energonu, který tekl z Optimovy hrudi. Viděla jsem jak jeho optiky pomalu zhasínají. Optim padl vedle mě.

Všechno kolem mě se zastavilo. Byla jsem tam jen já a Optim. Optim, který ležel mrtvý ve svém energonu. Klekla jsem si vedle něj a podívala se do jeho mrtvé tváře. Začaly mi téct slzy a já cítila i strnulé pohledy ostatních. Nevnímala jsen okolí, prostě jsem jen seděla a brečela.
,, Ciri! Ciri! Pozor!" uslyšela jsem Driftův slabý hlas. Než jsem se stačila vzpamatovat, projela mou jiskrou silná bolest.
,, A tímto, Moje vláda začíná!" zařval se zlomyslným smíchem Galvatron. To bylo to poslední co jsem slyšela. Naposledy jsem se podívala na meč zaražený v mé hrudi, na Optima a na ostatní. Pak už jsem jen padla na zem vedle Optima a vše zachvátila tma a ticho.

Konec

Surprise mother fucker! :D Bum! Jste nečekali co? :D Vím, že je smutné že to takhle skončilo, ale chtěla jsem tento příběh důstojně zakončit ^^ jsem ráda, že mě takhle podporujete i u ostatních příběhů a že se Vám moje tvorba líbí. Též vám přeju úspěchy ve vašem psaní a zatím se mějte ! 💙✨