Živá Matrice

13. zajatec a osvobození

Stál tam Starscream. Divila jsem se, že se tu znovu objevil. Tentokrát jsem se dostala ke vchodu a mířila dolů. Zarazila jsem se a koukala na Beeho jak bojuje se Starscreamem. Vylezla jsem zpět a pozorovala boj. Starscream dostal Beeho k zemi a chtěl mu dát další ránu.
,, Nech ho Starscreame!" Zařvala jsem a rychlou chůzi šla k nim. Starscream se zastavil, ale pořád Beeho držel.
,, Pusť ho!" Zakřičela jsem a zastavila se 20 metrů od nich. Starcream se mi jen vysmál.
,, A co mi asi tak uděláš, holčičko? Poškrábeš mě lak?" řekl a zasmál se. Zavrtěla jsem hlavou a úsmala se na něj.
,, Ty se nikdy nepoučíš, Starscreame." řekl jsem a začala se transformovat. Transformace byla dokončena a Starscream se na mě jen vyděšeně koukal. Byla jsem o něco vyšší než on. Škodolibě jsem se usmívala.
,, Teď se předveď." řekla jsem a Starscreama kopla do břicha. Pustil Beeho a sám odletěl několik metrů daleko. Pomohla jsem Beemu zvednout. Starscream se už stačil vzpamatovat a běžel proti nám. Začali jsme tvrdě bojovat. Nakonec jsem použila i svůj meč k poslednímu úderu. Úder meče srazil Starscreama na zem. Chytla jsem ho pod krkem a zvedla do vzduchu. Byla jsem mnohonásobně silnější než on, proto se mnou ani nehlo, když se snažil vyprostit z mého sevření.
,,Fajn, teď mi řekni kde jsou mé kamarádky!" řekla jsem.
,,To ti neřeknu i kdyby si mě měla uškrtit!" řekl a já bez zájmu stiskla jeho krk ještě víc.
,, Dávám ti šanci ti to říct a můžeš mi zrovna říct kde má Galvatron mateřský meč." řekla jsem a dala mu poslední šanci něco říct. Bee se na nás jen koukal a čekal co Starscream řekne.
,,Nikdy!" řekl a mě došla trpělivost. Podívala jsem se na Beeho a naznačila ať jde blíž. Udělal tak a já mezitím jsem se Starscreamem praštila o zem ale pořád jsem ho pevně držela. Oba netušili co chci dělat, já to věděla ale až moc dobře.
,, Jak chceš. Odteď jsi náš zajatec."
,,To se ti povedlo, holka." řekl Starscream a začal se smát. On ho ten smích přejde až se doví co chci udělat s jeho krásnými kovovými křídly.
,, Bee, pojď mi pomoct." Bee přikývl a pozorně poslouchat.
,, Odpal mu křídla. Nejlépe kanonem." řekla jsem klidně a podívala se Starscreamovi do vyděšených očí. Bee taky vypadal celkem vyděšeně, ale dlouho nerozmýšlel a namířil na křídla.
,, To neuděláš!" zakřičel Starcream, ale to už jsem mu stihla dát omračující ránu po které ztratil vědomí. Bee se na mě ještě podíval.
,, Seš si jistá, že to chceš udělat?"
,, Zapomínáš na mé schopnosti Bee" řekla jsem a Beemu to došlo. Bez zaváhání Starscreamovi prostřelil křídla. Vzali jsme ho a táhli ho do hlavní místnosti. Když jsme ho tam dotáhli. Všichni se na nás udiveně koukali. Hned přiběhli blíž i Optim s Arcee.
,, Nebojte se, je v bezvědomí a uletět nemůže má prostřelený křídla. Půjdeme ho svázat do tělocvičny a zůstanu tam dokud se neprobere." řekla jsem a s Beem ho odtáhli do tělocvičny, kde jsme ho svázali a připevnili ho na zeď. Poděkovala jsem Beemu a šli jsme každý svou cestou. Bee musel něco zařídit a já si došla pro knihu,blok s tužkou a mobil. V tělocvičně jsem si sedla na druhou stranu naproti Starscreamovi. V podobě člověka jsem si začala číst. Po chvíli, když už byla začtená do knížky, jsem uslyšela otevírání vchodových dveří. Do místnosti vešel Optim. Ten co tu chce? Krátce jsem se na něj podívala a zpět začala číst knihu. Šel ke mě. Nevěděla jsem proč tu je a co mi chce. Sedl si vedle mě a byl ticho. Nevydržela jsem to a transformovala se.
,,Co chceš?" zeptala jsem se nabroušeně a koukala přitom do země. Koukla jsem se krátce na Starscreama. Byl pořád v bezvědomí.
,, S Arcee to není tak jak to vypadá. Chci to vysvětlit." řekl a já se neovládla.
,, Co mi chceš vysvětlovat?!" vyjela jsem po něm a postavila se na své kovové nohy. Optim se postavil naproti mě a podíval se mi do očí.
,, Prosím poslouchej mě." řekl a já se pomalu začala uklidňovat.
,, Fajn, mluv." řekla jsem a začala poslouchat. Optim mi začal všechno vysvětlovat. Zpozorněla jsem.

~flashback~

Je to pár hodin co unesli Ciri. Jsem na dně. Nemám ji jak pomoct. Nevím kde je a začínám uvažovat nad tím jestli jsem ji neviděl naposledy. Nechtěl jsem aby mě ostatní viděli takhle. Odešel jsem na střechu. Sedl si na okraj a se slzami, které mi tekly po mých kovových tvářích jsem na Ciri vzpomínal. Vše jsem si přehrával dokola. Náš trénink, první polibek i to když mi ošetřila rány, když jsem ji chránil před kovovým zvířetem, který poslal do lesa Galvatron. Furt dokola a dokola. Najednou jsem ucítil dotek a rameni. Otočil jsem se a stála tam Arcee. Sedla si vedle mě a tiše seděla. Po chvíli promluvila.
,, Chyběl si mi Optime." řekla a já se zarazil. Tohle jsem od ní nečekal.
,, Je mi líto, že unesli Ciri." Bylo ticho.
,, Stále tě miluji Optime." řekla a chytla mě za ruku. Ona mě miluje? Co ? Počkat! Já ji nemiluji. Miluji Ciri a né Arcee.
,,Ne Arcee. Já miluji Ciri." řekl jsem a Arcee se na mě naštvaně podívala.
,, Cože? Ty si se zamiloval do člověka?" řekla s nechápavým výrazem a já věděl, že tohle neskončí dobře.
,, Není to člověk, Arcee."
,,Jo promiň zapomněla jsem. Promiň. Nějak ji najdem."
,, A jak asi? Ani nevíme kde ji hledat nevíme nic a já -" nedořekl jsem to a Arcee mě umlčela polibkem. Začala mě líbat snažil jsem se odtrhnout, ale  nešlo to.

~konec flashbacku~

Bylo ticho. Nemohla jsem uvěřit tomu, co jsem právě slyšela. Jak jsem mohla být tak hloupá? Otočila jsem se zády k Optimovi. A v duchu si dávala facky. Nevydržela jsem to a padla na kolena se slzami v očích. Optim si kleknul hned ke mě a dal mi jednu ruku na záda.
,, Jsi v pořádku Ciri?" zeptal se opatrně. Pomalu jsem zvedla hlavu a připlazili jsem se blíž k Optimovi. Obejmula jsem ho a on si mě přitisknul blíž. Objímala jsem svými křídly nás oba, jak křídla byla velká. Takhle jsme tam seděli asi dalších 10 minut, než jsem se uklidnila. Pomalu jsme se zvedli a podívali se navzájem do očí. Nevydržela jsem to a políbila ho. Byl to dlouhý polibek. Naposledy jsme se obejmuli a Optim odešel. Měl ještě něco na práci. Vrátila jsem se zpět do lidské podoby a cítila v sobě příjemný pocit. Řekla jsem si, že Arcee odpustím a nebudu to řešit. Šla jsem si ke stěně zase číst. Nečetla jsem ani půl hodiny a uslyšela jsem jak Starscream zachraptěl...

Pokračování příště...